Akcieatrhy  >  
Zpět
Vytvořeno dne: 04.06.2015

Taktický long na evropské banky


 
 
Posledních sedm let nebylo pro evropské banky zrovna procházkou růžovým parkem. Jednoduše řečeno, pokud se pro ně něco pokazit mohlo, tak se to také pokazilo. Nejenom že banky byly tvrdě otestovány finanční krizí v letech 2008-2009, kdy většina bank balancovala nad propastí samotného přežití, ale i poté byly finanční instituce zkoušeny osudem. 
 
Politici napříč Evropou postupně uvalili na banky paralyzující regulaci a speciální daně (ať už ve formě daní přímých, či soudních pokut za různé nekalé praktiky). Evropské bankovní domy rovněž musely spolknout hořkou pilulku odpisu řeckého dluhu a vydržet několik chudých let celoevropské hospodářské stagnace způsobené snižováním vládních deficitů. Rozvahy evropských bank poškodil i tlak ECB na odpisy neperformujících aktiv či jejich odprodej za směšné ceny. Tržní kapitalizaci bank nepomohla ani Evropská komise, která konstantně zpochybňuje oprávněnost odložených daňových pohledávek jako položky vlastního kapitálu. 
 
Není tedy překvapením, že i přes zlepšení finančních podmínek od roku 2012 stojí výkonnost indexu evropského bankovního sektoru hluboko v pozadí širších indexů a celý sektor se obchoduje stále pod svoji účetní hodnotou. 
 
Banky spolu s ostatními vysoce regulovanými sektory (např. energetikami) nejsou zrovna příkladnými ekonomickými agenty pro dlouhodobou tvorbu akcionářské hodnoty (namísto investic a inovací se firmy v tomto sektoru historicky snažily spíše o dobývání renty a výplaty tučných odměn managementu, za posledních 15 let bankovní index nevytvořil pro akcionáře žádnou hodnotu). Přes toto všechno věříme, že hvězdy se seřadily do správných konstelací a po biblickém období sedmi chudých let nastává zhruba 2 leté okno pro investici právě do sektoru bankovních firem. 
 
ZISKOVÁ CENTRA BANK V PLOCHÉ VÝNOSOVÉ KŘIVCE
 
Nejprve si ale připomeňme, jak banky vlastně vydělávají peníze: 
 
1) Hrají strmost výnosové křivky (půjčování vládám)
 
Banky si půjčují za krátké úrokové sazby a půjčují za dlouhé. Zisky bank jsou tedy funkcí strmosti výnosové křivky a otázkou, kolik rizika je banka schopná a ochotná nést na svých knihách. Současným problémem Eurozóny je, že kvantitativní uvolňování a pokles inflačních očekávání zploštilo úrokovou křivku napříč celou termínovou křivkou. Bezpečné desetileté vládní dluhopisy nevydělávají téměř nic a schopnost bank využívat snadné úrokové carry takřka vymizela. 
 
2) Podstupují kreditní riziko (půjčování spotřebitelům a korporacím)
 
Dodávání kapitálu spotřebitelům a firmám by v prostředí ploché výnosové křivky mělo být hlavní motorem růstu zisků. To však za předpokladu, že tyto subjekty mají o nové úvěry zájem. 
 
Jak je vidět z grafu níže, růst korporátní důvěry v udržitelné oživení v Eurozóně konečně vede i k růstu nových úvěrů. Firmy, které mají vysokou důvěru v ekonomický růst, mají i vyšší ochotu investovat a brát si nové úvěry. Kromě indikátoru růstu ekonomické důvěry vidíme i potvrzující indikátor růstu běžných vkladů na úkor termínových depozit. To signalizuje vyšší poptávku po penězích a s ní i spojenou poptávkou po spotřebě a investicích. Klíčovými riziky, které by v nejbližší době mohly ohrozit důvěru evropských firem v oživení, je prudký růst cen ropy či eskalace řecké, případně ukrajinské krize. Dokud se ovšem HDP pohybuje pod potenciálem, inflace není problém, nezaměstnanost klesá a zisky firem rostou, měla by v rámci ekonomického cyklu růst i důvěra podniků v oživení.

 
Zdroj: ECB, Colosseum
 
Pokud existuje zároveň nabídka i poptávka po úvěrech, poslední otázka, kterou si musíme zodpovědět je, zda růst úvěru korporacím dává ekonomický smysl. K tomu je potřebovat porovnat cenu úvěrů vůči návratnosti kapitálu. Pokud je cena kapitálu vůči návratnosti příliš vysoká, korporace si nebudou půjčovat a provozní cash-flow využijí raději ke splacení půjček. Naopak pokud je kapitál vůči výnosnosti nových projektů levný, firmy si rády půjčí. Z níže uvedeného grafu je vidět, že ECB se podařilo netradiční politikou jak podpořit růst, tak i mírně snížit reálné zápůjční sazby. Po několika letech půstu se kreditní podmínky v Eurozóně normalizovaly natolik, že cena kapitálu již není brzdou růstu a úvěrový cyklus může být znovu nastartován. Pozitivní je i fakt, že pozitivní rozdíl mezi návratností kapitálu a cenou kapitálu není koncentrován pouze ve zdravých ekonomikách, jako je Německo, ale rozšiřuje se i do dalších zemích, například do Španělska. 



