Akcieatrhy  >  Ekonomie  >  Zákon exekuční řád 120/2001 Sb.

Exekuční řád 120/2001 Sb.



 
   120/2001 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 28. února 2001

   o soudních exekutorech a exekuční činnosti

   (exekuční řád)

   a o změně dalších zákonů

 
   Změna: 6/2002 Sb.
 
   Změna: 360/2003 Sb.
 
   Změna: 279/2003 Sb.
 
   Změna: 53/2004 Sb.
 
   Změna: 257/2004 Sb.
 
   Změna: 284/2004 Sb.
 
   Změna: 499/2004 Sb.
 
   Změna: 377/2005 Sb.
 
   Změna: 501/2004Sb.
 
   Změna: 57/2006 Sb., 70/2006 Sb., 79/2006 Sb.
 
   Změna: 133/2006 Sb.
 
   Změna: 253/2006 Sb.
 
   Změna: 296/2007 Sb., 347/2007 Sb.
 
   Změna: 254/2008 Sb., 259/2008 Sb.
 
   Změna: 274/2008 Sb.
 
   Změna: 183/2009 Sb.
 
   Změna: 301/2008 Sb., 7/2009 Sb.
 
   Změna: 285/2009 Sb., 286/2009 Sb.
 
   Změna: 41/2009 Sb.
 
   Změna: 227/2009 Sb.
 
   Změna: 281/2009 Sb., 409/2010 Sb.
 
   Změna: 188/2011 Sb.
 
   Změna: 428/2011 Sb., 396/2012 Sb.
 
   Změna: 45/2013 Sb. (část)
 
   Změna: 396/2012 Sb. (část)
 
   Změna: 45/2013 Sb.
 
   Změna:  89/2012 Sb., 256/2013 Sb., 303/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013
   Sb.
 
   Změna: 170/2013 Sb.
 
   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
   ČÁST PRVNÍ
 
   EXEKUČNÍ ŘÁD
 
   HLAVA I
 
   ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
 
   § 1
 
   (1)  Soudní  exekutor  (dále jen "exekutor") je fyzická osoba splňující
   předpoklady  podle  tohoto  zákona,  kterou  stát  pověřil exekutorským
   úřadem.
 
   (2)  V rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon
   exekučních  titulů  (dále jen "exekuční činnost") a další činnost podle
   tohoto zákona.
 
   § 2
 
   (1)  Exekutor  vykonává exekuční činnost nezávisle. Při výkonu exekuční
   činnosti je vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními
   předpisy  a  rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a
   exekučním řízení.
 
   (2)  Exekutor  je  povinen  vykonávat svědomitě své povolání a při jeho
   výkonu  a  v  občanském  životě  se  zdržet  všeho, co by mohlo narušit
   důstojnost  exekutorského  povolání  nebo  ohrozit  důvěru v nezávislý,
   nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti.
 
   § 3
 
   (1) Exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu.
 
   (2)  Činnost  exekutora  je  neslučitelná s jinou výdělečnou činností s
   výjimkou  správy  vlastního  majetku. Exekutor však může vykonávat i za
   úplatu   činnost   vědeckou,  publikační,  pedagogickou,  tlumočnickou,
   znaleckou,   uměleckou   a   činnost   v   poradních   orgánech  vlády,
   ministerstev,  jiných  ústředních  orgánů  státní  správy  a v orgánech
   samosprávy.
 
   § 4
 
   (1)  Exekutor  je povinen při výkonu exekuční a další činnosti používat
   označení   „soudní   exekutor“.   Označení   „soudní   exekutor“   nebo
   „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé
   vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněna používat
   jiná osoba.
 
   (2)  Ten,  kdo  neprovádí  na  základě  zákona  nucený výkon exekučních
   titulů,  není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“,
   „exekuci“  nebo  „exekuční  činnost“,  tvary slov od nich odvozené, ani
   označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními.
 
   § 5
 
   (1) Exekutor může zaměstnávat zaměstnance.
 
   (2)  Na  základě  písemného  pověření  uděleného  exekutorem mohou jeho
   zaměstnanci  vykonávat  úkony  exekuční  činnosti  a  další činnosti za
   podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
 
   (3) Na pracovní poměr zaměstnanců exekutora se vztahuje zvláštní právní
   předpis.^2)
 
   § 6
 
   Orgánem  samosprávy  exekutorů  je  Exekutorská  komora České republiky
   (dále jen "Komora").
 
   § 7
 
   (1)  Státní dohled nad exekuční činností a nad činností exekutora podle
   § 74 odst. 1 písm. c) a § 76a vykonává Ministerstvo spravedlnosti (dále
   jen  "ministerstvo").  Ministerstvo  provádí státní dohled i na základě
   písemných podnětů právnických nebo fyzických osob.
 
   (2)  Ministerstvo  při  výkonu  státního  dohledu  prověřuje  zákonnost
   postupu soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a
   délku exekučního řízení.
 
   (3) Ministerstvo je při výkonu státního dohledu oprávněno
 
   a) provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů,
 
   b) nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, pořizovat
   si z nich výpisy a kopie,
 
   c)  požadovat  ve  lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora k
   věci, která je předmětem státního dohledu,
 
   d)  požadovat  ústní vysvětlení exekutora, popřípadě jeho zaměstnance k
   věci,  která  je  předmětem  státního  dohledu, pokud písemné vyjádření
   podle písmene c) není nutné nebo je nedostatečné,
 
   e)  vstupovat  do  prostor  exekutorského  úřadu po předchozím oznámení
   soudnímu  exekutorovi  nebo  jeho  zástupci,  který  je  vedením  úřadu
   pověřen.
 
   (4)  Exekutor  je  povinen  ministerstvu  při  výkonu  státního dohledu
   poskytnout požadovanou součinnost tím, že
 
   a)  zašle  ve  lhůtě stanovené ministerstvem kopie požadovaných listin,
   případně na dobu nezbytně nutnou spis,
 
   b) poskytne písemné vyjádření podle odstavce 3 písm. c),
 
   c)  na předvolání se dostaví k podání ústního vysvětlení podle odstavce
   3 písm. d).
 
   (5) Komora vykonává dohled nad činností exekutora, nad řízením činnosti
   exekutorského   úřadu   a   nad   dodržováním   povinností  stanovených
   exekutorovi  zákonem  o  některých opatřeních proti legalizaci výnosů z
   trestné  činnosti  a  financování  terorismu.  Pro  výkon dohledu platí
   obdobně odstavce 3 a 4.
 
   (6) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst.
   1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je
   exekutor  jmenován;  jde-li  o  státní  dohled  v  jednotlivé věci, též
   předseda  soudu  příslušného podle § 45 (dále jen „exekuční soud“). Pro
   výkon  státního  dohledu  předsedou  okresního soudu se použijí obdobně
   odstavce  2  až  4. Předseda okresního soudu provádí státní dohled i na
   základě  písemných  podnětů  právnických  nebo fyzických osob. Předseda
   okresního  soudu  může  pověřit  výkonem státního dohledu místopředsedu
   soudu.  Jednotlivými  úkony  při  výkonu státního dohledu může předseda
   okresního soudu pověřit vyššího soudního úředníka.
 
   § 7a
 
   Drobné  nedostatky  v  exekuční  a další činnosti exekutora nebo drobné
   poklesky  v  chování ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu
   exekutorovi písemně vytkne.
 
   § 8
 
   Ministr spravedlnosti (dále jen "ministr")
 
   a) odvolává a na návrh Komory jmenuje exekutory,
 
   b)  po projednání s Komorou určuje či zvyšuje počet exekutorských úřadů
   v obvodu každého okresního soudu a jejich případnou změnu,
 
   c) na návrh Komory může přeložit exekutory s jejich souhlasem do obvodu
   jiného okresního soudu,
 
   d)  jmenuje  jednu  třetinu  členů  zkušební komise a dvě třetiny členů
   kárné komise z řad soudců,
 
   e)  vyhlašuje  výběrové řízení za podmínek stanovených v § 10 odst. 2 a
   podává návrh na členy výběrové komise podle § 115a odst. 1.
 
   § 8a
 
   (1)  Komora  je  povinna  do  30  dnů  předložit  ministerstvu  veškeré
   stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Tím není dotčeno ustanovení §
   110 odst. 8.
 
   (2)  Má-li  ministr  za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se
   zákonem,  je  oprávněn podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí návrh
   na jeho přezkoumání soudem.
 
   § 8b
 
   Komora na požádání zašle neprodleně ministerstvu stejnopis aktu Komory,
   jakož i související listiny.
 
   § 8c
 
   (1)  Odporuje-li  usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření Komory zákonu
   nebo  jinému  právnímu  předpisu  a  nejde-li o stavovský předpis, může
   ministerstvo takový akt Komory zrušit. Rozklad nemá odkladný účinek.
 
   (2)  Ustanovení  odstavce  1  se  nepoužije v případě porušení právních
   předpisů  občanského, obchodního, rodinného nebo pracovního práva. Dále
   se  ustanovení  odstavce  1 nepoužije na rozhodnutí a jiné úkony Komory
   učiněné  podle  správního  řádu  nebo  podle  zákona  o  správě  daní a
   poplatků.
 
   § 8d
 
   (1)  Poruší-li  Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou
   jí  zákonem,  může  ministr  rozhodnout  o  nucené správě Komory. Proti
   rozhodnutí  o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení
   o  zavedení  nucené  správy  může být vydání rozhodnutí o nucené správě
   Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit.
 
   (2)  Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se
   v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů
   Komory,   vyjma   podání   žaloby  k  soudu  proti  tomuto  rozhodnutí.
   Rozhodování  o  věcech  náležejících  do působnosti orgánů Komory tímto
   okamžikem   přechází   v  rozsahu,  v  němž  byl  výkon  jejich  funkce
   pozastaven,  na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem
   Komory  navenek  v  rozsahu  stanoveném  v  rozhodnutí  o nucené správě
   Komory.
 
   (3) Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v
   němž  nebyl  pozastaven,  mohou  tyto  orgány ve věcech náležejících do
   jejich  působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je
   takové  rozhodnutí  neplatné.  Ve  věcech, v nichž ministerstvo nejedná
   jménem  Komory  navenek,  může  Komora  právně  jednat jen se souhlasem
   ministerstva,  jinak  jsou taková právní jednání neplatná. Věta první a
   druhá  se  nevztahují  na  podání  žaloby  k  soudu  proti rozhodnutí o
   zavedení nucené správy Komory.
 
   (4) Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.
 
   (5) Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení,
   nejpozději  uplynutím  3  let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání
   sněmu  podá  ministerstvo  zprávu  o  výkonu  nucené  správy  a o stavu
   hospodaření a majetku Komory.
 
   HLAVA II
 
   EXEKUTOR
 
   DÍL 1
 
   Exekutor a exekutorský úřad
 
   § 9
 
   (1) Exekutorem může být jmenován občan České republiky, který
 
   a) je plně svéprávný,
 
   b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
 
   1.  v  magisterském  studijním  programu právo a právní věda studiem na
   vysoké škole v České republice^28), nebo
 
   2.  studiem  na  vysoké  škole  v zahraničí, pokud je takové vzdělání v
   České  republice  uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na
   základě  mezinárodní  smlouvy,  kterou je Česká republika vázána, anebo
   pokud   takové   vzdělání   bylo   uznáno   podle  zvláštního  právního
   předpisu^29),  a  současně  takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem
   obecnému  vzdělání,  které lze získat v magisterském studijním programu
   právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,
 
   c) je bezúhonný,
 
   d) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi, a
 
   e) složil exekutorskou zkoušku.
 
   (2)   Exekutorskou  praxí  se  rozumí  praxe  exekutora,  exekutorského
   kandidáta a exekutorského koncipienta podle tohoto zákona. Ministerstvo
   započítá  zcela do exekuční praxe praxi soudce, soudce Ústavního soudu,
   asistenta  soudce,  prokurátora, advokáta, notáře, komerčního právníka,
   státního  zástupce,  asistenta  státního zástupce, justičního čekatele,
   právního  čekatele  prokuratury,  advokátního  koncipienta,  notářského
   koncipienta,   notářského   kandidáta,   právního   čekatele   státního
   zastupitelství a právního čekatele u komerčního právníka; z jiné právní
   praxe může započítat nejvýše 2 roky.
 
   (3)  Exekutorskou  zkouškou  se  rozumí odborná zkouška exekutora podle
   tohoto zákona. Ministerstvo uzná odbornou justiční zkoušku, soudcovskou
   zkoušku,  jednotnou  soudcovskou  a  advokátní  zkoušku, prokurátorskou
   zkoušku,  advokátní  zkoušku,  notářskou  zkoušku,  profesní zkoušku na
   komerčního   právníka   a   závěrečnou  zkoušku  právního  čekatele  za
   exekutorskou zkoušku podle tohoto zákona.
 
   § 10
 
   (1) Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na návrh Komory do
   1  měsíce  od  doručení  návrhu  Komory na jmenování exekutora, a to do
   sídla  v obvodu okresního soudu. Návrh na jmenování exekutora podává na
   základě  výběrového  řízení  Komora  do 1 měsíce od ukončení výběrového
   řízení.  Výběrové řízení je ukončeno vydáním rozhodnutí prezidia Komory
   o  tom,  který  uchazeč  se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě
   nebo  kteří  uchazeči  uspěli  tak,  že  splňují  předpoklady na jejich
   jmenování.
 
   (2) Komora uskuteční výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění
   exekutorského úřadu a nebo, jde-li o zvýšení počtu exekutorských úřadů,
   do  1  měsíce  poté,  co  se Komora dozví o zvýšení počtu exekutorských
   úřadů.  Jestliže  Komora nepodá ministrovi návrh na jmenování exekutora
   do  1  měsíce  od  ukončení výběrového řízení nebo neuskuteční výběrové
   řízení  ve  stanovené  lhůtě, ministr vyhlásí výběrové řízení a na jeho
   základě jmenuje exekutora i bez tohoto návrhu.
 
   (3)  Do  výběrového  řízení  se  může přihlásit ve lhůtě určené Komorou
   každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.
 
   § 11
 
   (1) Exekutor může vykonávat svou činnost pouze, jestliže
 
   a) složil slib do rukou ministra,
 
   b)  uzavřel  smlouvu  o  pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla
   vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti.
 
   (2)  Exekutor  je  povinen  uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za
   újmu,  která  by  mohla  vzniknout  v  souvislosti  s  výkonem exekuční
   činnosti,  a  prokázat  se stejnopisem nebo ověřenou kopií této smlouvy
   Komoře  do  30  dnů  po  svém  jmenování  exekutorem. Jestliže exekutor
   zaměstnává  zaměstnance,  je  povinen  uzavřít  smlouvu o pojištění své
   odpovědnosti  i  za  újmu  způsobenou  jeho zaměstnanci v souvislosti s
   činností podle tohoto zákona.
 
   (3)  Pojištění  odpovědnosti  za  újmu,  která  by  mohla  vzniknout  v
   souvislosti  s  výkonem  exekuční  činnosti,  musí  trvat po celou dobu
   výkonu exekutorského úřadu.
 
   § 12
 
   (1) Uchazeč vybraný ke jmenování do exekutorského úřadu skládá do rukou
   ministra  před  svým jmenováním tento slib: "Slibuji na svoje svědomí a
   občanskou  čest,  že  budu zachovávat Ústavu České republiky, ústavní a
   jiné zákony a právní předpisy a budu je uplatňovat jako soudní exekutor
   podle  svého  nejlepšího vědomí a svědomí, při výkonu exekuční činnosti
   budu  postupovat  nezávisle  a  spravedlivě a budu zachovávat povinnost
   mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se dozvím v souvislosti s
   vykonáváním exekuční nebo další činnosti exekutora."
 
   (2)  Odmítne-li  uchazeč  složit  slib  nebo  složí-li slib s výhradou,
   nemůže být jmenován exekutorem a ministr jmenuje do exekutorského úřadu
   uchazeče,  který  se ve výběrovém řízení umístil na dalším místě pořadí
   za uchazečem, který odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou.
 
   § 13
 
   (1)  Exekutor  řídí činnost exekutorského úřadu, který jeho jménem plní
   všechny úkoly potřebné k řádnému výkonu exekuční činnosti. Exekutor při
   své  činnosti  používá  průkaz  exekutora,  razítko  a pečetidlo, které
   obsahují
 
   a) jeho jméno, příjmení a titul,
 
   b) označení "soudní exekutor",
 
   c) sídlo exekutora,
 
   d) státní znak České republiky.
 
   (2) Průkaz exekutora, razítko a pečetidlo vydá exekutorovi Komora.
 
   (3)  Vzor  otisku  razítka  a  pečetidla  exekutora je v příloze č. 1 k
   tomuto zákonu.
 
   § 14
 
   (1)  Sídlem  exekutorského  úřadu  je obec, ve které je sídlo okresního
   soudu,  do  jehož  obvodu  byl  exekutor  jmenován. Jiné sídlo v obvodu
   tohoto soudu si exekutor může zvolit jen s předchozím souhlasem Komory.
 
   (2) Exekutorský úřad se označí podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
 
   § 15
 
   (1) Výkon exekutorského úřadu zaniká
 
   a) smrtí exekutora,
 
   b) prohlášením exekutora za mrtvého,
 
   c) odvoláním exekutora,
 
   d) pozbytím státního občanství České republiky,
 
   e) jestliže byla svéprávnost exekutora omezena,
 
   f)  dnem  právní  moci  rozhodnutí,  kterým bylo uloženo kárné opatření
   odvolání z exekutorského úřadu,
 
   g)  dnem  právní  moci  rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen
   trest  zákazu  činnosti  soudního  exekutora  nebo  kterým byl exekutor
   odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
 
   h) uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla
   ministerstvu  doručena žádost exekutora o ukončení výkonu exekutorského
   úřadu.
 
   (2) Ministr exekutora odvolá,
 
   a)  jestliže  byl  exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin
   nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
 
   b)  jestliže  exekutor  nedoloží  Komoře  stejnopis nebo ověřenou kopii
   smlouvy  o  pojištění  své  odpovědnosti  za  újmu  do  30  dnů po svém
   jmenování  exekutorem  nebo  zanikne-li  jeho pojištění odpovědnosti za
   újmu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví,
 
   c) jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů
   neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář
   a nebude připraven vykonávat exekuční činnost,
 
   d) jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke
   svému  zdravotnímu  stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat
   exekuční činnost.
 
   (3) Výkon exekutorského úřadu se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o
   jeho odvolání.
 
   (4)  Dozví-li  se  Komora  o  důvodu  pro odvolání podle odstavce 2, je
   povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit.
 
   (5)  Exekutor  jmenovaný  do  exekutorského  úřadu, jehož výkon zanikl,
   převezme  spisy  tohoto  exekutorského  úřadu a provádí dále exekuční i
   další   činnost.   Účastníky   exekučního  řízení  o  tom  informuje  a
   oprávněného  poučí,  že může požádat o změnu exekutora. Exekutor, jemuž
   zanikl   výkon  exekutorského  úřadu,  zajistí  předání  spisů,  plnění
   vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů
   nově  jmenovanému  exekutorovi  a  předání razítek, průkazů a pečetidel
   podle § 103 odst. 1.
 
   (6)  Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě
   jeho  dědiců  nebo  odkazovníků na odměně nově jmenovaného exekutora se
   určí dohodou. Nebude-li dohoda doručena Komoře do 2 měsíců od jmenování
   nového exekutora, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.
 
   DÍL 2
 
   Zastupování exekutora
 
   § 16
 
   (1) Po jmenování exekutora do exekutorského úřadu mu Komora ustanoví na
   jeho  návrh  zástupce  pro  případ  nemoci,  dovolené, pozastavení nebo
   zániku  výkonu  exekutorského úřadu a nebo z jiných vážných důvodů, pro
   které  nemůže vykonávat svůj úřad. Komora ustanoví zástupce exekutorovi
   také  tehdy,  jestliže sám nenavrhl svého zástupce do 1 měsíce od svého
   jmenování,  a také v případě pozastavení výkonu jeho úřadu. Zastupovaný
   exekutor  a zástupce si dohodnou podíl zástupce na odměně zastupovaného
   exekutora.   Nebude-li   dohoda  doručena  Komoře  do  dvou  měsíců  od
   ustanovení   zástupce,   rozhodne   Komora  podle  zásad  spravedlivého
   uspořádání.
 
   (2)  Zástupce  je ustanoven z řad kandidátů exekutora, nejsou-li, z řad
   exekutorů  jmenovaných v obvodu příslušného okresního soudu nebo jejich
   kandidátů,   a   nejsou-li,   z  řad  exekutorů  jmenovaných  v  obvodu
   příslušného   krajského   soudu  nebo  jejich  kandidátů.  Za  zástupce
   exekutora  je  možné  ustanovit  exekutorského  kandidáta, jen jestliže
   splňuje podmínky podle § 11 odst. 1 písm. b).
 
