Akcieatrhy  >  
Zpět
Vytvořeno dne: 18.12.2014

Analýza: Japonský jen - short. Země vycházejícího slunce se jen tak neuzdraví 


Shrnutí

Japonsko zažívalo silný ekonomický růst ve druhé polovině 20. století, nicméně tento boom skončil náhle počátkem roku 1990, kdy markantní úvěrová expanze v průběhu 80tých let způsobila obrovskou bankovní krizi, se kterou se Japonsko potýká doposud.  Vraťme se ale zpět do historie. Během 80tých let se rozjela v masivním měřítku spekulativní bublina ohledně cen aktiv. Banky neváhaly dát úvěry korporacím, byť podnikatelské záměry postrádaly určitou kvalitu. Banky rovněž nebraly podle zjištění Bank for International Settlements ohled na solventnost dlužníka. Tyhle aspekty pomohly nafouknout ekonomickou bublinu groteskních rozměrů.
 
Na konci roku 1989 se Bank of Japan snažila utlumit spekulativní bublinu a udržet inflaci na uzdě. Proto zvedla na mezibankovním trhu úrokové sazby z úvěrů. Tato krutá politika způsobila podle našeho názoru prasknutí bubliny, čímž došlo ke ztroskotání japonského akciového trhu. Z japonských bank a pojišťoven se staly instituce plné nedobytných pohledávek. 
 
K vyléčení japonské ekonomiky se vyzkoušely rozmanité hospodářské politiky, avšak koncentrace se upínala z velké části na vládní výdaje, které měly za cíl podpořit rozvoj infrastruktury. Vládní výdaje měly být financovány zvýšením daně z obratu, avšak podle údajů statistického úřadu došlo pouze k mírnému růstu státních příjmů. Ekonomika se nepohnula ani o krůček kupředu. Ovšem vládní dluh vzrostl k úrovni 240% HDP. Snaha byla tedy marná a bez jakéhokoliv efektu. Japonská centrální banka proto přišla s politikou velmi nízkých, téměř až nulových sazeb a kvantitativním uvolňováním. Bohužel ani tato politika nespasila bankovní systém. 
 
Japonský jen klesl vůči americkému dolaru na sedmiletá minima. Co tedy stojí za poklesem? Rozhodně nejvíce k tomuto jevu přispělo podle našeho názoru oznámení rozšíření expanze stimulačního programu japonskou centrální bankou. BOJ společně s Japonským penzijním fondem zvýší alokaci finančních zdrojů do akcií, což znamená i nákup zahraničních akcií. Čili odliv kapitálu bude nadále tlačit na japonský jen. Za posledním oslabením japonské měny stojí také to, že Šinzó Abe odložil o 18 měsíců zvýšení spotřební daně a navrhl předčasné volby, které se konaly 14. prosince. Tento jev podpořily také hedge fondy a jejich sázky na další pokles japonské měny. Slabý jen podporuje tamní exportní společnosti v jejich rozvoji. Japonsko jakožto země exportu těží delší dobu z umělého oslabování japonského jenu a silného amerického dolaru. Tyto události povedou podle našeho názoru v nejbližších třech až šesti měsících k dalšímu posílení amerického dolaru vůči japonskému jenu. Nicméně myslíme si, že americký dolar je překoupený a právě proto očekáváme z krátkodobého pohledu drobnou korekci a posílení jenu. Z dlouhodobého pohledu očekáváme pokles futures na japonský jen k úrovni 0,75 USD za 100 jenů, což je minimum z března 2002.
 
Graf č. 1: Vývoj ceny futures na japonský jen (zdroj: emax.cz)
 
 
Hlavní důvody, proč očekáváme oslabení japonského jenu:
 
1. Japonská centrální banka přitvrdila v objemu kvantitativního uvolňování, zatímco FED ho ukončil – Japonská centrální banka přistoupila na konci října k zvýšení objemu kvantitativního uvolňování a roční cíl pro rozšíření měnové báze stanovila na 80 bilionů jenů (724 miliard USD) z 60 až 70 bilionů jenů. Důvody jsou podle jejího komentáře pokračující stav nízké inflace a prognóza jejího dalšího poklesu. V současnosti se měnová báze pohybuje okolo 260 bilionů jenů.
 
V kontrastu s Japonskem americká centrální banka podle očekávání ukončila po šesti letech kvantitativní uvolňování, ač prozatím FED nehodlá zvyšovat úrokové sazby. Ovšem předpokládá se, že by ke zvýšení sazeb mělo dojít v druhé polovině roku 2015. 
 