 
Zdroj: ECB, MMF, Bloomberg, Colosseum
 
HVĚZDY SE SEŘADILY PRO OUTPERFORMANCE BANKOVNÍHO SEKTORU
 
Nelze zapomenout, že bankovnictví je cyklické odvětví a jak naznačuje graf níže, ziskovost bankovního sektoru je úzce zkorelovaná s ekonomickým cyklem, či lépe řečeno, s produkční mezerou. Aby se banky dočkaly organického růstu zisků, potřebují hospodářský růst výrazně nad trendem. To dle našich odhadů znamená růst HDP ve výši zhruba 1,2 – 1,4%, což je vzhledem k současným předstihovým ukazatelům snadno dosažitelná úroveň. 
 

 
Zdroj: Bloomberg, MMF, Colosseum
 
Podle našich modelů se Eurozóna konečně dostala do situace, kdy banky jsou ochotné půjčovat, domácnosti i korporace jsou ochotné se zadlužovat a hospodářský růst vzrostl nad cenu úvěrů, což povede k akceleraci tempa tvorby nových úvěrů. To vše by se mělo v následujících dvou letech promítnout do růstu zisků bank a zisků na jednu akcii. Za velmi pozitivní indikátor považujeme rovněž i to, že spolu s růstem nových úvěrů dochází i cyklickému outperformování subindexu evropských bank MSCI EMU BANK vůči nejširšímu evropskému indexu MSCI EMU. 
  
MOŽNÁ RIZIKA

Sektor evropských bank čelí třem hlavním rizikům:
 
a) Eskalace řecké otázky – pokud se vláda Alexise Tsiprase nedohodne s věřitelskými institucemi a situace se výrazně vyhrotí, či dokonce dojde k samotnému odchodu Řecka z Eurozóny, lze očekávat růst rizikových přirážek u periferních dluhopisů a následně i akcií bank. Důvěra podnikatelského sektoru by poklesla a hospodářský růst se mohl zastavit. 
 
b) Pokles popularity proevropských vlád – prozatím nevidíme růst náznaků evropské desintegrace v zemích mimo Řecko, lze ale pozorovat pokles obliby proevropských vlád a nárůst obliby stran, které se staví proti politice škrtů. Elektorát nesleduje vysokofrekvenční ekonomická data, rozhoduje se spíše podle údajů o zaměstnanosti a růstu reálných mezd. Pokud ve volbách na konci roku ve Španělsku a Portugalsku zvítězí radikálnější strany, opět by to mohlo vést k růstu rizikových přirážek a zastavení reformního procesu, který s sebou nese i vyšší hospodářský růst.
 
c) Nízké ceny ropy šetří evropským spotřebitelům i korporací stovky miliard Eur ročně. Pokud by se cena ropy měla z jakýchkoliv důvodů vrátit na své úrovně z poloviny loňského roku, rodící se evropské oživení i cyklický bankovní sektor by to zajisté zadusilo. 
 
Tato analýza byla vytvořena na základě informací dostupných k datu jejího uveřejnění. Momentálně není analytiky společnosti Colosseum, a.s., naplánovaná aktualizace analýzy.

Autor: analytici Colosseum a.s.

Vaše názory

Pro vložení vašeho příspěvku se musíte PŘIHLÁSIT, nebo se prvně musíte zdarma REGISTROVAT



Nejste přihlášen(a)
Přihlásit   Registrovat

Akcieatrhy Premium  Facebook Akciaetrhy.cz

FUTURES

NázevKurzZměna

DNEŠNÍ US MAKRODATA

NázevAktu.Oček.

KURZY MĚN

NázevKurzZměna
Informace a data obsažená na serveru www.akcieatrhy.cz mají pouze informativní charakter a slouží výhradně pro osobní potřebu jednotlivých uživatelů. V žádném ohledu neslouží jako podnět pro nákup nebo prodej finančních instrumentů. Obchodování s finančními instrumenty je rizikové a může způsobit značné ztráty. Server www.akcieatrhy.cz nezodpovídá za chyby v poskytovaných informacích nebo za jejich zpoždění. Každá osoba užívá webové stránky na vlastní riziko. Provozovatel nezodpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s užíváním těchto webových stránek a nezaručuje jejich bezchybné fungování. Kompletní pravidla a podmínky pro užívání webových stránek naleznete v podmínkách užívání. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty, komodity, akcie, forex či opce, vždy a pouze za účelem studia obchodování na finančních trzích. Vydavatel serveru není zodpovědný za konkrétní rozhodnutí jednotlivých uživatelů.
Více info: Zdroje. Podmínky užívání.