   (3)  Exekutor  je povinen bez zbytečného odkladu oznámit vznik či zánik
   skutečnosti  podle  odstavce  1  písemně  Komoře  a  svému ustanovenému
   zástupci.  Oznámení  o  vzniku  skutečností  podle  odstavce 1 obsahuje
   zejména  důvod  a  den, od kterého exekutor nemůže vykonávat svůj úřad.
   Oznámení o zániku skutečností podle odstavce 1 obsahuje důvod a den, od
   kterého exekutor může vykonávat svůj úřad. Zastupování začíná dnem, kdy
   se  zástupce dozví o skutečnostech podle odstavce 1, a končí, byl-li po
   zániku  výkonu exekutorského úřadu jmenován do exekutorského úřadu nový
   exekutor  anebo  pominou-li jiné důvody, pro které zastupování vzniklo.
   Bez zbytečného odkladu po dni ukončení zastupování se provede vyrovnání
   mezi  zástupcem  a  zastupovaným exekutorem, popřípadě jeho dědici nebo
   odkazovníky, a to ke dni ukončení zastupování.
 
   (4)  Pokud  zastupování  trvá,  nemůže  zastupovaný  exekutor vykonávat
   exekuční   činnost.  Zástupce  exekutora  má  povinnost  nahradit  újmu
   způsobenou   porušením  povinnosti  mlčenlivosti.  Za  újmu  způsobenou
   zaměstnanci  zastupovaného exekutora odpovídá zastupovaný exekutor. Tím
   nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.
 
   (5)   Ustanovení  zástupce  z  řad  kandidátů  je  podmíněno  souhlasem
   exekutora, u něhož je kandidát v pracovním poměru.
 
   (6)  Proti  rozhodnutí  Komory o ustanovení zástupce a určení podílu na
   odměně  zastupovaného  exekutora  lze  podat řádný opravný prostředek k
   soudu.
 
   (7) Dohody podle odstavce 1 a podle § 15 odst. 5 eviduje Komora.
 
   § 17
 
   (1)  Zástupce  exekutora  podepisuje  listiny svým jménem a příjmením a
   současně uvede také jméno a příjmení exekutora, kterého zastupuje.
 
   (2)  Jestliže  je zástupce exekutorem, používá své razítko a pečetidlo.
   Jestliže  je  exekutorským  kandidátem,  používá  razítko  a  pečetidlo
   exekutora, kterého zastupuje.
 
   (3)  Ustanovení tohoto zákona vztahující se na exekutora platí také pro
   exekutorského kandidáta, jestliže vykonává úřad exekutora jako zástupce
   exekutora.
 
   (4)  Exekutorský  kandidát,  který  zastupuje exekutora, kterému zanikl
   výkon   exekutorského  úřadu,  vykonává  činnost  zástupce  samostatně.
   Ustanovení § 32 se použije obdobně.
 
   § 18
 
   (1) Komora ustanoví exekutorovi nového zástupce,
 
   a)   jestliže   ustanoveným   zástupcem   je   exekutor  a  výkon  jeho
   exekutorského úřadu zanikl,
 
   b)  jestliže  ustanoveným zástupcem je exekutorský kandidát a Komora ho
   vyškrtne   ze  seznamu  kandidátů  a  nebo  zanikne-li  jeho  pojištění
   odpovědnosti  za  újmu  a  ani  po  upozornění Komory ho v určené lhůtě
   neobnoví  a  nebo  jestliže  mu bylo uloženo kárné opatření odvolání ze
   zastupování,
 
   c) jestliže ustanovený zástupce požádá o uvolnění z funkce zástupce,
 
   d) jestliže o to požádá zastupovaný exekutor.
 
   (2)  Ustanovení  §  16  se  přiměřeně  použije  i  na ustanovení nového
   zástupce.
 
   (3) Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího zástupce.
 
   DÍL 3
 
   Zaměstnanci exekutora
 
   Exekutorský koncipient
 
   § 19
 
   (1)  Exekutorský  koncipient  (dále  jen  "koncipient")  je zaměstnanec
   exekutora zapsaný do seznamu koncipientů.
 
   (2) Seznam koncipientů vede Komora.
 
   § 20
 
   (1)  Komora  zapíše  do  seznamu  koncipientů na návrh exekutora občana
   České republiky, který
 
   a) splňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. a) až c),
 
   b) je v pracovním poměru u exekutora.
 
   (2)  Zápis  do  seznamu  koncipientů  vykoná Komora do 1 měsíce ode dne
   doručení   návrhu   exekutora.  Provedení  zápisu,  jakož  i  odmítnutí
   provedení  zápisu  oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého
   je koncipient v pracovním poměru.
 
   (3)  Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, a
   s  jeho  souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené
   lhůtě  zapsán  do  seznamu  koncipientů,  v  pracovním poměru, má právo
   domáhat  se  provedení  zápisu  návrhem  u soudu. Nepodá-li kterákoli z
   uvedených  osob  žalobu  do  2  měsíců  od  doručení  oznámení Komory o
   odmítnutí  provedení  zápisu,  nejpozději  však do 6 měsíců od doručení
   návrhu  na  zápis  do  seznamu  koncipientů  Komoře, právo na provedení
   zápisu   toho,   kdo   nebyl  ve  stanovené  lhůtě  zapsán  do  seznamu
   koncipientů, zaniká.
 
   § 21
 
   (1)  Exekutor  může koncipienta písemně pověřit prováděním úkonů, které
   jsou předmětem exekuční činnosti nebo další činnosti.
 
   (2)  Exekutor  však  nemůže  pověřit  koncipienta  k  vydání exekučního
   příkazu. Koncipient nemůže vykonat dražbu nemovité věci nebo obchodního
   závodu  (dále  jen  „závod“),  vydávat  rozhodnutí  v  exekuci prodejem
   nemovitých věcí nebo závodu ani zřizovat exekutorské zástavní právo.
 
   § 22
 
   (1) Komora vyškrtne ze seznamu koncipientů toho,
 
   a) kdo zemřel a nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,
 
   b) kdo pozbyl státní občanství České republiky,
 
   c) kdo byl omezen ve svéprávnosti,
 
   d) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný
   čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
 
   e) kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,
 
   f) komu skončil pracovní poměr u exekutora,
 
   g) kdo byl zapsán do seznamu exekutorských kandidátů.
 
   (2)  Vyškrtnutí  ze  seznamu  koncipientů oznámí Komora koncipientovi a
   exekutorovi, u kterého je a nebo byl koncipient v pracovním poměru.
 
   (3) Ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i
   exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, v
   pracovním  poměru,  má  právo  domáhat  se  ochrany  návrhem  u  soudu.
   Nepodá-li  kterákoli  z  uvedených  osob žalobu do 2 měsíců od doručení
   oznámení  Komory  o vyškrtnutí ze seznamu koncipientů, právo na ochranu
   toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu koncipientů, zaniká.
 
   Exekutorský kandidát
 
   § 23
 
   (1) Exekutorský kandidát (dále jen "kandidát") je zaměstnanec exekutora
   zapsaný do seznamu exekutorských kandidátů.
 
   (2) Seznam kandidátů vede Komora.
 
   § 24
 
   (1)  Komora  na  základě  písemné žádosti koncipienta zapíše do seznamu
   kandidátů toho, kdo
 
   a)  je  ke  dni  zápisu  zapsán v seznamu koncipientů a u koho nenastal
   důvod k jeho vyškrtnutí podle § 22 odst. 1 písm. a) až f),
 
   b) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi,
 
   c) složil exekutorskou zkoušku.
 
   (2)  Složení  exekutorské  zkoušky se musí umožnit každému, kdo splňuje
   podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b).
 
   (3)  Zápis podle odstavce 1 provede Komora do 1 měsíce ode dne doručení
   žádosti.  Provedení  zápisu  oznámí Komora kandidátovi a exekutorovi, u
   kterého je kandidát v pracovním poměru.
 
   (4)  Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, a s
   jeho  souhlasem  i  exekutor,  u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené
   lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, v pracovním poměru, má právo domáhat
   se  provedení  zápisu  do  seznamu kandidátů návrhem u soudu. Nepodá-li
   kterákoli  z  uvedených  osob  žalobu  do 2 měsíců od doručení oznámení
   Komory  o  odmítnutí  provedení zápisu do seznamu kandidátů, nejpozději
   však  do  6  měsíců  od  doručení  návrhu na zápis do seznamu kandidátů
   Komoře,  právo  na  provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě
   zapsán do seznamu kandidátů, zaniká.
 
   § 25
 
   Exekutor  může  kandidáta  písemně  pověřit prováděním úkonů v exekuční
   nebo další činnosti.
 
   § 26
 
   (1) Komora vyškrtne kandidáta ze seznamu kandidátů z důvodů uvedených v
   § 22 odst. 1 písm. a) až f).
 
   (2)  Vyškrtnutí  oznámí  kandidátovi a exekutorovi, u kterého je a nebo
   byl kandidát v pracovním poměru.
 
   (3)  Ten,  kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i
   exekutor,  u  kterého je ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, v
   pracovním  poměru,  má  právo  domáhat  se  ochrany  návrhem  u  soudu.
   Nepodá-li  kterákoli  z  uvedených  osob žalobu do 2 měsíců od doručení
   oznámení  Komory  o  vyškrtnutí  ze seznamu kandidátů, právo na ochranu
   toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů, zaniká.
 
   § 27
 
   Vykonavatel exekutora a další zaměstnanci exekutora
 
   (1) Exekutor může zaměstnávat v pracovním poměru vykonavatele exekutora
   a další zaměstnance.
 
   (2)  Exekutor  může  vykonavatele  exekutora písemně pověřit prováděním
   úkonů,  které  ve  výkonu  rozhodnutí  podle  občanského  soudního řádu
   provádí  vykonavatel^3a).  Další  zaměstnance  může  pověřit prováděním
   jednoduchých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti.
 
   (3) Vykonavatelem exekutora může být občan České republiky, který
 
   a) je plně svéprávný,
 
   b) je bezúhonný,
 
   c) má úplné středoškolské vzdělání,
 
   d) je v pracovním poměru u exekutora po dobu nejméně 6 měsíců,
 
   e) složil kvalifikační zkoušku vykonavatele exekutora.
 
   (4)  Rozsah  a  způsob kvalifikační zkoušky vykonavatele exekutora určí
   Komora podle § 110 odst. 7 písm. c) a § 110 odst. 8.
 
   HLAVA III
 
   EXEKUČNÍ ČINNOST
 
   DÍL 1
 
   Obecná ustanovení
 
   § 28
 
   Exekuci  vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný
   a  který  je  zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se
   považují za úkony exekučního soudu.
 
   § 29
 
   (1)  Exekutor  je vyloučen z exekučního řízení, jestliže se zřetelem na
   jeho  poměr  k  věci,  k  účastníkům  exekučního  řízení  nebo k jejich
   zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
 
   (2)  Důvodem  k vyloučení exekutora nejsou okolnosti, které spočívají v
   postupu exekutora v exekučním řízení o projednávané věci.
 
   (3)  Jakmile  se  exekutor dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen,
   oznámí  ji  neprodleně exekučnímu soudu. V řízení může zatím učinit jen
   takové úkony, které nesnesou odkladu.
 
   (4)  Účastníci  exekučního  řízení  mají  právo  vyjádřit  se  k  osobě
   exekutora; o tom musí být exekutorem poučeni.
 
   (5)   Účastník   je   povinen  námitku  podjatosti  exekutora  uplatnit
   nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení
   exekuce; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento
   důvod  později,  může  námitku  uplatnit  do  8  dnů  poté, co se o něm
   dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit také tehdy,
   jestliže  nebyl  exekutorem  poučen  o  svém  právu vyjádřit se k osobě
   exekutora. Námitky povinného k osobě exekutora nemají odkladný účinek.
 
   (6)  Námitka  podjatosti  musí  obsahovat  označení exekutora a uvedení
   okolností,  které  zakládají  důvod  pochybnosti  o  jeho nepodjatosti,
   popřípadě  údaj,  kdy  se  o  tomto důvodu účastník uplatňující námitku
   dozvěděl a jakými důkazy mohou být jeho tvrzení prokázána.
 
   (7) K rozhodnutí o námitce podjatosti předloží exekutor bez odkladu věc
   exekučnímu  soudu;  v  řízení může zatím učinit jen takové úkony, které
   nesnesou  odkladu.  To  neplatí, byla-li námitka uplatněna nejpozději v
   den   skončení   exekučního  řízení  či  jeho  zastavení,  nebo  tehdy,
   uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo exekučním
   soudem již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.
 
   (8) O vyloučení exekutora rozhoduje exekuční soud.
 
   (9) Rozhodnutí o vyloučení exekutora se doručí oprávněnému, povinnému a
   exekutorovi.
 
   (10)  Proti  rozhodnutí  vydaném  v  řízení  o vyloučení exekutora není
   přípustný opravný prostředek.
 
   (11)  Jestliže  bylo  rozhodnuto,  že  exekutor  je vyloučen, v exekuci
   pokračuje  ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do
   rejstříku  zahájených  exekucí  tak, že provede změnu údaje podle § 35b
   odst.  1  písm.  a)  nebo  b);  nově  zaregistrovaný  exekutor rozhodne
   příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce.
 
   (12)  O tom, zda je vyloučen koncipient, kandidát nebo jiný zaměstnanec
   exekutora,  jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje exekutor; odstavce
   1  až 4, 6 a 9 se použijí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný
   opravný prostředek.
 
   § 30
 
   Exekutor  může  odmítnout  provést požadovaný úkon jedině z některého z
   těchto důvodů:
 
   a) odporuje-li zákonu nebo právním předpisům,
 
   b)  jestliže  oprávněný  nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuce,
   nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte.
 
   § 31
 
   (1) Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o
   nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti.
 
   (2)  Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory, a to
   pouze  z  důvodů  zvláštního  zřetele  hodných,  v  nezbytné míře a pro
   jednotlivý případ.
 
   (3)  Exekutor  je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které
   se   mohou  dotýkat  oprávněných  zájmů  účastníků  exekučního  řízení.
   Účastník  řízení,  jehož  oprávněného  zájmu se skutečnost dotýká, může
   exekutora   povinnosti  mlčenlivosti  o  takové  skutečnosti  zprostit.
   Vyslovil-li  účastník  exekučního  řízení  písemný  souhlas se sdělením
   údajů,  na  něž  se  vztahuje  povinnost mlčenlivosti, podle zvláštního
   právního  předpisu^30), exekutor tyto údaje na výzvu příslušnému orgánu
   sdělí.
 
   (4)   Exekutor   nemá   povinnost   mlčenlivosti  ve  vztahu  ke  svému
   zaměstnanci,  kterého  pověřuje  provedením  jednotlivých  úkonů  podle
   zákona,  pokud  je  tato  osoba  povinna  sama  povinnost  mlčenlivosti
   zachovávat.
 
   (5) Povinností mlčenlivosti není exekutor vázán v rozsahu nezbytném pro
   řízení  před  soudem. Dále není povinností mlčenlivosti vázán v rozsahu
   nezbytném  pro  řízení  před jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor
   mezi  ním  a  oprávněným nebo povinným nebo jejich právními nástupci, a
   pro výkon státního dohledu.
 
   (6)  Povinnosti mlčenlivosti se exekutor nemůže dovolat v kárném řízení
   podle tohoto zákona.
 
   (7)  Povinností  mlčenlivosti  není  dotčena  zákonem uložená povinnost
   překazit  spáchání trestného činu.^4) Porušením povinnosti mlčenlivosti
   není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých
   opatřeních  proti  legalizaci  výnosů  z trestné činnosti a financování
   terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí.
 
   (8)  Povinnost  mlčenlivosti  podle  odstavce 1 trvá i po zániku výkonu
   úřadu exekutora.
 
   (9)  Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se
   obdobně  vztahuje  i  na  zaměstnance exekutora, na činnost exekutora v
   orgánech  Komory,  rovněž  na  členy  orgánů Komory a její zaměstnance,
   jakož  i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení podle tohoto
   zákona.  U  těchto  osob  trvá i po skončení jejich pracovního poměru u
   exekutora  nebo  u Komory, popřípadě po skončení jejich funkce v orgánu
   Komory.
 
   (10)   Porušení  povinnosti  mlčenlivosti  podle  předchozích  odstavců
   zakládá  kárnou  odpovědnost  exekutora a jeho povinnost nahradit újmu,
   která porušením této povinnosti vznikla.
 
   § 32
 
   (1)  Nestanoví-li  zvláštní  zákon  jinak, je exekutor povinen nahradit
   újmu  tomu,  komu  ji  způsobil  v  souvislosti s činností podle tohoto
   zákona.  Exekutor  je  povinen  nahradit  újmu  i  tehdy,  byla-li újma
   způsobena  při  výkonu  exekuční nebo další činnosti jeho zaměstnancem;
   případná  povinnost  této osoby nahradit újmu podle zvláštních předpisů
   tím není dotčena.
 
   (2)  Exekutor  se  povinnosti  podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že
   újmě  nemohlo  být  zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které
   lze na něm požadovat.
 
   (3) Povinnost státu nahradit újmu podle zvláštního právního předpisu^5)
   tím není dotčena.
 
   Součinnost třetích osob
 
   § 33
 
   (1)  Soudy,  orgány  státní  správy a samosprávy, obce a jejich orgány,
   notáři   a   právnické  a  fyzické  osoby,  rozhodují-li  o  právech  a
   povinnostech,  jsou  povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost
   údaje  o  majetku  povinného,  které  jim  jsou  známy  z jejich úřední
   činnosti.
 
   (2) Policie České republiky poskytne exekutorovi na jeho žádost ochranu
   a součinnost podle zákona o Policii České republiky.
 
   (3)  Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které z
   úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence
   osob  nebo  jejich  majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou
   evidenci  osob  a  jejich  majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi na
   jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce; tuto povinnost má
   zejména orgán pověřený vedením katastru nemovitostí, orgán správy daní,
   orgán,  který  vede  registr motorových vozidel, orgán pověřený vedením
   informačního  systému  veřejné  správy,  ve  kterém jsou vedeny údaje o
   zbraních, střelivu a provozovaných střelnicích, orgán správy sociálního
   zabezpečení,   zdravotní   pojišťovny,   komoditní  burzy,  organizátor
   regulovaného  trhu^27),  centrální  depozitář  a jiné osoby oprávněné k
   vedení  evidence  investičních nástrojů. Pracovník správce daně, orgánu
   sociálního  zabezpečení  a zdravotní pojišťovny se nemůže v odpovědi na
   písemnou   žádost   exekutora  dovolat  povinnosti  mlčenlivosti  podle
   zvláštního  právního předpisu. V exekučním řízení má exekutor pro účely
   získání  dálkového přístupu k počítačovým souborům, v nichž jsou vedeny
   údaje katastru nemovitostí, postavení organizační složky státu^7f).
 
   (4)  Banky,  pobočky  zahraničních  bank, spořitelní a úvěrní družstva,
   instituce  elektronických  peněz,  zahraniční  instituce elektronických
   peněz,   vydavatelé   elektronických  peněz  malého  rozsahu,  platební
   instituce,  zahraniční  platební  instituce  a poskytovatelé platebních
   služeb   malého   rozsahu   (dále  jen  "peněžní  ústav"),  pojišťovny,
   investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry,
   penzijní   společnosti,   penzijní   fondy  podle  zvláštního  právního
   předpisu,  Fond  pojištění  vkladů  (dále  jen  "finanční  instituce"),
   notáři,  advokáti,  fyzické  a  právnické  osoby  jsou  povinni  sdělit
   exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů povinného nebo
   jeho  jiných jedinečných identifikátorech^7a), jakož i o jejich stavu a
   změnách  a  údaje o majetku, věcech, listinách či zaknihovaných cenných
   papírech  povinného  jimi  spravovaných  či  u  nich  pro  povinného či
   povinným uschovaných.
 
   (5)  Provozovatel  poštovních  služeb je povinen oznámit exekutorovi na
   jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce, zejména totožnost
   osob,  které  si  pronajímají  poštovní  přihrádky nebo jiná doručovací
   místa,   údaje   o  počtu  tam  došlých  poštovních  zásilek  a  jejich
   odesilatelích,   úhrn   peněžních  prostředků  docházejících  povinnému
   prostřednictvím  provozovatele  poštovních služeb nebo do jeho poštovní
   přihrádky   a   totožnost   příjemce  poštovních  zásilek  uložených  u
   poskytovatele poštovních služeb.
 
   (6) Poskytovatelé služeb elektronických komunikací jsou povinni oznámit
   exekutorovi  na jeho písemnou žádost telefonní, dálnopisné a telefaxové
   stanice  užívané  povinným  a  údaje  o  nich,  pokud nejsou uvedeny ve
   veřejně dostupných seznamech.
 
   (7) Pojišťovny jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost
   výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného.
 
   (8)  Vydavatelé tisku jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou
   žádost  jméno  osoby,  která podala k uveřejnění inzerát, který se týká
   nakládání s majetkem povinného a byl uveřejněn pod značkou.
 
   (9)  Dopravci  a  zasilatelé  jsou  povinni oznámit exekutorovi na jeho
   písemnou  žádost  odesílatele a adresáta přepravovaného nákladu, stejně
   jako údaje o přepravovaném zboží, je-li to třeba k vedení exekuce.
 
   § 33a
 
   (1)  Ministerstvo  vnitra  nebo  Policie  České republiky poskytuje pro
   potřeby exekuce exekutorům prostřednictvím Komory
 
   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
 
   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
 
   c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
 
   d)  údaje  z  registru  rodných  čísel o fyzických osobách, kterým bylo
   přiděleno  rodné  číslo,  avšak  nejsou vedeny v informačních systémech
   uvedených v písmenech b) a c).
 