Graf č. 2: Měnová báze v bilionech jenů (zdroj: Bloomberg)
 
 
2. V Japonsku hrozí propad inflace – Výrazný pád cen komodit vylekal Japonskou centrální banku natolik, že koncem října avizovala, že hodlá nakupovat akcie ETF fondů a dluhopisy, aby zabránila poklesu inflace. BOJ se připojí k Japonskému penzijnímu fondu a zvýší alokaci do akcií. Ačkoliv se meziroční inflace v Japonsku za měsíc září pohybovala na úrovni 3,2 %, což je dosti vysoko, tak paradoxně pokud by BOJ nenavýšila objem nákupů, hrozilo by zde riziko, že se inflace propadne do půl roku pod 0 %. Zveřejněná data statistického úřadu ukázala, že za měsíc říjen v meziročním srovnání růst indexu CPI zpomalil na 2,9 %, což je nejnižší hladina od března tohoto roku.
 
Slábnoucí inflace je však pouze jeden z mnoha problémů, kterému musí Japonsko v současnosti čelit. Snahy dosáhnout inflačního cíle 2 % do dvou let přispěly v posledních letech ke zhoršení ekonomického vývoje. Domácnostem klesají reálné mzdy a díky slabému jenu zdražily i energie, na jejichž dovozu je Japonsko závislé. Zatímco Japonsko bojuje s deflačními tlaky, Spojeným státům se v tomto směru daří podstatně lépe. 
 
Inflaci nepomohl ani listopadový verdikt OPECu, který neomezil těžbu ropy. Další pokles cen ropy s mizivým vývojem spotřebitelské poptávky po zvýšení DPH způsobují podle našeho názoru tlaky na snižování spotřebitelských cen v krátkodobém horizontu. Pokud by tento tlak nadále trval, vedlo by to k ještě horšímu výhledu inflačního očekávání. 

Graf č. 3: Inflace a inflační očekávání v Japonsku v % (Zdroj: Bloomberg)
 
 
3. HDP Japonska propadlo již 2 krát v řadě, což značí recesi, navíc poměr k dluhu k HDP je zdrcujících 240 %
 
Japonská ekonomika si ve druhém čtvrtletí tohoto roku prožila nejhorší ekonomický propad od zemětřesení a tsunami. Za hlubokým propadem HDP stojí podle našeho názoru vládní politika v čele s premiérem Šinzó Abem. Ten totiž prohlásil, že zvýšením daní vzrostou příjmy do státní pokladny, které potom povedou k postupnému poklesu státního deficitu. Ovšem tato teorie Abemu nevyšla, což se také projevilo ve 2Q. Devalvace jenu spolu se zvýšením daně přinesla podle Ministerstva financí pokles soukromé spotřeby. Domácnosti začaly šetřit, jejich příjmy s vyššími daněmi nepodpořila ani 3 % inflace. 
 
Již není z čeho víc škrtat, čili snížení státního schodku vyššími daněmi nebo úsporami je cesta rovnou do pekel, která akorát povede ke snížení poptávky a spotřeby, což směřuje k recesi. Pokles HDP za 3Q přinutil Šinzóa Abeho, aby přehodnotil plány a zároveň odložil další zvýšení daně z obratu.
 
Uveřejněné japonské HDP za 3Q přineslo znovu doslova šokující výsledek. Zatímco analytici počítali s meziměsíčním růstem o 0,5 %, HDP se nakonec propadlo o 0,4 %. Tento výsledek je katastrofální, byť už jen tím, že v předchozím čtvrtletí činil propad 1,8 %. Japonská ekonomika se tedy dostává znovu do recese, jelikož HDP vykázalo dva pády za sebou. 
 
Naproti tomu ekonomika USA rostla ve třetím kvartálu rychleji, než se očekávalo. Výsledek revize tak přinesl překvapení. Ministerstvo obchodu USA oznámilo, že roční tempo růstu dosáhlo anualizovaných 3,9 %. Zpřesnilo tak svůj rychlý odhad z konce října, podle kterého ekonomika vykazovala růst o 3,5 %. 
 
Mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service snížila úvěrové hodnocení Japonska na A1 z AA3. Podle Agentury Moody’s je patrná zvýšená nejistota co se týče schopnosti vlády dosáhnout cíle při snižování zadluženosti po rozhodnutí vlády odložit další zvýšení daně z obratu.
 
Graf č. 4: Poměr dluhu k HDP v Japonsku v % (zdroj: Bloomberg)
 
 
4. Pasivní obchodní bilance Japonska je nejdelší v historii – V roce 2012 došlo k oslabení jenu vůči americkému dolaru a euru.  Hlavním záměrem této operace bylo dodat šťávu japonskému vývozu. Japonské produkty měly za cíl konkurovat levnějším čínským a korejským protivníkům. Údaje Statistického úřadu ukazují, že japonská obchodní bilance se od fukušimské havárie v roce 2011 pohybuje stále v záporných hodnotách. Oslabením japonské měny ovšem k viditelnému pokroku nedošlo. Můžeme se tedy ptát, jak je to možné? Devalvační intervence měla neblahý vedlejší účinek, který způsobil růst cen, protože Japonsko je země, která je závislá na dovozu materiálů a energií. Výrobcům se zlevnila jejich produkce, avšak náklady jim vzrostly. Vyšší náklady pocítily rovněž i domácnosti. Současně při stagnaci mezd sehrála svou roli i inflace, jenž měla negativní dopad na reálné příjmy domácností. 
 
