Akcieatrhy  >  
Zpět
Vytvořeno dne: 15.12.2015

Fungují úsporná opatření nebo ne? Někde ano a někde ne.


 
 
Řecko je i po 7 bolestných letech hluboko v problémech
Irsko se nadšeně zotavuje, růst HDP je silný
Pro zotavení je nutná politická vůle k reformám
 
Globální recese, ze které vzešla evropská dluhová krize, způsobila, že mezinárodní věřitelé zavedli přísná úsporná opatření na země, které požadují finanční pomoc, což příliš nepotěšilo trhy, odborníky ani řadu ekonomů. Ti tvrdí, že úspory trápení jen prodlouží a obviňujícím prstem ukazují na věřitele, zejména Německo.
 
Pokud se podíváme například na Řecko, má tento argument určitý smysl, alespoň na první pohled. Po sedmi letech recese zůstává nezaměstnanost neúnosně vysoká na 24,6 % (září) po malém snížení z maxima na 27,9 %, a HDP ustrnulo na meziročním růstu o 1,1 % a zůstává i nadále 27 % pod maximem z poloviny roku 2007.
 
 
 
Jsou tu však i země, kde se situace výrazně zlepšila, např. Portugalsko a Španělsko, avšak žádná nevyčnívá tolik jako Irsko. Irská bankovní krize měla na ekonomiku vážné dopady, HDP spadlo o 11,2 % během dvou let, zatímco nezaměstnanost vyletěla z méně než 5 % na téměř 15 %.
 
Irské banky si během období bubliny na realitním trhu napůjčovaly v zahraničí a zmrazení úvěrů vedlo k vytvoření zákona o úvěrových institucích v roce 2008 a následné rekapitalizaci Bank of Ireland a Allied Irish Bank, a nakonec v listopadu roku 2010 k přímé žádosti o finanční pomoc ve výši 85 mld. euro. Přísná úsporná opatření způsobila značnou nespokojenost mezi odborníky, politiky i laickou veřejností, avšak výsledky, jakých ekonomika od té doby dosáhla, si zaslouží pozornost.
 
Možná, že otázka ekonomiky a jejího fungování nespočívá jen v tom, zda úsporná opatření zavést nebo ne. Není od věci podívat i na další faktory, například na vůli vládních činitelů v zachraňované zemi řešit klíčové problémy a zavádět reformy.
 
 
 
Zdá se, že třeba způsob, jakým situaci řešil Island, se vyplatil. Nyní má Island HDP o 2,9 % vyšší než bylo maximum v roce 2007 (po 12% propadu) a nezaměstnanost je na pouhých 2,6 % oproti méně než 1 % v roce 2007 a více než 10 % v roce 2010.
 
To však neznamená, že je to jediný způsob, což dokazuje Irsko. Tam HDP roste stabilně od roku 2010 a nyní je o 7,3 % výš, než bylo předchozí maximum, a 20,8 % (!) nad úrovní při propadu koncem roku 2009. A to i přesto, že vládní výdaje jsou téměř o 8 % pod maximem.
 
 
 
Strukturální reformy v Irsku zahrnují restrukturalizaci bank, jejichž rozvahy se díky tomu zúžily, i když tato otázka ještě zdaleka není uzavřená, konsolidaci veřejných financí a podporu konkurenceschopnosti. V období před krizí výrazně rostl export, ale mzdy rostly ještě rychleji, což vedlo k deterioraci konkurenceschopnosti.
 
To se nyní obrátilo (viz graf výše) a export opět výrazně roste. Konsolidace veřejných financí – schodek rozpočtu se letos snížil na méně než 3 % (předpověď) z více než 10 % v každém roce za období 2009-2011 – každopádně vyvíjí tlak na domácí poptávku, ale společně s ekonomikou se oživila i důvěra spotřebitelů.
 
 
 
Spotřebitelé mají větší důvěru než za posledních mnoho let, ve skutečnosti důvěra brzy vzroste nad úroveň, kterou jsme zaznamenali během největšího rozmachu bubliny. Firmy jsou také spokojené s PMI, které se běžně vyskytují nad 50, jak ve výrobním odvětví, tak i v sektoru služeb, irský státní dluh vůči HDP se snížil na (stále vysokých) 107 % z předchozích 120 % a přebytek běžného účtu je okolo 5 % HDP oproti podobně vysokému schodku v roce 2008.
 
Předpokládá se, že irský HDP poroste v příštích letech stabilním tempem, což znamená nižší schodek, nižší nezaměstnanost a více obchodu.
 
Když si po větší část desetiletí žijete nad poměry to, co je třeba kritizovat a zlepšit, je strukturální uspořádání ekonomiky. Některé země, jako je Irsko nebo Pobaltské republiky a do určité míry i Portugalsko a Španělsko, to pochopily – i když míra reakce se samozřejmě liší. A některým to nedošlo. Úsporná opatření s tím nemají moc co dělat.
 
 
Autor: Mads Koefoed, vedoucí makroekonomické strategie Saxo Bank 
O autorovi: Mads Koefoed vystudoval obor ekonomie se zaměřením na finance a ekonometrii na dánské Univerzitě v Kodani. S krátkou přestávkou působí v oddělení makroekonomické strategie od roku 2009. Denně publikuje komentáře na sociální investiční platformě TradingFloor.com a je také pravidelným komentátorem na Saxo TV a dalších vysílacích médiích. Jako vedoucí makroekonomické strategie upřednostňuje kvantitativní přístup v rámci analýzy světové ekonomiky a zdůrazňuje důležitost dluhového cyklu pro porozumění dnešního makroekonomického vývoje.
 
 

Vaše názory

Pro vložení vašeho příspěvku se musíte PŘIHLÁSIT, nebo se prvně musíte zdarma REGISTROVAT



Nejste přihlášen(a)
Přihlásit   Registrovat

Akcieatrhy Premium  Facebook Akciaetrhy.cz

FUTURES

NázevKurzZměna

DNEŠNÍ US MAKRODATA

NázevAktu.Oček.

KURZY MĚN

NázevKurzZměna
Informace a data obsažená na serveru www.akcieatrhy.cz mají pouze informativní charakter a slouží výhradně pro osobní potřebu jednotlivých uživatelů. V žádném ohledu neslouží jako podnět pro nákup nebo prodej finančních instrumentů. Obchodování s finančními instrumenty je rizikové a může způsobit značné ztráty. Server www.akcieatrhy.cz nezodpovídá za chyby v poskytovaných informacích nebo za jejich zpoždění. Každá osoba užívá webové stránky na vlastní riziko. Provozovatel nezodpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s užíváním těchto webových stránek a nezaručuje jejich bezchybné fungování. Kompletní pravidla a podmínky pro užívání webových stránek naleznete v podmínkách užívání. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty, komodity, akcie, forex či opce, vždy a pouze za účelem studia obchodování na finančních trzích. Vydavatel serveru není zodpovědný za konkrétní rozhodnutí jednotlivých uživatelů.
Více info: Zdroje. Podmínky užívání.