   (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
 
   a) příjmení,
 
   b) jméno, popřípadě jména,
 
   c) adresa místa pobytu,
 
   d)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
 
   e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
   České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí
   došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,
   který  je  v  rozhodnutí  uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
   údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
   rozhodnutí,
 
   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
 
   (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
 
   a)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení,  popřípadě jejich změna, rodné
   příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) pohlaví a jeho změna,
 
   d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
   stát, na jehož území k narození došlo,
 
   e) rodné číslo,
 
   f) státní občanství,
 
   g) adresa místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého
   pobytu,
 
   h)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě  datum  zrušení údaje o místu
   trvalého  pobytu  nebo  datum  ukončení  trvalého pobytu na území České
   republiky,
 
   i)  schválení  smlouvy  o  nápomoci  nebo  zastoupení členem domácnosti
   včetně  uvedení  soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, omezení
   svéprávnosti,
 
   j) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
 
   k)  rodné  číslo  manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno
   rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho
   narození,
 
   l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
   jako  den,  kdy  nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
   právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
 
   m)  datum,  místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
   republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
 
   n)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil,
 
   o)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  a  rodné  číslo  otce,  matky,
   popřípadě  jiného  zákonného  zástupce  nebo opatrovníka; v případě, že
   jeden  z  rodičů  nebo  jiný  zákonný  zástupce  nebo  opatrovník  nemá
   přiděleno   rodné   číslo,  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení,  datum
   narození;  je-li  jiným  zákonným  zástupcem  nebo  opatrovníkem dítěte
   právnická osoba, název a adresa sídla.
 
   (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) pohlaví a jeho změna,
 
   d) místo a stát narození,
 
   e) rodné číslo,
 
   f) státní občanství,
 
   g) druh a adresa místa pobytu,
 
   h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
 
   i) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,
 
   j) omezení svéprávnosti,
 
   k)  správní  nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup
   na území České republiky,
 
   l)  rodinný  stav,  datum  a  místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,
   příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
 
   m)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České
   republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
 
   n)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
 
   (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
 
   b) den, měsíc a rok narození,
 
   c)  místo  narození;  u  fyzické  osoby  narozené v cizině místo a stát
   narození,
 
   d) rodné číslo.
 
   (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
   obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence
   obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
   ve tvaru předcházejícím současný stav.
 
   (7)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen
   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
 
   § 33b
 
   V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro
   potřeby  exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Ministerstvo financí
   údaje z informačního systému^7g) o
 
   a) státních občanech České republiky^7c) v rozsahu
 
   1. jméno, popřípadě jména a příjmení,
 
   2. rodné číslo,
 
   3. číslo smlouvy,
 
   4.  identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") stavební
   spořitelny,
 
   b) cizincích v rozsahu^7h)
 
   1. jméno, popřípadě jména a příjmení,
 
   2. rodné číslo,
 
   3. číslo smlouvy,
 
   4. identifikační číslo stavební spořitelny.
 
   § 33c
 
   V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro
   potřeby  exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Ministerstvo financí
   údaje z informačního systému^7i) o účastnících^7j) v rozsahu
 
   1. jméno, popřípadě jména a příjmení,
 
   2.  rodné  číslo,  a  pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v
   registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny^7k),
 
   3. číslo smlouvy o penzijním připojištění,
 
   4. identifikační číslo penzijního fondu.
 
   § 33d
 
   (1)  Ministerstvo  financí pro potřeby exekuce poskytne prostřednictvím
   Komory  exekutorům  v  elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový
   přístup  údaje  z  informačního  systému  o  účastnících  podle  zákona
   upravujícího doplňkové penzijní spoření^25), a to v rozsahu
 
   1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
 
   2.  rodné  číslo,  a  pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v
   registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny^7j),
 
   3. číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření,
 
   4. identifikační číslo penzijní společnosti.
 
   (2)  Ministerstvo financí eviduje důvod poskytnutí údajů podle odstavce
   1.  Není-li důvod k žádosti o poskytnutí údajů podle odstavce 1 uveden,
   Ministerstvo financí poskytnutí údajů odepře.
 
   § 33e
 
   V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro
   potřeby   exekuce   exekutorům   prostřednictvím  Komory  Česká  správa
   sociálního  zabezpečení  údaje z registru pojištěnců o příjemcích dávek
   důchodového pojištění v rozsahu
 
   a) rodné číslo a evidenční číslo pojištěnce,
 
   b) příjmení a jméno,
 
   c) aktuální adresu pro výplatu důchodu (důchodů),
 
   d) způsob výplaty důchodu (důchodů),
 
   e) druh důchodu (důchodů),
 
   f) výši důchodu (důchodů),
 
   g) výši předcházející exekuční či jiné srážky z důchodu,
 
   h) výši důchodu vypláceného po provedení předcházejících srážek,
 
   i) údaje o jiném příjemci důchodu,
 
   j) u dlužníků pobývajících v zahraničí stát, kam je důchod poukazován,
 
   k)  příplatky  a  příspěvky  k důchodům vypláceným podle odškodňovacích
   předpisů.
 
   § 33f
 
   V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro
   potřeby  exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Ministerstvo dopravy
   údaje z centrálního registru silničních vozidel v rozsahu
 
   a)  vlastník  (název,  sídlo  a  identifikační  číslo  osoby,  jde-li o
   právnickou  osobu  nebo  fyzickou  osobu  podnikatele; jméno, příjmení,
   rodné  číslo,  místo  trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa
   místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),
 
   b)   provozovatel,   není-li   současně   vlastníkem  (název,  sídlo  a
   identifikační  číslo  osoby,  jde-li  o  právnickou osobu nebo fyzickou
   osobu  podnikatele;  jméno,  příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo
   povoleného  pobytu,  popřípadě  adresa  místa pobytu při udělení azylu,
   jde-li o fyzickou osobu),
 
   c)  státní  poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného
   vozidla, datum jejího přidělení a odebrání,
 
   d) druh a kategorie motorového vozidla a přípojného vozidla,
 
   e)  výrobce  silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značka
   (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla a obchodní označení,
 
   f)  datum  první  registrace silničního motorového vozidla a přípojného
   vozidla,
 
   g)  účel,  pro  který  je  silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo
   určeno,
 
   h)  zástavní  práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném
   vozidle.
 
   § 34
 
   (1)  Exekutor  může  pro  účely  exekučního řízení požádat o součinnost
   třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby
   uvedené v § 33 odst. 4 až 9 a komoditní burzy, organizátor regulovaného
   trhu^27),  centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence
   investičních nástrojů mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně
   vynaložených hotových výdajů.
 
   (2)  Třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost podle §
   33  bez  zbytečného odkladu, a je-li to technicky možné, v elektronické
   podobě;   nesplní-li   tuto   povinnost,  jsou  povinny  oprávněnému  a
   exekutorovi  nahradit  újmu,  která  tím  oprávněnému  nebo exekutorovi
   vznikne.  Způsobil-li  újmu  nesplněním  této  povinnosti státní orgán,
   právnická  či  fyzická  osoba při výkonu veřejné správy, která jim byla
   svěřena,  nebo územní samosprávný celek při výkonu státní správy, který
   na  něj  byl  přenesen zákonem nebo při výkonu samosprávy, postupuje se
   podle zvláštního právního předpisu.^8)
 
   (3)  Exekutor  požádá  peněžní  ústav o součinnost elektronicky datovým
   souborem  a  peněžní  ústav  součinnost  elektronicky  datovým souborem
   poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout exekutorovi součinnost,
   není-li  žádost  o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo
   nemá-li  stanovené  obsahové  náležitosti  anebo  nemá-li datový soubor
   stanovený  formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát
   a  strukturu  tohoto  datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o
   součinnost.
 
   (4)  Za  nesplnění  povinností  uvedených  v  § 33 může exekutor uložit
   třetím osobám pořádkovou pokutu.^9)
 
   (5)  Ustanovení  §  33  až  33e  a  odstavce  1  až  3 se použijí i pro
   zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním
   exekuce,  jíž  jsou  k  vydobytí dluhu, který patří do společného jmění
   manželů, postiženy součásti majetku manžela povinného.
 
   DÍL 2
 
   Exekuční řízení
 
   § 35
 
   (1) Exekuční řízení se zahajuje na návrh.
 
   (2)  Exekuční  řízení  je  zahájeno  dnem,  kdy  exekuční  návrh  došel
   exekutorovi.
 
   (3)  Exekutor  může  začít  zjišťovat  a  zajišťovat  majetek povinného
   nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a.
 
   (4)  Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuci
   ten  exekutor,  který  je  v  rejstříku  zahájených exekucí zapsán jako
   první.
 
   (5)  Exekuční  řízení  nelze přerušit, nestanoví-li tento nebo zvláštní
   právní  předpis^10)  jinak. Nelze také prominout zmeškání lhůty a podat
   návrh na obnovu exekučního řízení.
 
   Rejstřík zahájených exekucí
 
   § 35a
 
   (1) Rejstřík zahájených exekucí je elektronický seznam, který provozuje
   a spravuje ministerstvo.
 
   (2)  Údaje  do rejstříku zahájených exekucí zapisuje soud nebo exekutor
   způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
   (3)  Rejstřík  zahájených  exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje
   údaje  z  rejstříku  zahájených  exekucí  pouze  soudům  a Komoře, a to
   způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
   (4)  Údaje  vedené v rejstříku zahájených exekucí se z tohoto rejstříku
   vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. i).
 
   § 35b
 
   (1) V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu
 
   a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení,
 
   b)  označení  exekutora,  který  exekuční  řízení vede nebo vedl, je-li
   odlišný od exekutora podle písmene a),
 
   c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
 
   d)  označení  exekučního  titulu  a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
   která jej vyhotovila,
 
   e) označení oprávněného a povinného,
 
   f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
 
   g) datum zahájení exekučního řízení,
 
   h)  datum,  kdy  nastaly  skutečnosti  podle § 52 odst. 3 písm. a) a b)
   (dále jen „doložka provedení exekuce“),
 
   i) datum skončení exekuce.
 
   (2)  Součástí  rejstříku  zahájených  exekucí  jsou  i provozní údaje o
   zápisu údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), h) a i)
   zapíše do rejstříku exekutor.
 
   Účastníci řízení
 
   § 36
 
   (1) Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.
 
   (2)   Je-li  exekučním  příkazem  postižena  součást  společného  jmění
   manželů,  je  účastníkem exekučního řízení, pokud jde o tuto součást, i
   manžel povinného.
 
   (3) Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve
   prospěch  jiného,  než  kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze
   vést  exekuci,  jen  jestliže  je prokázáno, že na něj přešla povinnost
   nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.
 
   (4)  Přechod  povinnosti  nebo přechod či převod práva lze prokázat jen
   listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,^12) pokud
   nevyplývá přímo z právního předpisu.
 
   (5)  Prokáže-li  se,  že  po  zahájení exekučního řízení nastala právní
   skutečnost,  s  níž  právní  předpisy spojují převod nebo přechod práva
   oprávněného,   o   něž  v  exekučním  řízení  jde,  do  řízení  namísto
   dosavadního   oprávněného  vstupuje  jeho  právní  nástupce.  Ten,  kdo
   nastupuje  do  řízení  na  místo dosavadního oprávněného, musí přijmout
   stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
 
   Exekuční návrh
 
   § 37
 
   (1)  Exekuci  lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo
   prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle
   § 36 odst. 3 a 5.
 
   (2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona,
 
   a)  nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle
   tohoto zákona, a
 
   b)  není-li  exekučním  titulem  rozhodnutí o péči o nezletilé děti, ve
   věcech  ochrany  proti  domácímu násilí, orgánů Evropské unie nebo cizí
   rozhodnutí;  exekuční  návrh  lze  však  podat tehdy, má-li být exekuce
   vedena  podle rozhodnutí o výživném na nezletilé děti nebo podle cizího
   rozhodnutí,  u  něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo
   použitelného  předpisu  Evropské  unie  nebo  mezinárodní  smlouvy nebo
   rozhodnuto o uznání.
 
   (3)  Další  řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného
   exekutora  dříve,  než  zanikne  oprávnění exekutora k vedení předchozí
   exekuce,  se spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode
   dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle
   věty první vyloučit k samostatnému řízení.
 
   (4)  Jsou-li  exekuční  řízení  proti  témuž  povinnému  vedena  u více
   exekutorů  nebo  zahájí-li  další  oprávněný u téhož exekutora exekuční
   řízení  proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh
   povinného ke společnému řízení,
 
   a)  je-li  oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku
   vymáhaného  dluhu,  nebo  její  právní  nástupce,  a  řízení již nebyla
   spojena podle odstavce 3,
 
   b)  je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého
   plnění  nepřevyšujícího  částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního
   řádu a
 
   c)  jsou-li  proti  povinnému  vedena  alespoň  2 exekuční řízení podle
   písmene a).
 
   (5)  V  usnesení  o  spojení  exekuční soud určí, který exekutor řízení
   povede.  Exekutorovi,  který  řízení  nepovede,  náleží  náhrada účelně
   vynaložených hotových výdajů, o níž soud rozhodne v usnesení o spojení.
   V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to
   stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.
 
   § 38
 
   (1)  V  exekučním  návrhu  musí  být označen exekutor, který má exekuci
   vést,  s  uvedením  jeho  sídla.  Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho
   činí,  které  věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.
   Kromě  toho  musí  exekuční  návrh  obsahovat jméno, popřípadě jména, a
   příjmení  účastníků,  místo jejich trvalého pobytu^7b), popřípadě místo
   pobytu  na území České republiky podle druhu pobytu cizince^7d),^7e), a
   popřípadě  rodné  číslo  nebo  datum  narození účastníků, nebo obchodní
   firmu   nebo  název,  sídlo  a  identifikační  číslo,  přesné  označení
   exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a
   údaj  o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost
   splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.
 
   (2) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou
   kopii  exekučního  titulu  opatřeného  potvrzením o jeho vykonatelnosti
   nebo  stejnopis  notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže
   exekuční titul vydal exekuční soud.
 
   § 39
 
   (1)  Neobsahuje-li exekuční návrh všechny stanovené náležitosti nebo je
   nesrozumitelný  anebo  neurčitý,  vyzve  nejpozději do 15 dnů exekutor,
   kterému  byl  doručen návrh na nařízení exekuce, oprávněného, aby návrh
   opravil  nebo  doplnil,  určí  mu  lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba
   opravu nebo doplnění provést.
 
   (2)  Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení
   nelze  pro  tento  nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční
   titul,  exekutor  usnesením exekuční návrh odmítne. O těchto následcích
   musí být oprávněný poučen.
 
   (3)  Jestliže  nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro
   vedení  exekuce  a  exekuční  návrh  nebude odmítnut, exekutor exekuční
   návrh usnesením nejpozději ve lhůtě podle § 44 odst. 1 zamítne.
 
   Exekuční titul
 
   § 40
 
   (1) Exekučním titulem je
 
   a)  vykonatelné  rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo,
   zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,
 
   b)  vykonatelné  rozhodnutí  soudu  a  jiného orgánu činného v trestním
   řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,
 
   c) vykonatelný rozhodčí nález,
 
   d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního
   právního předpisu^13),
 
   e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,
 
   f) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny,^14) jejichž
   výkon připouští zákon.
 
   (2) Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má
   se  za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3
   dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.
 
   (3)  Má-li  podle exekučního titulu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b)
   nebo  c)  splnit  povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění,
   platí,  že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni
   splnit všichni povinní rovným dílem.
 
   (4)  Exekuci  rozhodnutí  soudu  o  prodeji  zástavy  lze  vést  tehdy,
   obsahuje-li   označení  oprávněné  a  povinné  osoby,  zástavy  a  výši
   zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.
 
   § 41
 
   Potvrzením  o  vykonatelnosti  opatří exekuční titul podle § 40 odst. 1
   písm.  a) až c), e) a f) ten orgán, který ho vydal, u smírů a dohod pak
   ten orgán, který je schválil.
 
   § 42
 
   (1)  Exekuci  na  majetek  patřící do společného jmění manželů lze vést
   také  tehdy, jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl za trvání manželství
   nebo  před  uzavřením  manželství  jen  jednomu  z  manželů. Za majetek
   patřící  do  společného  jmění  povinného  a  jeho manžela se pro účely
   exekuce  považuje  také majetek, který netvoří součást společného jmění
   manželů  jen  proto,  že  bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění
   manželů  nebo  zúžen  jeho  stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen
   rozsah  společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění
   nebo  že  byl  smlouvou  vyhrazen  vznik společného jmění ke dni zániku
   manželství.
 
   (2) Při posuzování skutečností podle odstavce 1 exekutor vždy přihlédne
   k tomu, co v řízení vyšlo najevo.
 
   § 43
 
   (1)  Jestliže  je  to,  co  ukládá  exekuční titul povinnému, vázáno na
   splnění  podmínky  nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo
   omezené doložením času, lze postupovat podle § 44 jen tehdy, prokáže-li
   oprávněný,  že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost
   vůči  povinnému  již  splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že
   nastal doložený čas.
 
   (2)  V  případech  uvedených  v  odstavci  1  je  třeba  k  potvrzení o
   vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou
   státním  orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka,
   že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji
   splnit, nebo že nastal doložený čas.
 
   § 43a
 
   (1)  Exekutor,  kterému  došel  exekuční  návrh,  požádá  exekuční soud
   nejpozději  do  15  dnů  ode  dne doručení návrhu o pověření a nařízení
   exekuce  (dále jen „pověření“). Neobsahuje-li návrh oprávněného všechny
   náležitosti  nebo  je  nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až
   ode   dne   doručení   opraveného  nebo  doplněného  návrhu,  popřípadě
   exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do
   rejstříku  zahájených  exekucí  elektronicky  zapíší  údaje podle § 35b
   odst. 1 písm. a) a c) až g).
 
   (2)  V žádosti o pověření musí být označen exekutor, který žádost podle
   odstavce  1  podal,  s  uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována a
   musí dále zejména obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště
   účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo a
   přesné  označení  exekučního titulu. Součástí žádosti o pověření jsou i
   údaje  podle  §  35b  odst.  1 písm. a) a c) až g). Společně se žádostí
   exekutor  soudu  zašle exekuční návrh a všechny listiny, které k návrhu
   připojil.  Žádost včetně všech listin, které se soudu zasílají společně
   s  ní,  musí  být  podána  na  elektronickém  formuláři prostřednictvím
   veřejné  datové  sítě  a  elektronické  aplikace určené k podání takové
   žádosti; není-li to technicky možné, mohou být žádost i listiny zaslány
   prostřednictvím  veřejné  datové  sítě  do  datové schránky, případně v
   listinné podobě.
 
   (3) Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem
   stanovené předpoklady.
 
   (4) Pověření obsahuje
 
   a) označení exekučního soudu,
 
   b) označení exekutora,
 
   c)  označení  exekučního  titulu  a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
   která jej vyhotovila,
 
   d) označení oprávněného a povinného,
 
   e) podpis a datum.
 
   (5)  Pověření  není  soudním  rozhodnutím  a  nedoručuje  se účastníkům
   řízení.
 
   (6)  Jestliže  nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro
   vedení  exekuce,  soud  udělí  exekutorovi  pokyn,  aby  exekuční návrh
   částečně  nebo  úplně  odmítl  nebo  zamítl  nebo  aby  exekuční řízení
   zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.
 
   § 44
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)  Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3
   zašle  exekutor  oprávněnému  vyrozumění  o zahájení exekuce. Povinnému
   zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který
   mu  v  exekučním  řízení  doručuje;  spolu s vyrozuměním zašle exekutor
   povinnému  exekuční  návrh,  kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46
   odst.  6.  Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých se
   zapisují   právnické  osoby,  případně  dalším  orgánům  či  osobám  se
   vyrozumění  zašle,  jen  je-li  to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v
   katastru  nemovitostí  zapsáno  vlastnické právo povinného a nejde-li o
   povinného  uvedeného v § 44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4,
   rozhodl-li  exekutor  o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje
   na  nemovitou věc v jeho vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu
   úřadu,   v  jehož  územním  obvodu  má  sídlo  soudní  exekutor,  který
   vyrozumění o zahájení exekuce zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím.
 
   (2) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.
 
   (3) Vyrozumění obsahuje
 
   a) označení exekučního soudu,
 
   b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
 
   c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
 
   d)  označení  exekučního  titulu  a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
   která jej vyhotovila,
 
   e) označení oprávněného a povinného,
 
   f)   označení   povinnosti,  která  má  být  exekucí  vymožena,  včetně
   povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,
 
   g) podpis a datum,
 
   h) poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 3 a 4, § 44a odst. 1, § 54, §
   55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1.
 
   (4)  Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na
   který  by  se  vztahoval  zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před
   zasláním  vyrozumění  oprávněnému  rozhodnout,  že se zákaz podle § 44a
   odst.  1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti.
   Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.
 
   § 44a
 
   (1)  Nerozhodl-li  exekutor  podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po
   doručení  vyrozumění  nakládat  se  svým  majetkem včetně nemovitostí a
   majetku  patřícího  do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a
   provozní  činnosti,  uspokojování  základních  životních potřeb svých a
   osob,  ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku.
   Právní  jednání,  kterým  povinný  porušil tuto povinnost, je neplatné.
   Právní  jednání  se  však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti
   nevznese  exekutor,  oprávněný,  nebo přihlášený věřitel, aby zajistili
   uspokojení   vymáhané   pohledávky.   Právní  účinky  vznesení  námitky
   neplatnosti  nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční
   příkaz  nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného
   věřitele  všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný
   nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.
 