Ač se deficit obchodní bilance Japonska podle Ministerstva obchodu v říjnu nečekaně snížil na -710 miliard jenů z předchozích -958,3 miliardy jenů v září, tak i přes tuto skutečnost se nic nemění na tom, že obchodní bilance byla pasivní 28 měsíců v řadě za sebou. Toto období je vůbec nejdelší od začátku sledování statistiky v roce 1979. 
 
Podle našeho názoru končí časy, kdy japonské automobily a elektronika neměly konkurenci. Konkurenční dominance se přesouvá především do Číny.
 
Graf č. 5: Obchodní bilance Japonska v miliardách jenů (Zdroj: Bloomberg)
 
 
Možná rizika:
 
1. Poměr dluhu k HDP je v případě Japonska obrovský a dosahuje 240 procent. Pokud se vládě podaří zastavit jeho růst, tak by investoři mohli obnovit zájem o nákup aktiv v zemi. Zvýšená investiční aktivita by vedla k posílení japonského jenu.
 
2. Inflační očekávání v Japonsku výrazně klesají z důvodu propadu cen komodit. Nečekaný růst cen ropy a dalších základních surovin by inflaci opětovně nastartoval, což by japonskému jenu pomohlo.  
 
3. Centrální banky se snaží nastartovat globální hospodářský růst. Pokud bude jejich snaha úspěšná, tak je možné očekávat růst exportu z Japonska. Zlepšení stavu obchodní bilance by japonskému jenu prospělo. 
 
Závěr
 
Důvody, proč v časovém horizontu 3 až 6 měsíců očekáváme pokles ceny futures na japonský jen:

1. Japonská centrální banka přitvrdila v objemu kvantitativního uvolňování 
2. Inflační očekávání bude v Japonsku klesat díky výprodejům na ropě 
3. Japonská ekonomika není schopna dosáhnout takového růstu, aby vládě umožnila nastavení fiskální politiky cílené na dlouhodobé snížení vládního dluhu 
4. Japonsko nedokáže dlouhodobě udržovat konkurenční výhodu v exportu kvůli silné konkurenci Číny
 
Specifikace kontraktu
 
- Futures kontrakt na japonský jen (CME Group)
- Měsíc dodání březen 2015 (případně další měsíce při dlouhodobé investici)
- Objem kontraktu 12 500 000 JPY
- Kurz v USD za 100 JPY 
- Hodnota bodu: 1 bod = 12,5 USD (pohyb kurzu o 1 bod znamená zisk/ztrátu 12,5 USD)
- Margin 3763 USD /kontrakt
 
Autor: Eva Mahdalová, www.colosseum.cz


Tato analýza byla vytvořena na základě informací dostupných k datu jejího uveřejnění. Momentálně není analytiky společnosti Colosseum, a.s., naplánovaná aktualizace analýzy.
 
 

Vaše názory

Pro vložení vašeho příspěvku se musíte PŘIHLÁSIT, nebo se prvně musíte zdarma REGISTROVAT



Nejste přihlášen(a)
Přihlásit   Registrovat

Akcieatrhy Premium  Facebook Akciaetrhy.cz

FUTURES

NázevKurzZměna

DNEŠNÍ US MAKRODATA

NázevAktu.Oček.

KURZY MĚN

NázevKurzZměna
Informace a data obsažená na serveru www.akcieatrhy.cz mají pouze informativní charakter a slouží výhradně pro osobní potřebu jednotlivých uživatelů. V žádném ohledu neslouží jako podnět pro nákup nebo prodej finančních instrumentů. Obchodování s finančními instrumenty je rizikové a může způsobit značné ztráty. Server www.akcieatrhy.cz nezodpovídá za chyby v poskytovaných informacích nebo za jejich zpoždění. Každá osoba užívá webové stránky na vlastní riziko. Provozovatel nezodpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s užíváním těchto webových stránek a nezaručuje jejich bezchybné fungování. Kompletní pravidla a podmínky pro užívání webových stránek naleznete v podmínkách užívání. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty, komodity, akcie, forex či opce, vždy a pouze za účelem studia obchodování na finančních trzích. Vydavatel serveru není zodpovědný za konkrétní rozhodnutí jednotlivých uživatelů.
Více info: Zdroje. Podmínky užívání.