   (2)  Složí-li  povinný  u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky,
   nákladů  exekuce  a  nákladů  oprávněného,  exekutor na návrh povinného
   zruší rozhodnutím zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 5. Exekutor
   vydá  rozhodnutí  podle  věty  první  do  7  dnů ode dne, v němž mu byl
   doručen  návrh  povinného,  a  neprodleně  ho zašle účastníkům řízení a
   dalším  osobám,  jimž  byly  v  rámci exekuce doručeny exekuční příkazy
   podle  §  49  odst.  7. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek
   přípustný.
 
   (3)  Na  návrh  povinného  může  exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz
   podle  odstavce  1  a  podle  § 47 odst. 5 nevztahuje na majetek, který
   povinný  uvedl  v  návrhu,  jestliže  povinný  zároveň  doloží, že jeho
   zbývající  majetek  zjevně  a  nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané
   pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.
 
   (4)  S  písemným  souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených
   věřitelů   může   povinný   k   úhradě   vymáhané   pohledávky,  jejího
   příslušenství,  nákladů exekuce či nákladů oprávněného zpeněžit majetek
   nebo   jednotlivé   součásti   majetku,   nejsou-li   postiženy   jinou
   exekucí^16a),  nejméně  však  za  obvyklou  cenu  zjištěnou  na základě
   znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora.
 
   (5)   Odstavec   1  se  nepoužije,  je-li  povinným  stát  nebo  územní
   samosprávný celek.
 
   § 44b
 
   Změna exekutora
 
   (1)  Na  návrh  oprávněného  a  souhlasí-li  s tím exekutor, který vede
   exekuci,  a  exekutor,  kterého  oprávněný  označí  v  návrhu, převezme
   exekuci  exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Převzetí exekuce
   není rozhodnutím.
 
   (2)  Nedojde-li  ke  změně  exekutora  podle  odstavce  1  a  požádá-li
   oprávněný  exekuční  soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření
   exekutora,  je-li  to  důvodné,  rozhodne,  že  exekuci  bude vést jiný
   exekutor,  kterého  navrhne  oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud
   vedl, mu věc postoupí.
 
   (3) Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.
 
   (4) Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo
   b)  v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů
   exekuce  o  dosud  vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který
   exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.
 
   (5)  Náklady  exekuce  vzniklé  v souvislosti se změnou exekutora podle
   odstavce 1 nese oprávněný.
 
   § 45
 
   Věcná a místní příslušnost exekučního soudu
 
   (1) Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.
 
   (2)  Místně  příslušným  exekučním  soudem  je  soud, v jehož obvodu má
   povinný,  je-li  fyzickou  osobou,  místo  svého  trvalého  pobytu^7b),
   popřípadě  místo  pobytu  na  území  České republiky podle druhu pobytu
   cizince^7d),^7e). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným
   soud,  v  jehož  obvodu  má  povinný  sídlo.  Nemá-li povinný, který je
   fyzickou  osobou,  v  České  republice místo trvalého pobytu nebo místo
   pobytu  podle  věty  první,  nebo  nemá-li povinný, který je právnickou
   osobou,  sídlo  v  České  republice, je místně příslušným soud, v jehož
   obvodu má povinný majetek.
 
   (3)  Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně
   příslušným  ten  soud,  jehož  název  je  první  v  abecedním, případně
   číselném pořadí.
 
   § 46
 
   (1)  Exekutor  postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany
   práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.
 
   (2)  Exekutor  činí  i  bez návrhu úkony směřující k provedení exekuce.
   Exekutor  vede exekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství
   nebo  vynucení  jiné  vymáhané  povinnosti,  nákladů  exekuce a nákladů
   oprávněného; tím bude exekuce provedena. Úkony a rozhodnutí exekutora a
   exekučního  soudu jsou evidovány v exekučním spise, který vede exekutor
   v listinné nebo v elektronické podobě.
 
   (3) Exekutor je povinen vést exekuce v pořadí, v jakém mu byly doručeny
   exekuční návrhy.
 
   (4)  Peněžitá  plnění  na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo
   oprávněnému.  Nedohodnou-li  se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po
   uplynutí  lhůty  podle  odstavce  6  zajistí po odpočtu nákladů exekuce
   výplatu  celé  vymožené  pohledávky  oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy
   peněžité  plnění  obdržel.  Vymožené  částečné  plnění exekutor vyplatí
   oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy
   toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Za vymožené
   plnění  se  považuje  plnění  získané  provedením  exekuce  některým ze
   způsobů  podle  §  59 odst. 1, provedením exekuce podle odstavce 6 nebo
   hrazené  na  vymáhanou  povinnost  od uplynutí lhůty podle odstavce 6 a
   vydání  exekučního příkazu do provedení exekuce podle tohoto exekučního
   příkazu.
 
   (5)  Exekutor  je  povinen  vymožené  peněžité  plnění vést odděleně od
   vlastních  prostředků na zvláštním účtu^31) u banky nebo spořitelního a
   úvěrního  družstva  v  České  republice. Exekutor oznámí bez zbytečného
   odkladu  ministerstvu  a  Komoře  číslo  tohoto účtu a peněžní ústav, u
   kterého je veden.
 
   (6)  Exekutor  zašle  povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění
   vymáhané  povinnosti,  v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené
   náklady exekuce^16b) a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že
   splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí
   zálohu,  vydá  exekutor  neprodleně  příkaz  k  úhradě nákladů exekuce.
   Právní  mocí  příkazu  k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena.
   Splněním  vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a
   odst. 1 a podle § 47 odst. 5. Jinak exekutor provede exekuci.
 
   (7)   Je-li   exekuční   řízení   podle  zvláštního  právního  předpisu
   přerušeno^16c)  nebo  zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze
   provést^16d),  exekutor  nečiní  žádné úkony, jimiž se provádí exekuce,
   pokud  zákon  nestanoví  jinak.  Insolvenčnímu  správci  nebo  v  rámci
   likvidace dědictví do likvidační podstaty exekutor vydá vymožené plnění
   bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů
   exekuce  o  vydání  vymoženého  plnění  insolvenčnímu  správci  nebo do
   likvidační podstaty.
 
   (8)  Po  skončení  exekuce  podle  odstavců 2 a 6 a § 55 zašle exekutor
   oznámení  o  skončení  exekuce  všem  orgánům  a osobám, které ve svých
   evidencích  (seznamech)  vedou  poznámku  o  probíhající  exekuci anebo
   kterým   byla   v  exekuci  uložena  nějaká  povinnost;  oznámení  není
   rozhodnutím.  V  oznámení  označí také exekuční příkazy, jejichž účinky
   skončením  exekuce  podle  §  47  odst. 6 zanikly. Na žádost zašle toto
   oznámení  neprodleně  rovněž  účastníkům  řízení.  Oznámení  o skončení
   exekuce,  která  byla  vedena  zřízením exekutorského zástavního práva,
   podle  odstavců  2  a  6,  případně § 55, obsahuje rovněž potvrzení, že
   zajištěný dluh zanikl a že tudíž zaniklo i exekutorské zástavní právo.
 
   Exekuční příkaz
 
   § 47
 
   (1)  Exekutor  poté,  co  byla  exekuce zapsána do rejstříku zahájených
   exekucí,  posoudí,  jakým  způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo
   zruší  exekuční  příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen.
   Exekučním  příkazem  se  rozumí  příkaz k provedení exekuce některým ze
   způsobů  uvedených  v  tomto  zákoně.  Exekutor  je povinen v exekučním
   příkazu  zvolit  takový  způsob  exekuce,  který  není zřejmě nevhodný,
   zejména  vzhledem  k  nepoměru  výše dluhů povinného a ceny předmětu, z
   něhož má být splnění závazků povinného dosaženo.
 
   (2)   Exekuční  příkaz  má  účinky  nařízení  výkonu  rozhodnutí  podle
   občanského  soudního  řádu.  Podle  exekučního  příkazu  nelze  exekuci
   provést před
 
   a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,
 
   b)  právní  mocí  rozhodnutí  o  návrhu na zastavení exekuce, pokud byl
   podán ve lhůtě podle písmene a),
 
   c)  zápisem  doložky  provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí
   podle § 35b odst. 1 písm. h),
 
   d) právní mocí exekučního příkazu.
 
   (3)  Exekuci  na  majetek  povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o
   zajištění  vydané  v  trestním  řízení,  lze  provést jen po předchozím
   souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.
 
   (4) Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.
 
   (5)  Majetek,  který  je  postižen  exekučním  příkazem,  nesmí povinný
   převést  na  jiného,  zatížit  ho  nebo  s  ním  jinak nakládat. Právní
   jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.
 
   (6)  Provedením  exekuce  a  zastavením  exekuce  zanikají účinky všech
   vydaných exekučních příkazů.
 
   § 48
 
   V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor uvede
 
   a) exekuční soud,
 
   b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
 
   c)  exekuční  titul  a  orgán,  který  jej vydal, nebo osobu, která jej
   vyhotovila,
 
   d)  označení  účastníků  včetně  rodného  čísla  povinného,  lze-li  je
   zjistit,
 
   e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
 
   f) způsob provedení exekuce,
 
   g) označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz,
 
   h)  výrok,  poučení  o  odvolání,  den  a  místo  jeho  vydání a podpis
   exekutora.
 
   § 49
 
   (1)  Výrok  exekučního  příkazu  ukládajícího zaplacení peněžité částky
   musí rovněž obsahovat
 
   a)  označení  toho,  vůči  komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy),
   jde-li o provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného,
 
   b)  označení  peněžního  ústavu  a  čísla  účtu nebo jiného jedinečného
   identifikátoru^7a),  jde-li  o  provedení exekuce přikázáním pohledávky
   povinného z účtu u peněžního ústavu; označí-li se více účtů povinného u
   téhož  peněžního  ústavu,  uvede  se také pořadí, v jakém z nich má být
   vymáhaná pohledávka odepsána,
 
   c)  označení  toho,  vůči  komu  má  povinný jinou pohledávku (dlužníka
   povinného),  jde-li  o  provedení  exekuce  přikázáním  jiné pohledávky
   povinného než z účtu u peněžního ústavu,
 
   d)  označení  toho, vůči komu má povinný jiné právo, než je uvedeno pod
   písmeny a), b) a c), které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s
   osobou  povinného  a  je převoditelné na jiného, nebo označení podílu v
   obchodní  společnosti  nebo  označení  členství  v  družstvu,  jde-li o
   provedení exekuce postižením jiných majetkových práv povinného,
 
   e)  označení  věcí,  které mají být prodány, případně spoluvlastnického
   podílu  na  nich,  nebo  údaj  o tom, že mají být prodány všechny podle
   zákona  postižitelné  movité  věci, jde-li o provedení exekuce prodejem
   movitých  věcí  povinného  nebo  spoluvlastnického  podílu povinného na
   movitých věcech,
 
   f) označení nemovité věci, která má být prodána nebo postižena správou,
   případně  spoluvlastnického  podílu  na  ní, jde-li o provedení exekuce
   prodejem  nebo  správou  nemovité věci povinného nebo spoluvlastnického
   podílu povinného na nemovité věci,
 
   g)  označení  závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného
   jako  spolumajitele  závodu,  který má být postižen, jde-li o provedení
   exekuce  postižením  závodu  nebo  části  závodu povinného anebo podílu
   povinného jako spolumajitele závodu,
 
   h)  označení  nemovité  věci, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní
   právo,  případně  spoluvlastnického podílu na ní, a označení zástavního
   věřitele,  jde-li o provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního
   práva,
 
   i) sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, jde-li
   o exekuci pozastavením řidičského oprávnění.
 
   (2)  Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění
   o  tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení
   exekuce  srážkami  z  jiných  příjmů  vyplácených  Úřadem  práce  České
   republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, je datový soubor,
   který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění.
   Po  obdržení  datového  souboru,  který  je přílohou exekučního příkazu
   podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa
   sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým
   souborem údaj podle § 48 písm. e).
 
   (3)
 
   neplatil
 
   (4)  Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů
   podle odstavců 2 a 3.
 
   (5)  Výrok  exekučního  příkazu o prodeji zástavy musí rovněž obsahovat
   označení movité nebo nemovité věci, která má být prodána.
 
   (6)  Ve  výroku  exekučního  příkazu  se uvedou další zákazy, příkazy a
   výzvy,  které  podle zvoleného způsobu provedení exekuce musí obsahovat
   usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.
 
   (7)  Exekuční  příkaz  doručí  exekutor oprávněnému, povinnému a dalším
   osobám,  kterým  se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o
   nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.
 
   (8)  Do  vlastních  rukou  se  osobám  uvedeným v odstavci 7 doručuje v
   případech,  v nichž podle zvoleného způsobu exekuce občanský soudní řád
   stanoví,  že  se doručuje do vlastních rukou usnesení o nařízení výkonu
   rozhodnutí.
 
   § 50
 
   Součinnost oprávněného a povinného
 
   (1)  Exekutor  může  vyzvat  oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má
   provést  exekuci,  a  označil  plátce  mzdy  povinného či plátce jiného
   pravidelného  příjmu  povinného,  popřípadě  fyzickou  nebo  právnickou
   osobu,  vůči  které  má povinný pohledávku, (dlužník povinného) a uvedl
   důvod  této  pohledávky; jde-li o pohledávku z účtu u peněžního ústavu,
   uvede  oprávněný  peněžní  ústav  a  číslo  účtu  nebo  jiný  jedinečný
   identifikátor^7a), z něhož má být pohledávka odepsána.
 
   (2)  Považuje-li  to  exekutor  za  účelné,  může předvolat povinného a
   vyzvat  ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční
   titul, a k prohlášení o majetku povinného.
 
   (3)  Exekutor  je  oprávněn nahlédnout do soudního spisu o prohlášení o
   majetku povinného.
 
   § 51
 
   Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká, jestliže
 
   a) exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora,
 
   b) exekuce byla zastavena,
 
   c) pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy,
 
   d) došlo ke změně exekutora podle § 44b,
 
   e)  exekuční  soud  rozhodl  o  spojení  exekučních  řízení, nejde-li o
   exekutora, který povede spojená řízení.
 
   § 52
 
   (1)  Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  použijí se pro exekuční řízení
   přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
 
   (2)  Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  je  exekutor  oprávněn vykonat
   všechny  úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak
   svěřují  při  provedení  výkonu  rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli
   nebo jinému zaměstnanci soudu.
 
   (3)  Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského
   soudního řádu se v exekučním řízení rozumí
 
   a) uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6,
 
   b)  právní  moc  rozhodnutí  o  návrhu  na zastavení exekuce, pokud byl
   podaný ve lhůtě podle písmene a), a
 
   c) právní moc exekučního příkazu.
 
   § 53
 
   zrušen
 
   § 54
 
   Odklad exekuce
 
   (1)  Návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci.
   Návrh  na  odklad  exekuce,  který  neobsahuje všechny náležitosti nebo
   který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy
   listiny  k  prokázání  tvrzení  obsažených  v návrhu, exekutor odmítne,
   jestliže   pro   tyto  nedostatky  nelze  o  návrhu  věcně  rozhodnout.
   Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
 
   (2)  Do  vydání  rozhodnutí  o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní
   žádné  úkony  směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je
   svévolným  nebo  zřejmě  bezúspěšným  uplatňováním nebo bráněním práva.
   Věta  první se nepoužije, uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné
   okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto.
 
   (3)  Odloží-li  exekutor  nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného
   podle  §  266  odst.  1  občanského  soudního řádu, potom exekutor nebo
   exekuční  soud  uvede  dobu,  na  kterou  exekuci odkládá; po tuto dobu
   exekutor  nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. Po uplynutí
   doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce.
 
   (4)  Je-li  odložena  vykonatelnost  exekučního  titulu,  exekutor nebo
   exekuční  soud  odloží  provedení exekuce do doby pravomocného skončení
   řízení,  ve  kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního
   titulu.
 
   (5)  Je-li  u  exekutora  složena  jistota ve výši vymáhané pohledávky,
   nákladů  oprávněného  a nákladů exekuce, exekutor nebo exekuční soud na
   návrh  povinného  odloží  provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o
   návrhu  na  zastavení  exekuce  podaném  povinným  a rozhodne o tom, že
   povinný  není  vázán  zákazem uvedeným v § 44a odst. 1 a v § 47 odst. 5
   ode  dne  vydání  rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuce,
   použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a
   nákladů exekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.
 
   (6)  I  bez  návrhu  může exekuční soud nebo exekutor odložit provedení
   exekuce, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.
 
   (7)  Nevyhoví-li  exekutor  návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí
   jej  společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o
   něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.
 
   § 55
 
   Zastavení exekuce
 
   (1)  Návrh  na  zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne,
   kdy  se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce
   se podává u exekutora, který vede exekuci.
 
   (2)  Návrh  na  zastavení  exekuce  musí obsahovat vylíčení skutečností
   rozhodných  pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1;
   to  neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst.
   6.  Návrh  na  zastavení  exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti
   nebo  který  je  nesrozumitelný  anebo  neurčitý nebo ke kterému nejsou
   přiloženy  listiny  k  prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který
   byl  podán  opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí
   podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu
   soudu.
 
   (3)  Podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15 dnů od
   doručení  návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s
   návrhem  souhlasí,  a  aby  se  v  případě,  kdy nesouhlasí s tvrzeními
   obsaženými  v  návrhu  na  zastavení,  vyjádřili  k návrhu a předložili
   listiny  k  prokázání  svých  tvrzení.  Jestliže  všichni  účastníci se
   zastavením  exekuce  souhlasí,  exekutor  vyhoví  návrhu  na  zastavení
   exekuce  do  30  dnů  od  marného  uplynutí  lhůty  k vyjádření nebo od
   doručení  souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor
   návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v
   uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.
 
   (4)  O zastavení exekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se
   zastavením   oprávněný.  Nesouhlasí-li  oprávněný,  požádá  exekutor  o
   zastavení exekuční soud, který při rozhodování postupuje podle odstavce
   5.
 
   (5) O zastavení exekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.
 
   (6) Nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor
   exekuci  zastaví.  Exekutor  exekuci  nezastaví  pouze  tehdy,  jsou-li
   splněny  podmínky  pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního
   předpisu nebo je-li vymáháno výživné na nezletilé dítě.
 
   § 55a
 
   Soud  exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady
   exekuce.
 
   § 55b
 
   Rozhodování exekutora
 
   (1)   Při  rozhodování  postupuje  exekutor  obdobně  podle  občanského
   soudního  řádu.  Exekutor  při rozhodování činí úkony, které v řízení o
   výkon rozhodnutí přísluší soudu prvého stupně.
 
   (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, exekutor rozhoduje usnesením, které
   doručí  účastníkům řízení a dalším osobám, o jejichž návrzích a právech
   a povinnostech rozhoduje.
 
   (3)  Exekutor  rozhoduje  bez jednání, nestanoví-li občanský soudní řád
   jinak.
 
   (4)  Stanoví-li  tento  zákon, že má být úkon učiněn u exekutora, lhůta
   zůstává  zachována,  je-li úkon učiněn u exekučního soudu, který podání
   neprodleně zašle exekutorovi.
 
   § 55c
 
   Odvolání proti rozhodnutí exekutora
 
   (1) Proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání.
 
   (2)  O  odvolání  proti  rozhodnutí exekutora rozhoduje krajský soud, v
   jehož obvodu působí exekuční soud.
 
   (3) Odvolání není přípustné proti
 
   a)  rozhodnutí  exekutora  o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68
   odst. 2 a 3),
 
   b) exekučnímu příkazu,
 
   c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo
 
   d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.
 
   (4)  Odvolání  lze  podat  do  15  dnů od doručení písemného vyhotovení
   rozhodnutí  u  exekutora,  proti  jehož  rozhodnutí  odvolání  směřuje.
   Bylo-li  vydáno  opravné  usnesení  týkající se výroku rozhodnutí, běží
   tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
 
   (5)  Ustanovení  §  201  až  226  občanského  soudního  řádu se použijí
   přiměřeně.
 
   (6)  Úkony  podle § 208 až 210a občanského soudního řádu činí exekutor,
   který  poté  odvolání  předloží  společně s exekučním spisem odvolacímu
   soudu.
 
   § 56
 
   Písemnosti  v  exekučním  řízení  doručuje  exekutor  buď  osobně  nebo
   prostřednictvím  svého  zaměstnance nebo prostřednictvím veřejné datové
   sítě   do  datové  schránky^16a)  anebo  prostřednictvím  provozovatele
   poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek.
 
   § 57
 
   Uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno.
 
   HLAVA IV
 
   ZPŮSOBY PROVEDENÍ EXEKUCE
 
   § 58
 
   (1)  Exekuci lze provést jen způsoby uvedenými v tomto zákoně. Zajistit
   majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím
   k   uhrazení   vymáhané   pohledávky,   jejího   příslušenství   včetně
   příslušenství,  které  se  pravděpodobně  stane splatným po dobu trvání
   exekuce,  pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů
   exekuce.
 
   (2)  Nepostačuje-li  jeden  ze  způsobů  provedení exekuce k uspokojení
   oprávněného,  lze  exekuci  v  jednom  exekučním  řízení  provést  více
   způsoby,  popřípadě  i  všemi  zákonem stanovenými způsoby. K provedení
   exekuce  více  nebo  všemi  zákonem  stanovenými způsoby lze přistoupit
   současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce
   ukládající zaplacení peněžité částky přikázáním pohledávky, srážkami ze
   mzdy  a  jiných  příjmů, správou nemovité věci, pozastavením řidičského
   oprávnění  nebo  zřízením  exekutorského zástavního práva na nemovitých
   věcech.  Pokud způsoby provedení exekuce podle věty třetí nepostačují k
   uhrazení  vymáhané  peněžité  pohledávky, jejího příslušenství, nákladů
   oprávněného  a nákladů exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení
   peněžité   částky   prodejem  movitých  věcí  a  nemovitých  věcí  nebo
   postižením závodu.
 
   (3) Způsob provedení exekuce určí exekutor.
 
   § 59
 
   (1) Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést
 
   a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
 
   b) přikázáním pohledávky,
 
   c) prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
 
   d) postižením závodu,
 
   e) zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech,
 
   f) správou nemovité věci,
 
   g) pozastavením řidičského oprávnění.
 
   (2)  Způsob  exekuce  ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité
   částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést
 
   a) vyklizením,
 
   b) odebráním věci,
 
   c) rozdělením společné věci,
 
   d) provedením prací a výkonů.
 
   (3)  Exekuci  prodejem  zástavy  lze  pro zajištěnou pohledávku provést
   prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.
 
   § 59a
 
   Ustanovení  této  hlavy  upravující  způsob provádění exekučního řízení
   nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání
   o  finančním  zajištění  za  podmínek  stanovených  zákonem upravujícím
   finanční   zajištění^24)   nebo   srovnatelných  podmínek  zahraničního
   právního  předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo
   před  podáním  exekučního  návrhu.  To  platí  i v případě, že finanční
   zajištění  bylo  sjednáno  nebo vzniklo v den podání exekučního návrhu,
   avšak  až  poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního
   kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl.
 
   DÍL 1
 
   Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů
 
   § 60
 
   Nestanoví-li  tento zákon jinak, použijí se na exekuci srážkami ze mzdy
   a   jiných   příjmů   přiměřeně  ustanovení  občanského  soudního  řádu
   upravující výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.
 
   § 61
 
   zrušen
 
   DÍL 2
 
   Exekuce přikázáním pohledávky
 
   § 62
 
   zrušen
 
   § 63
 
   Exekuci  postižením jiných majetkových práv lze provést také postižením
   podílu  povinného jako společníka nebo komanditisty ve společnosti nebo
   postižením  členských práv a povinností povinného jako člena v družstvu
   (dále jen "postižení podílu společníka ve společnosti").
 
   § 64
 
   (1)  Patenty,  průmyslové vzory a ochranné známky, které byly povinnému
   uděleny  a  jsou  pro  něj  zapsány v patentovém rejstříku, v rejstříku
   průmyslových  vzorů  nebo  v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem
   průmyslového  vlastnictví  (dále  jen  "Úřad"),  a licence (souhlasy) k
   využívání   vynálezu   chráněného   patentem,   licence   k   využívání
   průmyslového  vzoru  chráněného osvědčením a licence k užívání ochranné
   známky,  které  povinný poskytl třetím osobám, exekutor sepíše, jakmile
   se  o  nich  dozví. Patentové listiny a osvědčení o zápisu průmyslových
   vzorů  a  osvědčení  o  zápisu  ochranných  známek  se  vždy  odevzdají
   exekutorovi.  V  případě potřeby nebo pochybností si exekutor vyžádá od
   Úřadu  zprávu.  Je-li třeba, při jejich odebrání se postupuje přiměřeně
   podle ustanovení o exekuci odebráním věci.
 
   (2)  Po  sepsání exekutor sdělí Úřadu, jaké patenty, průmyslové vzory a
   ochranné  známky,  které  byly  povinnému  uděleny  a  které  Úřad  pro
   povinného   zapsal   do   patentového   rejstříku   nebo  do  rejstříku
   průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných známek, a jaké licence
   (souhlasy)   k   využívání  vynálezu  chráněnému  patentem,  licence  k
   využívání  průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání
   ochranných  známek,  které povinný poskytl třetím osobám, byly sepsány,
   kdy  k  sepsání  došlo  a  že  povinný s nimi nesmí počínaje tímto dnem
   nakládat. Úřad obsah sdělení zapíše do svého patentového rejstříku nebo
   rejstříku  průmyslových  vzorů  anebo  do  rejstříku  ochranných známek
   vedených podle zvláštních právních předpisů.^17)
 
   (3)  Sepsané patenty (patentové listiny), průmyslové vzory (osvědčení o
   zápisu  průmyslových  vzorů)  a  ochranné  známky  (osvědčení  o zápisu
   ochranných  známek  do  rejstříku)  exekutor  zpeněží; postupuje přitom
   přiměřeně  podle  ustanovení  o exekuci prodejem movitých věcí. Všechna
   práva  při  převodu  patentů,  průmyslových  vzorů a ochranných známek,
   která  jinak  přísluší  povinnému  jako  jejich  majiteli  zapsanému  v
   patentovém  rejstříku,  v  rejstříku  průmyslových  vzorů  a  rejstříku
   ochranných známek, vykonává po dobu exekuce exekutor.
 
   (4) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje.
 
   (5)  Pro  exekuci  práv  z  licence  k  využívání  vynálezu  chráněného
   patentem,  práv  z  licence  k  využívání průmyslového vzoru chráněného
   osvědčením  a práv z licence k užívání ochranných známek, které povinný
   poskytl  třetím  osobám,  se  použijí  ustanovení  o exekuci přikázáním
   jiných peněžitých pohledávek. Exekuční příkaz se doručí i Úřadu.
 
   (6)  Po  jejich  zpeněžení  exekutor  vyrozumí  Úřad o převodu patentu,
   průmyslového  vzoru  a ochranné známky a o nabyvateli těchto práv. Úřad
   poté  provede  zápis  o  převodu  v  patentovém  rejstříku, v rejstříku
   průmyslových  vzorů nebo v rejstříku ochranných známek. Byla-li exekuce
   zastavena, exekutor vyrozumí po právní moci rozhodnutí Úřad.
 
   (7) Exekucí nelze postihnout práva spojená výhradně s osobou povinného,
   zejména právo na původcovství.
 
   § 65
 
   Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  použijí  se  na  exekuci přikázáním
   pohledávky  přiměřeně  ustanovení  občanského  soudního řádu upravující
   výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky.
 
   DÍL 3
 
   Exekuce příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu
 
   § 65a
 
   zrušen
 
   DÍL 4
 
   Exekuce prodejem movitých věcí a nemovitých věcí
 
   § 66
 
   (1)  Exekutor může i bez návrhu oprávněného zajistit movité věci, které
   sepsal,  je-li  to  účelné  a  je-li  zde obava z jejich poškození nebo
   ztráty. Zajištěné věci převezme do své úschovy nebo je uloží u vhodného
   schovatele.  Zajistit  nelze  nosič dat, na němž povinný pořídil záznam
   průběhu soupisu movitých věcí.
 
   (2)   K   exekuci   prodejem  nemovité  věci  povinného  může  exekutor
   přistoupit,   jen  jestliže  bude  listinami  vydanými  nebo  ověřenými
   státními  orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře doloženo, že
   nemovitá věc je ve vlastnictví povinného.
 
   (3)  Ustanovení  §  328b odst. 4 věty druhé a § 336h odst. 4 občanského
   soudního  řádu  platí obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských
   úřadů.
 
   (4)  Nepostačuje-li  k  úhradě  dluhů  podle  § 336n odst. 1 občanského
   soudního  řádu  složená  jistota,  exekutor  na  základě  vykonatelného
   usnesení  podle  §  336n  odst.  2  občanského soudního řádu bez návrhu
   zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.
 
   (5)  Při  oceňování  nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých
   práv  a  závad s nemovitou věcí spojených se použije obvyklá cena podle
   zvláštního právního předpisu^18).
 
   (6)  Povinnost podle § 328a odst. 1 občanského soudního řádu je splněna
   vyvěšením  veřejné  vyhlášky  na  úřední  desce  exekutora a exekučního
   soudu;   vedle   tohoto  zveřejnění  může  exekutor  nabídku  uveřejnit
   prostřednictvím   hromadných   sdělovacích   prostředků   nebo  veřejně
   přístupné  počítačové sítě. Povinnost nabídky se vztahuje na instituce,
   jejichž zřizovatelem je stát nebo obec.
 
   (7)  Náklady  exekuce  se  uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve
   skupině uvedené v § 337c odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
 
   § 67
 
   zrušen
 
   § 68
 
   Vyškrtnutí věci ze soupisu
 
   (1) Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen
   „navrhovatel“)  může  podat  návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh
   lze  podat  do  30  dnů  ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu
   věci,  a  to  u  exekutora,  který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh
   exekutor odmítne.
 
   (2)  O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů
   od  jeho  doručení.  Nebyl-li  návrh  odmítnut pro opožděnost, rozhodne
   exekutor  o  návrhu  na  základě  znaleckých posudků, zpráv a vyjádření
   orgánů,  fyzických  a  právnických  osob, notářských nebo exekutorských
   zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.
 
   (3) Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný.
   Exekutor  vždy  vyškrtne  věc  ze  soupisu,  pokud  během exekuce vyjde
   najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.
 
   (4)  Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může
   navrhovatel  podat  u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí
   exekutora,  kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu
   na  vyškrtnutí  věci  ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem
   poučen.  Od  podání  návrhu  na  vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí
   lhůty  podle  věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité
   věci prodat.
 
   (5)  Shledá-li  exekutor  pravděpodobným  tvrzení  osoby  přítomné  při
   soupisu,  že  věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí
   osobu  písemně  uvědomí  o  provedení  soupisu a poučí ji o právu podat
   návrh podle odstavce 1.
 
   (6)  K  žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím
   vlastnictví,  exekutor  sdělí  údaje  potřebné  k uplatnění práva podle
   odstavce 1.
 
   (7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 1 vyškrtnuta ze soupisu nebo
   vyloučena  z  výkonu  rozhodnutí,  exekutor  věc bez zbytečného odkladu
   předá  navrhovateli  na  místě,  kde  ji  zajistil,  nedohodne-li  se s
   navrhovatelem  jinak.  Neposkytne-li  navrhovatel exekutorovi potřebnou
   součinnost  při  předávání  věci,  věc  se  navrhovateli  předá v sídle
   exekutora.
 
   § 69
 
   Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých
   věcí  a  nemovitých  věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu
   upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.
 
   § 69a
 
   Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech
 
   (1)  Je-li  to  účelné,  může  exekutor  na nemovitých věcech povinného
   zřídit   k   zajištění   vymáhané   pohledávky  a  nákladů  oprávněného
   exekutorské zástavní právo. Ustanovení § 47 odst. 5 se nepoužije.
 
   (2)  Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  použijí se na exekuci zřízením
   exekutorského   zástavního   práva   na   nemovitých  věcech  přiměřeně
   ustanovení   občanského   soudního  řádu  upravující  výkon  rozhodnutí
   zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech.
 
   (3)  Exekutorské  zástavní  právo  k  nemovité věci, která je předmětem
   evidence  v katastru nemovitostí, vzniká doručením exekučního příkazu o
   zřízení exekutorského zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu.
   Exekutorské  zástavní  právo  k  nemovité  věci,  která  není předmětem
   evidence v katastru nemovitostí, vzniká právní mocí exekučního příkazu.
 
   (4)  Pro  pořadí  exekutorského  zástavního  práva  k  nemovité věci je
   rozhodující   den   jeho   vzniku;   vzniklo-li  několik  exekutorských
   zástavních  práv  ve  stejný  den,  mají  zástavní práva stejné pořadí.
   Bylo-li  však  pro  vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo
   smluvní  zástavní  právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva
   pořadím tohoto zástavního práva. Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo
   nemajetkové   újmy   způsobené   trestným   činem   nebo  pohledávku  z
   bezdůvodného  obohacení  získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc
   zajištěna  v  trestním  řízení  o tomto trestném činu a byl-li exekuční
   návrh  podán  v  době,  kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro
   pořadí  exekutorského  zástavního  práva  rozhodující  den  právní moci
   rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.
 
   (5)  Exekutorské  zástavní  právo zaniká rovněž právní mocí rozhodnutí,
   kterým  soudní exekutor ruší exekuční příkaz, kterým zřídil exekutorské
   zástavní  právo.  Nezaniklo-li  exekutorské  zástavní právo dříve jiným
   způsobem, zaniká skončením exekuce.
 
   DÍL 5
 
   Exekuce postižením závodu
 
   § 70
 
   (1)  K  exekuci  postižením  závodu  nebo  části  závodu povinného může
   exekutor  přistoupit,  jen  jestliže  bude doloženo, že závod nebo část
   závodu je majetkem povinného.
 
   (2) Exekutor ustanoví v exekučním příkazu správce závodu.
 
   (3)  Ustanovení  §  338u  odst.  3  občanského soudního řádu se použije
   obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
 
   (4)  Náklady  exekuce  se  uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve
   skupině uvedené v § 338ze odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
 
   (5)  Při oceňování závodu nebo jeho části se použije obvyklá cena podle
   zvláštního právního předpisu.^18)
 
   § 71
 
   Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci postižením závodu
   přiměřeně   ustanovení   občanského   soudního  řádu  upravující  výkon
   rozhodnutí postižením závodu.
 
   Díl 6
 
   Exekuce pozastavením řidičského oprávnění
 
   § 71a
 
   (1)  Exekuční  příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může
   exekutor  vydat  pouze  tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek
   výživného na nezletilé dítě.
 
   (2)  Exekuční  příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle
   zvláštního  právního  předpisu^32),  oprávněnému  a  povinnému. Orgánu,
   který  vede registr řidičů, nesmí být exekuční příkaz doručen dříve než
   povinnému.
 
   (3) Dnem doručení exekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje
   řidičské  oprávnění  udělené podle zvláštního právního předpisu^32). Po
   dobu  pozastavení  řidičského  oprávnění  držitel  řidičského oprávnění
   nesmí  řídit motorová vozidla. Exekuční příkaz se povinnému doručuje do
   vlastních rukou.
 
   (4) Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění,
 
   a)  prokáže-li  povinný,  že k uspokojování základních životních potřeb
   svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své
   řidičské oprávnění, nebo
 
   b) zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě.
 
   Zrušení  exekučního  příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr
   řidičů podle zvláštního právního předpisu^32).
 
   DÍL 7
 
   Uspokojení práv na nepeněžité plnění
 
   § 72
 
   (1) Byl-li vydán exekuční příkaz k provedení prací a výkonů, které může
   vykonat  i někdo jiný než povinný, postará se exekutor o to, aby práce,
   o  které  jde,  provedl  pro  oprávněného  někdo jiný, nedohodl-li se s
   oprávněným jinak.
 
   (2)  Pokuty  uložené  při  provedení  exekuce  podle  ustanovení  § 351
   občanského  soudního  řádu  je  povinný  vždy  povinen zaplatit na účet
   exekučního  soudu.  Uloženou  pokutu vymůže exekutor bez návrhu v rámci
   exekučního řízení.
 
   (3)  Exekuci  prováděnou  podle  §  351  občanského  soudního  řádu lze
   zastavit,  a to i zčásti, pokud výše uložené pokuty neodpovídá vymáhané
   povinnosti či okolnostem případu.
 
   § 73
 
   Nestanoví-li  tento zákon jinak, použijí se na exekuci ukládající jinou
   povinnost než zaplacení peněžité částky přiměřeně ustanovení občanského
   soudního  řádu  upravující  výkon  rozhodnutí k uspokojení nepeněžitých
   plnění.
 
   HLAVA V
 
   DALŠÍ ČINNOST EXEKUTORA
 
   DÍL 1
 
   Obecná ustanovení
 
   § 74
 
   (1) Exekutor může v rámci další činnosti
 
   a)  poskytovat  právní  pomoc  oprávněnému  nebo  povinnému  po  vydání
   exekučního  titulu,  jakož  i v souvislosti s exekuční činností a další
   činností,
 
   b)  provádět autorizovanou konverzi dokumentů podle zvláštního právního
   předpisu^16a),
 
   c)  sepisovat  listiny  a vykonávat jinou činnost, stanoví-li tak tento
   zákon.
 
   (2)  O  úkony podle odstavce 1 může fyzická i právnická osoba (dále jen
   "žadatel") požádat jakéhokoliv exekutora.
 
   (3) Exekutor odmítne provedení požadovaného úkonu, jestliže
 
   a) tento úkon odporuje právnímu předpisu,
 
   b)  exekutor, jeho zaměstnanec nebo osoba jim blízká jsou zúčastněni na
   věci, nebo
 
   c)  ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu
   se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.
 
   § 75
 
   (1) Exekutor může v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením
   přijímat  do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci, jejichž povaha
   to umožňuje.
 
   (2)  O  přijetí  do  úschovy  vydá  exekutor  tomu, kdo hodnoty skládá,
   písemné potvrzení.
 
   § 76
 
   (1)  Pověří-li  soud exekutora, může exekutor provádět i jinou činnost,
   zejména   doručovat  písemnosti  soudu  a  vykonávat  činnost  soudního
   vykonavatele  podle  zvláštního  právního  předpisu.^19)  V rámci další
   činnosti  exekutor  vykonává  i  jinou činnost, stanoví-li tak zvláštní
   právní předpis.
 
   (2)  Exekutor  může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh
   vlastníka  či  osoby  oprávněné  disponovat  s  věcí.  Přitom postupuje
   přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.
 
   § 76a
 
   Na  základě  pověření  soudu  nebo  státního zástupce zjišťuje exekutor
   majetek   podléhající  podle  rozhodnutí  vydaného  v  trestním  řízení
   zajištění  a  osobně  nebo  prostřednictvím  jiné osoby vykonává správu
   takového  majetku. Při evidenci spravovaného majetku postupuje exekutor
   přiměřeně jako při evidenci věcí převzatých do úschovy.
 
   § 76b
 
   (1)  Nezná-li  exekutor  žadatele, musí mu být jeho totožnost prokázána
   platným  úředním  průkazem  nebo  potvrzena  dvěma  svědky  totožnosti;
   nezná-li  exekutor  tyto  svědky  osobně,  musí mu být jejich totožnost
   prokázána platným úředním průkazem.
 
   (2)  Svědkem  totožnosti  nemůže  být osoba, která není plně svéprávná,
   nebo  osoba,  která  nemůže  číst  nebo psát. Dále jím nemůže být osoba
   blízká  žadateli  a  osoba,  která je na věci zúčastněna, a zaměstnanci
   exekutora, který je žádán o úkony další činnosti.
 
   § 76c
 
   Je-li  mateřštinou žadatele jiný než český jazyk, může exekutor přibrat
   tlumočníka.  Jako  tlumočníka nelze přibrat osobu žadateli blízkou nebo
   toho, kdo je na věci zúčastněn.
 
   Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání
 
   § 76d
 
   Exekutor  na  žádost  věřitele  doručí oznámení věřitele o jeho výhradě
   práva  dovolat  se  neúčinnosti  právního jednání podle jiného právního
   předpisu  (dále jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za
   toho, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.
 
   § 76e
 
   (1)  O žádosti podle § 76d exekutor sepíše za účasti věřitele protokol,
   který musí obsahovat
 
   a) místo a datum sepsání protokolu,
 
   b)  jméno,  příjmení,  datum  narození  a  bydliště  věřitele  a  je-li
   věřitelem   právnická   osoba,   její  název,  adresu  jejího  sídla  a
   identifikační   číslo   nebo   registrační   číslo   či   jiné  obdobné
   identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
   a   jméno,  příjmení,  datum  narození  a  bydliště  jejího  přítomného
   zástupce,
 
   c)  jméno,  příjmení,  datum  narození  a  bydliště  toho, vůči komu je
   oznámení  o  výhradě  činěno  a  jde-li o právnickou osobu, její název,
   adresu  jejího  sídla  a  identifikační číslo nebo registrační číslo či
   jiné  obdobné  identifikující  číslo, bylo-li právnické osobě některé z
   nich přiděleno,
 
   d)  adresu,  na  kterou  má  být  oznámení  doručeno, je-li rozdílná od
   bydliště nebo adresy sídla,
 
   e) údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě exekutorem převzato,
 
   f) podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
 
   (2) Jedno vyhotovení protokolu exekutor předá věřiteli.
 
   (3) Exekutor neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.
 
   (4)  Exekutor zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm.
   c)  do  3  pracovních  dnů  ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor
   zjistí,  že  bylo  oznámení  o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak
   stalo,  sdělí  tyto  skutečnosti  věřiteli.  Nepodaří-li se exekutorovi
   oznámení o výhradě předat, sdělí tuto skutečnost věřiteli.
 
   § 76f
 
   (1) Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti podle
   § 76d, který musí obsahovat
 
   a) místo a datum sepsání protokolu,
 
   b)  jméno,  příjmení,  datum  narození  a  bydliště  věřitele  a  je-li
   věřitelem   právnická   osoba,   její  název,  adresu  jejího  sídla  a
   identifikační   číslo   nebo   registrační   číslo   či   jiné  obdobné
   identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
   a   jméno,  příjmení,  datum  narození  a  bydliště  jejího  přítomného
   zástupce,
 
   c) oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:
 
   1.  jméno,  příjmení,  datum  narození  a  bydliště  věřitele  a  je-li
   věřitelem   právnická   osoba,   její  název,  adresu  jejího  sídla  a
   identifikační   číslo   nebo   registrační   číslo   či   jiné  obdobné
   identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
   a  jméno,  příjmení,  datum  narození a bydliště jejího zástupce, který
   jménem věřitele oznámení o výhradě činí,
 
   2.  jméno,  příjmení,  datum  narození  a  bydliště  toho, vůči komu je
   oznámení  o  výhradě  činěno  a  jde-li o právnickou osobu, její název,
   adresu  jejího  sídla  a  identifikační číslo nebo registrační číslo či
   jiné  obdobné  identifikující  číslo, bylo-li právnické osobě některé z
   nich přiděleno,
 
   3.  označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje věřitel práva
   dovolat se jeho neúčinnosti,
 
   4.  jméno,  příjmení,  datum  narození  a bydliště dlužníka věřitele, a
   je-li  dlužníkem  právnická  osoba,  její  název, adresu jejího sídla a
   identifikační   číslo   nebo   registrační   číslo   či   jiné  obdobné
   identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
 
   5. označení pohledávky věřitele vůči dlužníku,
 
   6. výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,
 
   d) podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
 
   (2)   Exekutor  další  vyhotovení  protokolu  předá  věřiteli  a  další
   vyhotovení  protokolu  zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodu 2
   do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor zjistí,
   že  bylo  vyhotovení  protokolu této osobě doručeno a kdy se tak stalo,
   nebo  nepodaří-li se exekutorovi oznámení o výhradě doručit, sdělí tyto
   skutečnosti věřiteli.
 
   § 76g
 
   (1)  Ten,  kdo žádá o úkon podle § 76d, je povinen exekutorovi prokázat
   svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho exekutor osobně. Jde-li o
   právnickou   osobu,   je  povinen  její  zástupce  prokázat  vedle  své
   totožnosti  i  její  existenci.  Obdobně  se postupuje, je-li zástupcem
   právnické  osoby  jiná právnická osoba. Právnická osoba prokazuje svoji
   existenci  výpisem  z  veřejného  rejstříku,  do  kterého  se zapisuje;
   nezapisuje-li  se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého
   lze  soudit,  že  existuje  a také prohlášením o její existenci osobou,
   která za ni právně jedná.
 
   (2) Není-li exekutorovi totožnost, popřípadě existence podle odstavce 1
   prokázána, exekutor odmítne požadovaný úkon provést.
 
   DÍL 2
 
   Sepisování exekutorských zápisů
 
   § 77
 
   Exekutor na žádost sepíše exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje
   nebo stavu věci, například splnění dluhu, stavu nemovitých věcí, bytů a
   nebytových  prostor,  jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení
   před  soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál
   v  přítomnosti  exekutora  nebo jestliže se exekutor přesvědčil o stavu
   věci.
 
   § 78
 
   zrušen
 
   § 79
 
   (1) Exekutorský zápis musí obsahovat
 
   a) místo, den, měsíc a rok jeho sepsání,
 
   b) jméno a příjmení exekutora a jeho sídlo,
 
   c) místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,
 
   d) popis děje nebo stavu věci,
 
   e) otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
 
   (2) Exekutorský zápis je veřejnou listinou.
 
   § 80
 
   zrušen
 
   § 81
 
   zrušen
 
   § 82
 
   zrušen
 
   § 83
 
   zrušen
 
   § 84
 
   zrušen
 
   § 85
 
   zrušen
 
   § 86
 
   Exekutorské  zápisy  musí být neprodleně po sepsání uloženy v kanceláři
   exekutora pod uzávěrou.
 
   HLAVA VI
 
   NÁKLADY EXEKUCE A NÁKLADY OPRÁVNĚNÉHO
 
   § 87
 
   (1) Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či
   účelně  vynaložených  hotových  výdajů,  náhrada  za  ztrátu  času  při
   exekuci,  náhrada  za  doručení  písemností,  odměna  a náhrada nákladů
   správce  závodu,  a  je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z
   přidané  hodnoty,  je  nákladem  exekuce rovněž příslušná daň z přidané
   hodnoty  podle  zvláštního  právního  předpisu^20)  (dále  jen "náklady
   exekuce").  Náhrada  účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za
   ztrátu  času  je  nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním
   předpisem.  Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující
   tuto  částku  hradí  exekutorovi  oprávněný;  o  tom musí být poučen ve
   vyrozumění o zahájení exekuce.
 
   (2)  Oprávněný  má  právo  na  náhradu  nákladů  účelně  vynaložených k
   vymáhání  nároku  (dále jen "náklady oprávněného"). Náklady oprávněného
   hradí oprávněnému povinný.
 
   (3) Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný.
 
   (4)  Náklady  exekuce  a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě
   příkazu  k  úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v
   exekučním  příkazu  k  provedení  exekuce ukládající zaplacení peněžité
   částky.
 
   § 88
 
   (1)  Náklady  exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k
   úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.
 
   (2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje
 
   a) označení exekučního soudu,
 
   b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
 
   c)  označení  exekučního  titulu  a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
   která jej vyhotovila,
 
   d)  označení  oprávněného  a  povinného včetně rodného čísla povinného,
   lze-li ho zjistit,
 
   e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
 
   f)  stanovení  povinnosti  k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení a
   odůvodnění,
 
   g) výši zaplacené zálohy a její vyúčtování,
 
   h) datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.
 
   (3)  Účastník  řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8
   dnů  od  doručení.  Pokud  exekutor  v plném rozsahu námitkám nevyhoví,
   postoupí  je  bez  zbytečného  odkladu  soudu (§ 45), který o námitkách
   rozhodne  do  15  dnů.  Případné  vyjádření k námitkám adresované soudu
   exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.
 
   (4)  Rozhodnutí  soudu  o  námitkách se doručí oprávněnému, povinnému a
   exekutorovi.  Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný
   prostředek.
 
   § 89
 
   Dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků
   ten,   který   zastavení  zavinil.  V  případě  zastavení  exekuce  pro
   nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje
   exekutorovi  oprávněný.  Pro  případ  zastavení exekuce pro nemajetnost
   povinného  si  může  oprávněný  s exekutorem předem sjednat výši účelně
   vynaložených výdajů.
 
   HLAVA VII
 
   ODMĚNA EXEKUTORA
 
   § 90
 
   (1)  Za  exekuční  činnost  a  další činnost podle tohoto zákona náleží
   exekutorovi odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při
   vedení  exekuce,  náhrada  za  doručení  písemností,  a  je-li exekutor
   plátcem  daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty
   podle zvláštního právního předpisu.^20)
 
   (2)  Exekutor  a  oprávněný  mohou  uzavřít  písemnou  smlouvu o vedení
   exekuce,  v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuce. Smluvní
   odměna  není  nákladem  exekuce.  Tím není dotčeno právo exe- kutora na
   odměnu,  náhradu  hotových  výdajů,  náhradu  za  doručení písemností a
   náhradu za ztrátu času.
 
   (3)  Nejde-li  o  exekuci  k  vymožení výživného nezletilého dítěte, má
   exekutor  právo  požadovat  od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady
   exekuce.  Spotřebovaná  část  zálohy  se oprávněnému nevrací a stává se
   nákladem oprávněného (§ 87 odst. 2).
 
   § 91
 
   Za  výkon další činnosti podle § 74 odst. 1 písm. a) náleží exekutorovi
   mimosmluvní odměna, nedohodne-li se s žadatelem jinak.
 
   § 91a
 
   (1)  Za  výkon  činnosti  podle  §  76a  náleží exekutorovi mimosmluvní
   odměna.
 
   (2)  O výši odměny podle odstavce 1 a nároku na náhradu dalších nákladů
   exekuce podle § 87 odst. 1 rozhoduje a přiznané náklady exekuce vyplácí
   soud nebo státní zástupce, který výkonem činnosti podle § 76a exekutora
   pověřil.
 
   § 92
 
   Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, hotových výdajů, náhrady za
   doručení  písemností  a  náhrady  za  ztrátu  času stanoví ministerstvo
   vyhláškou.
 
   HLAVA VIII
 
   MANIPULACE SE SPISY A JEJICH ÚSCHOVA
 
   DÍL 1
 
   Manipulace se spisy
 
   § 93
 
   (1)  Nejsou-li  spisy  ukončené, musí být uloženy v kanceláři exekutora
   tak,   aby  byly  jak  exekutorovi,  tak  kontrolním  orgánům  kdykoliv
   přístupné.  Nemá-li  exekutor takový spis u sebe, musí být ze záznamu v
   příslušném registru zřejmé, kde se spis nachází.
 
   (2)  Opisy  a potvrzení ze spisů uložených v kanceláři exekutora vydává
   na  žádost  oprávněných  orgánů  a  osob  exekutor  nebo  jím  pověřený
   zaměstnanec.
 
   Nahlížení do spisů
 
   § 94
 
   (1)  Oprávněné  orgány  a  osoby  mohou nahlížet do spisů, které nejsou
   uloženy  v  archivu  exekutora, a pořizovat si z nich výpisy; oprávněné
   osoby  tak  mohou činit výlučně v kanceláři exekutora pod jeho dohledem
   nebo  pod dohledem jím pověřeného zaměstnance. O nahlédnutí do spisu se
   ve spisu provede záznam.
 
   (2)  Na  odůvodněnou  žádost  oprávněných  orgánů  a osob je možno spis
   zaslat   jinému  exekutorovi,  v  jehož  kanceláři  je  možno  do  něho
   nahlédnout.
 
   (3) Do spisů týkajících se další činnosti exekutora může nahlížet pouze
   žadatel;   jiné  osoby  jen  s  jeho  souhlasem.  Ministerstvo  může  v
   souvislosti  s výkonem státního dohledu nahlížet do spisů týkajících se
   činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. b) bez souhlasu žadatele.
 
   § 95
 
   (1)  Oprávněnými  orgány  jsou  v  rozsahu své působnosti ministerstvo,
   Komora,  orgány  činné v trestním řízení, soudy, státní zastupitelství,
   finanční úřady a katastrální úřady.
 
   (2) Oprávněnými osobami jsou účastníci exekučního řízení, jejich právní
   nástupci,  zástupci  těchto  osob  a  znalec,  pokud ho příslušný orgán
   uvedený  v  odstavci  1  za  znalce  ustanovil  a  uložil  mu povinnost
   nahlédnout do spisu.
 
   (3)  Každému,  kdo  na  tom  má  právní  zájem nebo kdo pro to má vážné
   důvody,  exekutor  na  žádost povolí, aby nahlédl do exekučního spisu a
   aby  si  z  něho  učinil  výpisy  nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž
   právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.
 
   § 96
 
   Půjčování spisů
 
   Exekutor  předá  kopie požadovaných listin z exekučního spisu, případně
   kopii celého spisu na základě písemné žádosti orgánům činným v trestním
   řízení,  soudům,  finančním  úřadům,  katastrálním  úřadům  a  znalcům.
   Nepostačí-li  poskytnutí  kopií  listin nebo kopie celého spisu, umožní
   exekutor  osobám  pověřeným těmito orgány nahlížení do spisu; jen je-li
   to zcela nezbytné, spis jim zapůjčí. Na půjčování spisů ministerstvu se
   vztahuje  §  7  odst.  4 písm. a); obdobně se postupuje při předkládání
   věci soudu v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení.
 
   § 97
 
   Rekonstrukce spisů
 
   (1)  Exekutor provádí rekonstrukci spisů, které byly zcela nebo z části
   zničeny nebo se ztratily.
 
   (2)  Exekutor  vyhotoví opisy písemností, které si vypůjčí od účastníků
   nebo  od  jejich  právních  nástupců, od jiného exekutora, od soudu, od
   orgánu  katastru nemovitostí, případně od jiného orgánu nebo od znalce.
   Na  tyto připojí své razítko a doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo
   ztracenou listinu.
 
   (3) Exekutor může vykonat i potřebné zjišťování obsahu listiny, zejména
   vyslechnutím  účastníků,  případně  jejich  právních  nástupců, a obsah
   listiny  osvědčí zápisem, ve kterém uvede všechny zjištěné okolnosti. V
   osvědčení uvede obsah tvrzení účastníků nebo jejich právních nástupců o
   obsahu listiny.
 
   Manipulace s exekutorskými stejnopisy
 
   § 98
 
   O  nahlížení  do  exekutorských zápisů platí obdobně úprava uvedená v §
   94, není-li v zákoně výslovně stanoveno jinak.
 
   § 99
 
   (1)  Exekutor  zapůjčí  exekutorský  zápis jen soudu, ministerstvu nebo
   Komoře na jejich žádost.
 
   (2)  Exekutor  založí  namísto  zapůjčeného  exekutorského  zápisu jeho
   ověřený  opis  s  připojením žádosti, na jejímž základě byl exekutorský
   zápis vydán.
 
   (3)  Je-li prvopis exekutorského zápisu zapůjčen podle odstavce 1, může
   exekutor vydávat stejnopisy z ověřeného opisu založeného podle odstavce
   2.  To  neplatí,  jestliže soud, ministerstvo nebo Komora toto vydávání
   pozastavily.
 
   § 100
 
   Exekutor  ukládá  exekutorské  zápisy  pod  uzávěrou  v  kovové  skříni
   odděleně od spisů.
 
   § 101
 
   (1)  Exekutor,  který  byl  jmenován do uvolněného exekutorského úřadu,
   převezme  do  úschovy  exekutorské  zápisy exekutora, který zemřel nebo
   který byl odvolán.
 
   (2)  Exekutor,  který  převzal  do  úschovy  exekutorské  zápisy  podle
   odstavce  1,  vydává  z nich stejnopisy, opisy či výpisy. O nahlížení a
   zapůjčení  těchto exekutorských zápisů platí ustanovení hlavy osmé dílu
   prvního této části zákona.
 
   DÍL 2
 
   Úschova ukončených spisů
 
   § 102
 
   (1)  Ukončené  spisy exekutora a ukončené spisy, které exekutor převzal
   podle  §  15  odst.  5  (dále  jen  „ukončené  spisy“),  se  ukládají a
   uschovávají  v  kanceláři  exekutora.  Po  uložení  spisů  se na jejich
   evidenci vztahují právní předpisy platné pro uložení soudních spisů.
 
   (2)  Ukončené  spisy zůstávají po celou dobu výkonu exekutorského úřadu
   uložené v kanceláři exekutora.
 
   (3)  Podrobnější  úpravu  manipulace  se  spisy, jejich úschovu, vedení
   registrů  a  dalších  evidenčních pomůcek upraví kancelářský řád vydaný
   Komorou.
 
   (4)  Výpisy,  opisy  a  potvrzení z ukončených spisů vydává na písemnou
   žádost  oprávněných  orgánů  a  osob  exekutor.  O nahlížení do spisů a
   půjčování  těchto  spisů  platí  přiměřeně  ustanovení  hlavy osmé dílu
   prvního této části zákona.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 103
 
   (1)  Komora  převezme  razítka,  průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž
   úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu.
 
   (2) O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.
 
   § 104
 
   zrušen
 
   DÍL 3
 
   Vydávání stejnopisů, opisů, výpisů
 
   § 105
 
   Z exekutorských zápisů se vydávají stejnopisy nebo opisy.
 
   § 106
 
   (1)  Stejnopisy  exekutorských  zápisů se vydávají účastníkům, jichž se
   exekutorský  zápis týká, není-li v exekutorském zápisu stanoveno jinak.
   Někomu  jinému  mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím
   souhlasí.
 
   (2)  Opisy  exekutorských  zápisů  lze  vydat  osobám, kterým lze vydat
   stejnopisy.  Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým
   lze vydat stejnopisy.
 
   § 107
 
   (1)   Stejnopis   exekutorského   zápisu   musí  doslovně  souhlasit  s
   exekutorským  zápisem.  Obsahuje  také  opisy  plných  mocí a ostatních
   příloh exekutorského zápisu.
 
   (2)  Doložka o ověření stejnopisu exekutorského zápisu obsahuje údaje o
   tom,  že  se stejnopis shoduje doslovně s exekutorským zápisem, komu je
   stejnopis  určen  a  kdy  byl  stejnopis  vyhotoven.  Exekutor  doložku
   podepíše a připojí otisk úředního razítka exekutora.
 
   § 108
 
   (1)  Z  exekutorského  zápisu  lze  vydat  výpis. Výpis z exekutorského
   zápisu se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo
   jen některých skutečností uvedených v exekutorském zápisu. Při vydávání
   výpisů se použije přiměřeně postup týkající se vydávání stejnopisů.
 
   (2) Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah exekutorského zápisu,
   z něhož byl vydán.
 
   HLAVA IX
 
   SAMOSPRÁVA EXEKUTORŮ
 
   § 109
 
   Komora
 
   (1) Zřizuje se Exekutorská komora České republiky se sídlem v Praze.
 
   (2)  Komora  je  samosprávnou  stavovskou  organizací,  která  sdružuje
   všechny exekutory a vede
 
   seznam exekutorů, kandidátů a koncipientů
   .  Exekutor  se  stává  členem  Komory  okamžikem jmenování exekutorem.
   Členství   v   Komoře  zaniká  odvoláním  exekutora,  jeho  smrtí  nebo
   prohlášením za mrtvého.
 
   (3)  Komora  je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky,
   dary  a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou exekutoři povinni platit ve
   výši stanovené sněmem exekutorů.
 
   (4) Komora má tyto orgány:
 
   a) sněm,
 
   b) prezidium,
 
   c) prezidenta,
 
   d) revizní komisi,
 
   e) zkušební komisi,
 
   f) kárnou komisi,
 
   g) kontrolní komisi.
 
   (5) Komora může zřizovat poradní orgány.
 
   (6) Funkční období členů orgánů Komory je tříleté.
 
   § 110
 
   Sněm exekutorů
 
   (1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory.
 
   (2) Právo účastnit se sněmu má každý exekutor.
 
   (3)  Prezidium  svolává  sněm zpravidla jednou za 2 roky. Jestliže o to
   písemně požádá aspoň jedna třetina exekutorů, revizní komise, prezident
   Komory  nebo  ministr,  je prezidium povinno svolat sněm exekutorů do 2
   měsíců ode dne doručení žádosti.
 
   (4)  Sněm  je  schopný  usnášení,  je-li  přítomna alespoň nadpoloviční
   většina exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
 
   (5)  Není-li  sněm  schopný  usnášení, svolá prezidium do 2 měsíců sněm
   nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň
   třetina všech exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
 
   (6)  K  platnosti  usnesení  sněmu  exekutorů  je nutný souhlas většiny
   přítomných exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
 
   (7) Sněm zejména
 
   a)  volí  přímou  a  tajnou  volbou na dobu 3 let z řad exekutorů členy
   prezidia  Komory,  náhradníky  prezidia Komory a členy ostatních orgánů
   Komory z řad exekutorů a odvolává je, nestanoví-li tento zákon jinak,
 
   b) projednává a schvaluje zprávu o činnostech orgánů Komory,
 
   c)  přijímá  organizační,  volební,  zkušební,  kárný a kancelářský řád
   Komory,
 
   d)  ruší  nebo mění usnesení prezidia Komory; práva, která ze zrušeného
   rozhodnutí  prezidia vznikla exekutorům nebo jiným osobám, však nemohou
   být dotčena,
 
   e) schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,
 
   f)  schvaluje  výšku  ročního  členského příspěvku exekutorů na činnost
   Komory,  jakož  i  jiných  plateb  předvídaných tímto zákonem nebo řády
   Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
 
   g)  schvaluje  výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkcí v orgánech
   Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
 
   h) zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
 
   i) schvaluje stavovské předpisy přijaté prezidiem v případech, které si
   vyhradí,
 
   j)  stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle
   § 10,“.
 
   k)  stanoví  postup  při  vedení,  správě  a provozu centrální evidence
   exekucí,
 
   l) usnáší se o dalších věcech, které si vyhradí.
 
   (8)  K  platnosti  zkušebního,  kárného a kancelářského řádu, jakož i k
   postupu  při  vyhlašování  a organizaci výběrového řízení podle § 10 je
   zapotřebí souhlasu ministerstva.
 
   § 111
 
   Prezidium Komory
 
   (1) Prezidium je řídícím a výkonným orgánem Komory.
 
   (2) Prezidium má 5 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů prezidia
   pod počet stanovený tímto zákonem, je prezidium oprávněno doplnit z řad
   náhradníků členy nové.
 
   (3)  Prezidium  Komory  volí  a  odvolává  ze  svých členů prezidenta a
   viceprezidenta Komory.
 
   (4)  Zasedání prezidia Komory svolává prezident Komory zpravidla jednou
   za měsíc, nejméně jednou za 3 měsíce.
 
   (5)  Členství  v prezidiu Komory je neslučitelné s členstvím v revizní,
   kárné nebo kontroln komisi.
 
   (6) Prezidium
 
   a) zastupuje, chrání a prosazuje zájmy exekutorů,
 
   b) dohlíží na činnost exekutorů a jejich zástupců,
 
   c)  organizuje  odbornou  výchovu  exekutorů,  kandidátů, koncipientů a
   vykonavatelů exekutora a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a
   informační činnost,
 
   d)   vede   evidenci  (seznamy)  exekutorů,  kandidátů,  koncipientů  a
   ustanovených zástupců exekutorů a provádí v nich zápisy a změny; seznam
   exekutorů zasílá krajským a okresním soudům,
 
   e) hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,
 
   f)  organizuje exekutorské zkoušky a jmenuje dvě třetiny členů zkušební
   komise,
 
   g)  vyhlašuje  a  organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy
   výběrové komise,
 
   h)  podává ministrovi a ministerstvu návrhy v případech, kdy to stanoví
   tento zákon,
 
   i) svolává sněm,
 
   j)  vypracovává  návrh  organizačního  řádu, volebního řádu, zkušebního
   řádu,   kárného  řádu,  kancelářského  řádu,  jakož  i  k  postupu  při
   vyhlašování  a  organizaci výběrového řízení podle § 10, a předkládá je
   sněmu ke schválení,
 
   k)  předkládá  ministerstvu  ke  schválení  zkušební  řád,  kárný řád a
   kancelářský řád, jakož i postup při vyhlašování a organizaci výběrového
   řízení podle § 10,
 
   l)  vyjadřuje  se  k  návrhům  právních předpisů týkajících se činnosti
   exekutorů,
 
   m) ustanovuje zástupce exekutora,
 
   n) schvaluje studijní plán exekutorské zkoušky,
 
   o)  přijímá  stavovské  předpisy  a  činí  veškerá  opatření nezbytná k
   zajištění řádné činnosti Komory,
 
   p)  provádí  další  činnost  podle  tohoto  zákona a rozhoduje ve všech
   dalších  věcech  podle  tohoto  zákona,  pokud  rozhodování o nich není
   svěřeno jinému orgánu Komory.
 
   § 112
 
   Prezident Komory
 
   (1) Prezident Komory
 
   a) zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,
 
   b) řídí jednání sněmu,
 
   c)  svolává  prezidium  Komory  nejméně  jednou za 3 měsíce a řídí jeho
   jednání;  prezidium Komory svolá do 20 dnů vždy, požádá-li o to alespoň
   jedna  třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise
   Komory,
 
   d)  je  oprávněn  činit  v  době  mezi zasedáními prezidia rozhodnutí v
   působnosti  prezidia,  která  nesnesou  odkladu,  a  veškerá opatření a
   rozhodnutí  nezbytná  k  zajištění  řádné činnosti orgánů Komory, která
   nejsou  tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu
   Komory,
 
   e)  navrhuje  na  výzvu  předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu
   přísedících kárného soudu.
 
   (2) Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.
 
   § 113
 
   Revizní komise
 
   (1) Revizní komise má 5 členů.
 
   (2) Členové revizní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu
   revizní komise.
 
   (3) Revizní komise
 
   a)   přezkoumává   hospodaření   Komory  a  podává  zprávu  o  výsledku
   hospodaření  Komory  sněmu  exekutorů; za tímto účelem musí být revizní
   komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory,
 
   b) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Komory,
 
   c) schvaluje roční závěrečný účet Komory.
 
   (4) Předsedu revizní komise zastupuje místopředseda revizní komise.
 
   (5)  Členství  v  revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu
   Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory a s členstvím v kárné
   komisi a v kontrolní komisi.
 
   § 113a
 
   Kontrolní komise
 
   (1)  Kontrolní  komise má 9 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů
   kontrolní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je kontrolní komise
   oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
 
   (2)  Kontrolní  komise  ze  svých  členů  volí  a  odvolává  předsedu a
   místopředsedu kontrolní komise.
 
   (3) Kontrolní komise
 
   a)  připravuje podklady, zpracovává zprávy a navrhuje opatření týkající
   se   vyřizování   stížností   na   exekutory,   exekutorské  kandidáty,
   exekutorské koncipienty a další zaměstnance exekutorů; za tím účelem je
   kontrolní  komise  oprávněna  činit  šetření  v dotčených exekutorských
   úřadech,
 
   b)  provádí  kontroly  a  doporučuje  prezidiu  opatření  při provádění
   dohledu nad činností exekutorů a nad vedením exekutorských úřadů,
 
   c) působí preventivně a výchovně, provádí analýzy a zásadní poznatky ze
   své  činnosti ve spolupráci s ostatními orgány Komory navrhuje prezidiu
   ke zveřejnění.
 
   (4) Předsedu kontrolní komise zastupuje místopředseda kontrolní komise.
 
   (5)  Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu
   Komory,  s funkcí náhradníka člena prezidia Komory, jakož i s členstvím
   v revizní komisi.
 
   § 114
 
   Kárná komise
 
   (1)  Kárná  komise  má 9 členů, z toho 6 členů z řad soudců a 3 členy z
   řad exekutorů.
 
   (2)  Členové  kárné komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu
   kárné komise. Předsedou kárné komise může být pouze soudce.
 
   (3) Předsedu kárné komise zastupuje místopředseda kárné komise.
 
   (4)  Kárné  řízení  se  koná  před tříčlenným kárným senátem jmenovaným
   předsedou  kárné komise. Kárný senát se skládá z 2 členů kárné komise z
   řad  soudců a z 1 člena kárné komise z řad exekutorů. Předsedou kárného
   senátu může být pouze soudce.
 
   (5)  Členství  v  kárné  komisi  je neslučitelné s členstvím v prezidiu
   Komory a s členstvím v revizní komisi a kontrolní komisi.
 
   (6)  Řízení,  rozhodování  a  činnost kárné komise upraví Komora kárným
   řádem.
 
   § 115
 
   Zkušební komise
 
   (1) Zkušební komise má 15 členů.
 
   (2)   Členové   zkušební   komise   volí  ze  svých  členů  předsedu  a
   místopředsedu zkušební komise.
 
   (3) Předsedu zkušební komise zastupuje místopředseda zkušební komise.
 
   (4)  Exekutorská  zkouška  se  koná  před  tříčlenným zkušebním senátem
   složeným  ze  2  členů  zkušební  komise  z  řad  exekutorů a z 1 člena
   zkušební  komise  z  řad  soudců; senátu předsedá člen určený předsedou
   zkušební komise.
 
   (5)  Řízení,  rozhodování  a  činnost  zkušební  komise  upraví  Komora
   zkušebním řádem.
 
   § 115a
 
   Výběrová komise
 
   (1) Výběrová komise má 6 členů; 2 členové jsou jmenováni z řad soudních
   exekutorů,  2  z  řad soudců na návrh předsedy krajského soudu, v jehož
   obvodu  se  nachází  okresní  soud, do jehož obvodu by měl být exekutor
   jmenován, a 2 na návrh ministra z řad zaměstnanců ministerstva.
 
   (2) Výběrová komise určí svého předsedu losem.
 
   (3)  Rozhodnutí  výběrové  komise  je  přijato,  vyslovila-li se pro ně
   nadpoloviční  většina jejích členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá
   za zamítnutý.
 
   HLAVA X
 
   KÁRNÁ ODPOVĚDNOST EXEKUTORA, KANDIDÁTA A KONCIPIENTA
 
   Obecná ustanovení
 
   § 116
 
   (1)  Exekutor,  kandidát  a  koncipient  jsou  kárně odpovědni za kárný
   delikt  nebo  závažný kárný delikt (dále jen „kárné provinění“). Kárnou
   odpovědností  exekutora  podle  odstavců  4  a  5  není  dotčena  kárná
   odpovědnost  kandidáta nebo koncipienta a kárnou odpovědností kandidáta
   nebo koncipienta není dotčena kárná odpovědnost exekutora.
 
   (2) Kárným deliktem je
 
   a)   porušení   povinností   exekutora,   kandidáta   nebo  koncipienta
   stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
 
   b)  jednání,  jímž  exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání
   nebo  ohrožuje  důvěru  v  nezávislý,  nestranný, odborný a spravedlivý
   výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
 
   c)   jednání,   jímž   kandidát  nebo  koncipient  narušuje  důstojnost
   exekutorského  povolání  nebo  ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti
   exekutora.
 
   (3) Závažným kárným deliktem je závažné
 
   a)   porušení   povinností   exekutora,   kandidáta   nebo  koncipienta
   stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
 
   b)  jednání,  jímž  exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání
   nebo  ohrožuje  důvěru  v  nezávislý,  nestranný, odborný a spravedlivý
   výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
 
   c)   jednání,   jímž   kandidát  nebo  koncipient  narušuje  důstojnost
   exekutorského  povolání  nebo  ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti
   exekutora.
 
   (4) Za kárný delikt exekutora se považuje i
 
   a)  porušení  povinností  stanovených právním nebo stavovským předpisem
   anebo usnesením Komory, nebo
 
   b)  jednání,  jímž  se  narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo
   ohrožuje  důvěra  v  nezávislý,  nestranný, odborný a spravedlivý výkon
   exekuční  činnosti,  případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li
   se jich zaměstnanec exekutora.
 
   (5) Za závažný kárný delikt exekutora se považuje i závažné
 
   a)  porušení  povinností  stanovených právním nebo stavovským předpisem
   anebo usnesením Komory, nebo
 
   b)  jednání,  jímž  se  narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo
   ohrožuje  důvěra  v  nezávislý,  nestranný, odborný a spravedlivý výkon
   exekuční  činnosti,  případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li
   se jich zaměstnanec exekutora.
 
   (6)  Exekutorovi  lze  za  kárný delikt uložit některé z těchto kárných
   opatření:
 
   a) písemné napomenutí,
 
   b) veřejné napomenutí,
 
   c) pokutu do 2 500 000 Kč,
 
   d) odvolání z exekutorského úřadu.
 
   (7)  Kandidátovi  lze  za  kárný delikt uložit některé z těchto kárných
   opatření:
 
   a) písemné napomenutí,
 
   b) veřejné napomenutí,
 
   c) pokutu do 250 000 Kč,
 
   d) odvolání ze zastupování.
 
   (8)  Koncipientovi  lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných
   opatření:
 
   a) písemné napomenutí,
 
   b) veřejné napomenutí,
 
   c) pokutu do 50 000 Kč.
 
   (9) Za závažný kárný delikt lze exekutorovi uložit kárné opatření podle
   odstavce  6  písm.  b)  a  d)  a  pokutu  od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč,
   kandidátovi  kárné  opatření podle odstavce 7 písm. b) a d) a pokutu od
   10 000 Kč do 500 000 Kč a koncipientovi kárné opatření podle odstavce 8
   písm. b) a pokutu od 5 000 Kč do 100 000 Kč.
 
   (10)  Za  kárný  delikt  lze zároveň uložit písemné napomenutí i pokutu
   nebo  veřejné  napomenutí i pokutu. Za závažný kárný delikt lze zároveň
   uložit  veřejné  napomenutí  i pokutu. Při ukládání kárného opatření se
   přihlédne  k  tomu,  že  exekutor,  kandidát  nebo  koncipient se znovu
   dopustil  kárného  provinění,  ačkoliv  již byl pravomocně uznán vinným
   kárným proviněním.
 
   (11)  Exekutorovi  se  uloží  kárné  opatření  odvolání z exekutorského
   úřadu,  byl-li  v  posledních  5 letech před podáním návrhu na zahájení
   kárného  řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným
   deliktem,  jestliže  tato  skutečnost  zpochybňuje  důvěryhodnost  jeho
   dalšího  setrvání  v  exekutorském povolání. Kandidátovi se uloží kárné
   opatření  odvolání  ze  zastupování,  byl-li v posledních 5 letech před
   podáním  návrhu  na  zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně
   uznán   vinným  závažným  kárným  deliktem,  jestliže  tato  skutečnost
   zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího zastupování exekutora.
 
   (12)  Jestliže  bylo  uloženo  kárné  opatření odvolání z exekutorského
   úřadu,  nesmí  být  odvolaný  exekutor  po  dobu  5  let od právní moci
   rozhodnutí  o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné
   opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu 5
   let  od  právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být
   jmenován  exekutorem.  Kárné  opatření  veřejného napomenutí je povinen
   ten,  komu  bylo  toto  kárné  opatření  uloženo,  uveřejnit na vlastní
   náklady v celostátním tisku do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí,
   jímž  se kárné řízení končí; toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo
   uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí určí senát kárného soudu
   v rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí.
 
   (13)  Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu,
   příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře.
 
   (14)   Odpovědnost  exekutora,  kandidáta  nebo  koncipienta  za  kárné
   provinění  zaniká,  nebyl-li  do  3 let od jeho spáchání podán návrh na
   zahájení kárného řízení.
 
   (15)  Exekutor se zprostí odpovědnosti za kárný delikt podle odstavců 4
   a  5,  pokud  se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze
   spravedlivě  požadovat  při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst.
   1.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 117
 
   (1) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
 
   (2) Kárnou žalobu je oprávněn podat
 
   a)    ministr   proti   kterémukoli   exekutorovi,   kandidátovi   nebo
   koncipientovi,
 
   b)  předseda  revizní  komise  a  předseda  kontrolní  komise ve věcech
   působnosti  těchto  komisí  proti  kterémukoli exekutorovi, kandidátovi
   nebo koncipientovi,
 
   c)  předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu
   tohoto  soudu,  kandidátovi  nebo  koncipientovi  tohoto  exekutora  či
   zástupci exekutora,
 
   d)  předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu
   tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,
 
   e)  předseda  exekučního  soudu  proti  exekutorovi, který tuto exekuci
   vede,  proti  kandidátovi  nebo  koncipientovi  tohoto  exekutora  nebo
   zástupci exekutora,
 
   (dále jen „kárný žalobce“).
 
   (3)  Kárná  žaloba  musí  být  podána  do 3 let ode dne, kdy ke kárnému
   provinění došlo.
 
   (4)  Kárná  žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta
   nebo  koncipienta,  proti  němuž  žaloba  směřuje,  jeho  sídlo,  sídlo
   exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku,
   pro  který  se  navrhuje  zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o
   které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný
   žalobce k dispozici.
 
   Kárné řízení proti kandidátovi a koncipientovi
 
   § 117a
 
   (1)  O tom, zda se kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění,
   a  o  uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc
   ustanovený tříčlenný kárný senát.
 
   (2)  Na  návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident
   Komory,  účastní-li  se  prezident  Komory  jinak ve věci, se souhlasem
   prezidia  Komory  odvolá  člena kárného senátu, který závažným způsobem
   porušil  své  povinnosti  či  jinak  ohrozil důvěru v řádné a nestranné
   rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného
   senátu, kárná komise Komory bez odkladu zvolí nového člena.
 
   § 117b
 
   (1)  O  podání  kárné žaloby vyrozumí předseda kárného senátu kandidáta
   nebo  koncipienta,  proti  němuž  se kárné řízení vede (dále jen „kárně
   obviněný“), jejím doručením. Poučí jej o právu zvolit si zástupce z řad
   exekutorů  nebo  advokátů,  vyjádřit  se  ke  skutečnostem, které se mu
   kladou  za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení
   se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.
 
   (2)  Kárně  obviněnému,  který  není  zastoupen,  ustanoví  kárný senát
   opatrovníka,  jestliže  to  vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li
   stižen  duševní  poruchou  nebo  chorobou,  která  mu brání náležitě se
   hájit.  Opatrovníkem  ustanoví  kárný  senát  exekutora nebo advokáta s
   jejich souhlasem.
 
   § 118
 
   (1)  Kárně  obviněný  má  právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které
   jsou  mu  kladeny  za  vinu, a navrhovat důkazy na svou obhajobu. Kárně
   obviněný může být v řízení zastoupen exekutorem nebo advokátem.
 
   (2)  V  řízení  lze  vyslýchat  svědky, znalce a účastníky, jen když se
   dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.
 
   (3)  Pověřený  člen  kárného  senátu  provede potřebná šetření, zejména
   zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny,
   a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony,
   které  v  kárném  řízení  nemohou  být  provedeny,  provede na dožádání
   kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li
   o  úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí,
   která jsou k provedení dožádání potřebná.
 
   § 119
 
   (1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže
 
   a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,
 
   b) skončil pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u exekutora,
 
   c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,
 
   d)  kárně  obviněný  byl  za  skutek,  pro  který se vede kárné řízení,
   pravomocně odsouzen v trestním řízení.
 
   (2)  Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně
   obviněnému  klade  za  vinu,  má  znaky  trestného činu, a věc předloží
   příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.
 
   (3)  Kárný  senát  přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro
   skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti kárně obviněnému
   vede trestní stíhání.
 
   (4)  Kárný  senát  pokračuje  v řízení, jestliže orgán činný v trestním
   řízení rozhodl jinak než podle odstavce 1 písm. d).
 
   (5)  Nerozhodne-li  kárný  senát  o  zastavení  nebo  přerušení kárného
   řízení,  určí  jeho  předseda  termín  ústního jednání a vyrozumí o něm
   kárného   žalobce,  kárně  obviněného,  a  má-li  zástupce,  také  jeho
   zástupce.  Má-li  kárně  obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 117b
   odst. 2, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba
   vyslechnout  svědky,  předvolá  je  předseda  kárného  senátu k ústnímu
   jednání.
 
   § 120
 
   (1)  Dojde-li  kárný  senát  k  závěru, že kandidát se dopustil kárného
   provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116
   odst.  7.  Dojde-li  kárný  senát  k  závěru, že koncipient se dopustil
   kárného  provinění,  rozhodne,  že  je vinen, a uloží mu kárné opatření
   podle § 116 odst. 8.
 
   (2)  Dojde-li  kárný  senát  k  závěru,  že  se  kárně obviněný kárného
   provinění  nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne,
   že kárně obviněný se kárného obvinění zprošťuje.
 
   (3)  Kárný  senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z
   důvodů zastavení uvedených v § 119 odst. 1 při ústním jednání.
 
   (4)  Jestliže  kárný  senát  kárnou žalobu zamítl nebo kárně obviněného
   obvinění  zprostil,  má  kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné
   řízení   vedlo,   nárok   na  náhradu  nákladů  účelně  vynaložených  v
   souvislosti  s  kárným  řízením. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh
   kárného  žalobce  podle  §  117  odst.  2  písm. a), c), d) nebo e), má
   kandidát  nebo  koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na
   náhradu  vůči  státu.  Bylo-li  kárné  řízení zahájeno na návrh kárného
   žalobce  podle  §  117  odst.  2 písm. b), má kandidát nebo koncipient,
   proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu vůči Komoře.
 
   (5)  Náklady  kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1
   uloží  kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení
   stanovené paušální částkou v kárném řádu.
 
   (6)   Komora  nahradí  svědkovi  hotové  výdaje  a  výdělek,  který  mu
   prokazatelně  ušel.  Nárok  je  třeba  uplatnit  u  Komory  do 3 dnů od
   výslechu,  jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových
   výdajů  a  poskytování  odměn  znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními
   právními předpisy^20b).
 
   § 120a
 
   (1)  Pro  rozhodnutí  v  kárném řízení je rozhodující skutkový a právní
   stav  v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se
   použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
 
   (2) Rozhodnutí kárného senátu musí být písemné a musí obsahovat výrok a
   odůvodnění;  pro  doručování  se použijí přiměřeně ustanovení správního
   řádu o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.
 
   (3)  Rozhodnutí  kárného  senátu  se  doručí kárně obviněnému a kárnému
   žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo
   opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému. Dále se
   doručí ministrovi, pokud nebyl kárným žalobcem.
 
   (4) Proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné.
 
   (5)  Kárný  žalobce  je oprávněn podat žalobu podle zvláštního právního
   předpisu^21)  proti rozhodnutí kárného senátu podle § 120 odst. 1 až 3,
   jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.
 
   § 121
 
   Kárné řízení proti exekutorovi
 
   (1)  Nestanoví-li  tento zákon jinak, na kárné řízení proti exekutorovi
   se  použijí  obdobně  ustanovení  zákona  o  řízení  ve věcech soudců a
   státních zástupců^21).
 
   (2)  Opatření  potřebná  k  výkonu  uloženého  kárného opatření provede
   ministerstvo.
 
   § 122
 
   Pozastavení výkonu exekutorského úřadu
 
   (1)  Ministr  může  pozastavit  exekutorovi  výkon exekutorského úřadu,
   jestliže bylo proti němu zahájeno trestní řízení za úmyslný trestný čin
   nebo  za trestný čin související s exekuční činností, a to až do právní
   moci rozhodnutí.
 
   (2)  Ministr  pozastaví  exekutorovi  výkon exekutorského úřadu po dobu
   výkonu  trestu  odnětí  svobody,  jestliže  nejsou dány důvody pro jeho
   odvolání.
 
   (3)  Po  dobu  pozastavení  výkonu  exekutorského  úřadu nesmí exekutor
   vykonávat exekutorskou činnost.
 
   (4)  Proti rozhodnutí ministra o pozastavení výkonu exekutorského úřadu
   lze podat žalobu u soudu.^22)
 
   § 123
 
   Zahlazení kárného postihu
 
   Po  uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření
   se  pro  účely  kárné  odpovědnosti  hledí na exekutora, kandidáta nebo
   koncipienta,  jako  by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon
   kárného  opatření  do  té  doby  neskončil,  kárný  postih se zahlazuje
   vykonáním kárného opatření.
 
   HLAVA XI
 
   ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DORUČOVÁNÍ
 
   § 124
 
   (1)  Pokud  občanský  soudní řád stanoví, že listina má být vyvěšena na
   úřední  desce  soudu,  platí, že tato povinnost je splněna vyvěšením na
   úřední  desce  exekutora,  nestanoví-li  tento  zákon  výslovně  jinak.
   Povinnost zveřejnit vyhláškou různé údaje stanovená v zákoně je splněna
   jejich  uveřejněním  v Obchodním věstníku,^23) pokud se zákon neomezuje
   na zveřejnění údajů na úřední desce soudu.
 
   (2)  Pokud  zákon stanoví, že rozhodnutí nebo listina mají být vyvěšeny
   na úřední desce soudu nebo na úřední desce exekutora, platí, že desátým
   dnem  po  vyvěšení  byly  doručeny účastníkům, kteří nejsou exekutorovi
   známi nebo jejichž pobyt není znám.
 
   HLAVA XII
 
   SPRÁVNÍ DELIKTY
 
   § 124a
 
   Přestupky
 
   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
 
   a)  v  rozporu  s  §  4  odst.  1  použije  označení „soudní exekutor“,
   „exekutorský  úřad“  nebo  od nich odvozené tvary slov či jiné označení
   způsobilé  vyvolat  nebezpečí  záměny,  přestože nevykonává exekutorský
   úřad,
 
   b)  v  rozporu  s  §  4  odst.  2  označuje  svoji  činnost jako „výkon
   rozhodnutí“,  „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich
   odvozenými  či  jiným  označením  způsobilým  vyvolat nebezpečí záměny,
   přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona.
 
   (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
 
   § 124b
 
   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
 
   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
   deliktu tím, že
 
   a)  v  rozporu  s  §  4  odst.  1  použije  označení „soudní exekutor“,
   „exekutorský  úřad“  nebo  od nich odvozené tvary slov či jiné označení
   způsobilé  vyvolat  nebezpečí  záměny,  přestože nevykonává exekutorský
   úřad,
 
   b)  v  rozporu  s  §  4  odst.  2  označuje  svoji  činnost jako „výkon
   rozhodnutí“,  „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich
   odvozenými  či  jiným  označením  způsobilým  vyvolat nebezpečí záměny,
   přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona.
 
   (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč.
 
   § 124c
 
   Správní delikty Komory
 
   (1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že
 
   a)  neprovádí  dohled  nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti
   exekutorského   úřadu   nebo  nad  dodržováním  povinností  stanovených
   exekutorovi  zákonem  o  některých opatřeních proti legalizaci výnosů z
   trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu
   s § 7 odst. 5,
 
   b) nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1,
 
   c)  nevede  seznam  koncipientů  nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1
   nebo 2,
 
   d)  nevyškrtne exekutorského koncipienta ze seznamu koncipientů podle §
   22  odst.  1 nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22
   odst. 2,
 
   e)  nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo
   3,
 
   f) nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo,
 
   g)  neustanoví  exekutorovi  zástupce  nebo  nového zástupce podle § 16
   odst. 1 a 2 nebo § 18,
 
   h)  orgán  Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst.
   2,
 
   i)  prezidium  Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115
   odst.  4  nebo  nezajistí  provedení  exekutorské  zkoušky v souladu se
   zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5,
 
   j) nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125,
 
   k) poruší rozhodnutí o nucené správě Komory,
 
   l) poruší povinnosti stanovené v § 8d odst. 3, nebo
 
   m)  nenavrhne  na  výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu
   přísedících kárného soudu podle § 112 odst. 1 písm. e).
 
   (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do
 
   a)  10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), i), j), k)
   nebo l),
 
   b)  5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e), g),
   h) nebo m),
 
   c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo f).
 
   § 124d
 
   Společná ustanovení o správních deliktech
 
   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.
 
   (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
   okolnostem, za nichž byl spáchán.
 
   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o  něm  nezahájí  řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
 
   (4)  Správní  delikty  podle  tohoto  zákona projednává v prvním stupni
   ministerstvo.
 
   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby  nebo  v  přímé  souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
   zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
 
   HLAVA XIII
 
   CENTRÁLNÍ EVIDENCE EXEKUCÍ
 
   § 125
 
   (1)  Komora  vede  centrální  evidenci  exekucí,  v  níž  se evidují po
   uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6
 
   a) vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44,
 
   b) pravomocná usnesení o zastavení a odkladu exekuce,
 
   c)  dražební  vyhlášky  vydané  podle  §  336b odst. 2 a § 338o odst. 2
   občanského soudního řádu,
 
   d)  oznámení  dražebního  roku podle § 328b odst. 3 občanského soudního
   řádu.
 
   (2)  Do  centrální  evidence exekucí se zapisuje rodné číslo povinného,
   bylo-li  přiděleno.  Tento  údaj  se však z evidence neposkytuje ani se
   neuvádí ve výpisu podle odstavce 8.
 
   (3)  Centrální  evidence  exekucí  je  veřejný  seznam, který je veden,
   provozován  a  spravován  Komorou.  Komora zveřejňuje údaje z centrální
   evidence exekucí způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
   (4) Zápisy do centrální evidence exekucí provede elektronicky exekutor,
   který je pověřen exekucí, v přiměřené lhůtě.
 
   (5)  Postup  pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro
   její vedení, provoz a správu je upraven vyhláškou ministerstva.
 
   (6)  Nestanoví-li se dále jinak, náleží za poskytnutí údajů z centrální
   evidence exekucí Komoře odměna, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou.
 
   (7) Odměna podle odstavce 6 Komoře nenáleží
 
   a) za poskytnutí údajů podle odstavce 1 písm. c) a d),
 
   b) za poskytnutí údajů podle odstavce 1 ministerstvu nebo soudům.
 
   (8)  Komora  vydá  na  žádost  výpis  z centrální evidence exekucí nebo
   potvrzení  o  tom,  že  určitý  údaj  v centrální evidenci exekucí není
   zapsán.  Výpis  a potvrzení jsou veřejnými listinami prokazujícími stav
   evidovaný  v  centrální  evidenci  exekucí k okamžiku, který je na nich
   uveden.
 
   HLAVA XIV
 
   PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
 
   § 126
 
   Do  zahájení  činnosti  Komory vykonává její funkci ministerstvo, které
   svolá  ustavující  konferenci  exekutorů  nejdéle  do  6 měsíců ode dne
   účinnosti tohoto zákona.
 
   § 127
 
   Ministerstvo  schvaluje  na  návrh  Komory  kárný řád, kancelářský řád,
   zkušební  řád  pro  exekutorské  zkoušky a stanoví pravidla pro složení
   výběrové komise a postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení
   podle § 10.
 
   § 128
 
   Vysokoškolské  vzdělání  získané  na  právnické fakultě vysoké školy se
   sídlem  na  území  České  a Slovenské Federativní Republiky nebo jejich
   právních  předchůdců  se  považuje  za vysokoškolské právnické vzdělání
   podle § 9 odst. 1 písm. b).
 
   § 129
 
   Výkon  rozhodnutí  uskutečňovaný  na  základě usnesení soudu o nařízení
   výkonu  rozhodnutí  vydaného  před účinností tohoto zákona se uskuteční
   podle  dosud  platných  právních  předpisů;  jestliže  však  pohledávka
   oprávněného  nebyla zcela uspokojena, může oprávněný se souhlasem soudu
   podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona.
 
   § 130
 
   (1)  Tam,  kde  se  ve  zvláštních právních předpisech hovoří o soudním
   výkonu  rozhodnutí  nebo  výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také exekuce
   podle  tohoto  zákona.  Tam,  kde  se ve zvláštních právních předpisech
   hovoří  o nařízení výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také vedení exekuce
   podle tohoto zákona.
 
   (2)  Tam,  kde  se  v zvláštních právních předpisech hovoří o nákladech
   státu  na  provedení soudního výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí,
   rozumí se tím také náklady exekuce podle tohoto zákona.
 
   (3)  Je-li  exekucemi vedenými podle tohoto zákona i výkonem rozhodnutí
   prováděným  podle  občanského  soudního  řádu  postižen tentýž majetek,
   postupuje  se  podle  zákona,  kterým  se  stanoví pravidla pro případy
   souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí^16a).
 
   § 131
 
   Ministerstvo se zmocňuje, aby stanovilo vyhláškou
 
   a)  výši  a způsob určení odměny exekutora, hotových výdajů, náhrady za
   doručení  písemností  a  náhrady  za ztrátu času, včetně přiměřené výše
   zálohy,
 
   b) výši a způsob určení odměny správců závodu a náhrady jejich hotových
   výdajů,
 
   c)   podmínky  pojištění  odpovědnosti  za  újmy  způsobené  exekutorem
   činností dle tohoto zákona,
 
   d)  postup  pro  zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro
   její vedení, provoz a správu,
 
   e) postupy při výkonu exekuční a další činnosti k provedení hlavy třetí
   až osmé tohoto zákona.
 
   § 132
 
   Po  dobu  2  let  od účinnosti tohoto zákona může se souhlasem ministra
   Komora započítat i jinou právní praxi v délce 3 let.
 
   ČÁST DRUHÁ
 
   zrušena
 
   § 133
 
   zrušen
 
   ČÁST TŘETÍ
 
   zrušena
 
   § 134
 
   zrušen
 
   ČÁST ČTVRTÁ
 
   zrušena
 
   § 135
 
   zrušen
 
   ČÁST PÁTÁ
 
   Změna občanského soudního řádu
 
   § 136
 
   Zákon  č.  99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967
   Sb.,  zákona  č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975
   Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991
   Sb.,  zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993
   Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994
   Sb.,  zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995
   Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995
   Sb.,  nálezu  Ústavního  soudu  č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb.,
   nálezu  Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona
   č.  227/1997  Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona
   č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu
   Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000
   Sb.,  zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000
   Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000
   Sb.,  zákona  č.  227/2000  Sb.,  zákona  č.  367/2000  Sb. a zákona č.
   370/2000 Sb., se mění takto:
 
   1.  V § 78a se za slovo "notářským" vkládají slova "nebo exekutorským",
   za  slova  "v  přítomnosti  notáře"  se  vkládají  slova "nebo soudního
   exekutora"  a  za slova "jestliže notář" se vkládají slova "nebo soudní
   exekutor".
 
   2. V § 125 se za slovo "notářské" vkládají slova "nebo exekutorské".
 
   ČÁST ŠESTÁ
 
   zrušena
 
   § 137
 
   zrušen
 
   ČÁST SEDMÁ
 
   Změna zákona o bankách
 
   § 138
 
   Zákon  č.  21/1992  Sb.,  o  bankách,  ve znění zákona č. 264/1992 Sb.,
   zákona  č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb.,
   zákona  č.  84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb.,
   zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb.,
   se mění takto:
 
   1.  V  §  38  odst.  3  se tečka na konci písmene g) nahrazuje čárkou a
   doplňuje se písmeno h), které zní:
 
   "h)  soudního  exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního
   zákona.^9b)".
 
   Poznámka pod čarou č. 9b) zní:
 
   "9b)  Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
   (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
 
   2.  V  § 38 odst. 5 se za slova "odstavce 3 písm. a)" vkládají slova "a
   h)".
 
   ČÁST OSMÁ
 
   Změna živnostenského zákona
 
   § 139
 
   Zákon  č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
   ve  znění  zákona  č.  231/1992  Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.
   273/1993  Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č.
   42/1994  Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č.
   237/1995  Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č.
   95/1996  Sb.,  zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č.
   49/1997  Sb.,  zákona  č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č.
   217/1997  Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č.
   83/1998  Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č.
   159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
   360/1999  Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č.
   29/2000  Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č.
   123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č.
   151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č.
   249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č.
   362/2000  Sb.,  zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona
   č. 100/2001 Sb., se mění takto:
 
   1.  V  §  3  odst.  2  písm.  c)  se za slova "patentových zástupců^6)"
   doplňují slova "a soudních exekutorů^6a)"
 
   Poznámka pod čarou č. 6a) zní:
 
   "6a)  Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
   (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
 
   2.  V  příloze  č.  2  VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní, u oboru
   živnosti  Provozování  cestovní  agentury  se  ve sloupci 2 písm. b) za
   slova  "úplné  střední  vzdělání"  vkládají  slova  "nebo úplné střední
   odborné vzdělání".
 
   3. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 314: Ostatní, u oboru
   živnosti  Provozování  cestovní kanceláře se ve sloupci 2 písm. c) před
   slova  "úplné  střední  odborné vzdělání" vkládají slova "úplné střední
   vzdělání nebo".
 
   ČÁST DEVÁTÁ
 
   zrušena
 
   § 140
 
   zrušen
 
   ČÁST DESÁTÁ
 
   zrušena
 
   § 141
 
   zrušen
 
   ČÁST JEDENÁCTÁ
 
   Změna zákona o soudech a soudcích
 
   § 142
 
   zrušen
 
   ČÁST DVANÁCTÁ
 
   Změna  zákona  o  užívání  státního  znaku,  státní  vlajky a ostatních
   symbolů České republiky
 
   § 143
 
   Zákon  č.  68/1990  Sb.,  o  užívání  státního  znaku,  státní vlajky a
   ostatních  symbolů  České  republiky,  ve znění zákona č. 114/1992 Sb.,
   zákona č. 358/1992 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., se mění takto:
 
   V § 1 odst. 1 písm. f) se na konci doplňují slova "a soudní exekutoři".
 
   ČÁST TŘINÁCTÁ
 
   Změna zákona o notářích a jejich činnosti
 
   § 144
 
   Zákon  č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve
   znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 370/2000
   Sb., se mění takto:
 
   1.  V § 7 odst. 2 větě druhé se za slova "komerčního právníka" vkládají
   slova  " , soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce
   Ústavního  soudu  nebo Nejvyššího soudu a exekutorského kandidáta" a za
   slova  "advokátního  koncipienta"  se  vkládají  slova ", exekutorského
   koncipienta".
 
   2.  V  §  7 odst. 3 se za slova ", advokátní zkoušku" vkládají slova ",
   exekutorskou zkoušku".
 
   ČÁST ČTRNÁCTÁ
 
   Změna zákona o advokacii
 
   § 145
 
   Zákon  č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., se
   mění takto:
 
   1.  V  §  2  odst.  2  písm.  a) se za slovo "notářů" vkládají slova ",
   soudních  exekutorů"  a  v  poznámce  pod čarou č. 1) se doplňuje text:
   "Zákon  č.  120/2001  Sb.,  o  soudních exekutorech a exekuční činnosti
   (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
 
   2.  V § 6 odst. 1 se na konci části věty před středníkem doplňují slova
   "a exekutorská zkouška".
 
   3.  V § 6 odst. 2 se na konci části věty první před středníkem vkládají
   slova  "exekutora  a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu,
   asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu".
 
   ČÁST PATNÁCTÁ
 
   Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
   rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
 
   § 146
 
   Zákon  č.  82/1998  Sb.,  o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
   veřejné  moci  rozhodnutím  nebo  nesprávným úředním postupem a o změně
   zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se
   mění takto:
 
   1. V § 4 odst. 1 se za slova "jako soudního komisaře" doplňují slova "a
   úkony  soudního  exekutora  při  výkonu  exekuční  činnosti, sepisování
   exekutorských  zápisů  a  při  činnostech vykonávaných z pověření soudu
   podle zvláštního právního předpisu^3a)".
 
   Poznámka pod čarou č. 3a) zní:
 
   "3a)  Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
   (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
 
   2.  V  §  4  odst.  2  se  za  slova "Činnost notáře" vkládají slova "a
   soudního exekutora".
 
   ČÁST ŠESTNÁCTÁ
 
   zrušena
 
   § 147
 
   zrušen
 
   ČÁST SEDMNÁCTÁ
 
   zrušena
 
   § 148
 
   zrušen
 
   ČÁST OSMNÁCTÁ
 
   Změna zákona o veřejných dražbách
 
   § 149
 
   Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, se mění takto:
 
   1. V § 22 odst. 1 písmeno f) zní:
 
   "f)  byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy
   prodejem  předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem
   exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části,".
 
   2. V § 46 odst. 1 písmeno g) zní:
 
   "g)  byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy
   prodejem  předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem
   exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části,".
 
   ČÁST DEVATENÁCTÁ
 
   Změna zákona o daních z příjmů
 
   § 150
 
   Zákon  č.  586/1992  Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993
   Sb.,  zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993
   Sb.,  zákona  č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994
   Sb.,  zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995
   Sb.,  zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995
   Sb.,  zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997
   Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997
   Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998
   Sb.,  zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999
   Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999
   Sb.,  zákona  č.  225/1999  Sb.,  nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb.,
   zákona  č.  17/2000  Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb.,
   zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb.,
   zákona  č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb.
   a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
 
   V § 24 odst. 2 písm. y) se tečka za bodem 5 nahrazuje čárkou a doplňuje
   se bod 6, který včetně poznámky pod čarou č. 26k) zní:
 
   "6.  jehož  majetek,  ke  kterému  se daná pohledávka váže, je postižen
   exekucí,^26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce.
 
   26k)  Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
   (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
 
   ČÁST DVACÁTÁ
 
   ÚČINNOST
 
   § 151
 
   Tento   zákon   nabývá   účinnosti   prvním  dnem  kalendářního  měsíce
   následujícího  po  dni vyhlášení, s výjimkou části první hlavy třetí až
   osmé a § 131, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2001.
 
   Klaus v. r.
 
   Havel v. r.
 
   Zeman v. r.
 
   Příl.1
 
   Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora
 
 
 
   Příl.2
 
   Vzor označení exekutorského úřadu
 
 
 
   Vybraná ustanovení novel
 
   Čl. II zákona č. 347/2007 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Ustanovení  §  7a  zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se  vztahuje na drobné nedostatky v
   exekuční  a  další činnosti exekutora nebo drobné poklesky v chování, k
   nimž došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   2.  Zaměstnanci soudního exekutora vykonávající práci vykonavatele musí
   splnit  podmínky  uvedené v § 27 odst. 3 nejpozději do jednoho roku ode
   dne,  kdy  bude  schválen ministrem stavovský předpis Komory upravující
   kvalifikační zkoušky vykonavatelů soudních exekutorů.
 
   Čl. II zákona č. 183/2009 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1. Bylo-li rozhodnutí prezidia o vyhlášení výběrového řízení zveřejněno
   přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na toto výběrové
   řízení dosavadní právní předpisy.
 
   2.  Navrhla-li  Komora  ministrovi odvolání exekutora přede dnem nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona, použijí se na jeho odvolání dosavadní právní
   předpisy.
 
   3.  Nestanoví-li se dále jinak, použije se pro kárné řízení, které bylo
   zahájeno  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zákon č. 120/2001
   Sb.,  ve  znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Kárné
   provinění  se  posoudí  a  kárné  opatření  se  uloží podle dosavadních
   právních předpisů.
 
   4.  Rozhodne-li  kárná komise přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
   podle  §  120  zákona  č.  120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  a nevyhotoví-li přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona  písemné  rozhodnutí  nebo  je neodešle kárně obviněnému
   exekutorovi  nebo kandidátovi, o návrhu rozhodne znovu Nejvyšší správní
   soud. Obdobně se postupuje, rozhodne-li prezidium o odvolání přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto zákona podle § 121 odst. 4 zákona č. 120/2001
   Sb.,  ve  znění  účinném  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, a
   nevyhotoví-li   přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  písemné
   rozhodnutí nebo je neodešle kárně obviněnému.
 
   5.  Neuplynula-li  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lhůta pro
   podání odvolání proti rozhodnutí kárné komise nebo začala-li tato lhůta
   běžet  po  dni  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  odvolání  se podá k
   Nejvyššímu  správnímu  soudu,  nebylo-li  přede  dnem  nabytí účinnosti
   tohoto  zákona  podáno  ke  kárné  komisi.  Pro délku odvolací lhůty se
   použijí dosavadní právní předpisy.
 
   6.  Na  řízení o odvolání, o kterém nebylo rozhodnuto přede dnem nabytí
   účinnosti tohoto zákona, jakož i o odvolání podle bodu 4 věty druhé, se
   použijí  přiměřeně  ustanovení  zákona  o  řízení  ve  věcech  soudců a
   státních  zástupců^21).  O  odvolání  rozhodují senáty, které jednají a
   rozhodují v řízení ve věcech soudců. Nezamítne-li Nejvyšší správní soud
   odvolání,  napadené  rozhodnutí  zcela  nebo zčásti zruší a sám ve věci
   rozhodne.
 
   7. Komora odevzdá Nejvyššímu správnímu soudu podklady a spisy k řízením
   podle bodů 3 až 6 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. XXIV zákona č. 7/2009 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Byl-li  exekuční  příkaz  k  provedení exekuce prodejem movitých věcí a
   nemovitostí  vydán  přede  dnem  účinnosti  tohoto  zákona,  provede se
   exekuce podle dosavadních právních předpisů.
 
   Čl. II zákona č. 286/2009 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Není-li  dále  stanoveno  jinak,  použije  se exekuční řád ve znění
   účinném  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená
   přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v
   řízení  nastaly  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají
   zachovány.
 
   2.  Pro  určení  věcné  a  místní  příslušnosti  v řízeních, která byla
   zahájena   přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se  použijí
   dosavadní právní předpisy.
 
   3.  Odvolání  a  námitky  proti  rozhodnutím  soudu prvního stupně nebo
   exekutora, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
   nebo  která byla vydána po řízení provedeném podle dosavadních právních
   předpisů,   se   projednají  a  rozhodnou  podle  dosavadních  právních
   předpisů.
 
   4.  O  návrzích  na nařízení exekuce, odklad a zastavení exekuce, které
   byly  podány  přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona, se rozhodne
   podle dosavadních právních předpisů.
 
   5. Výběrové řízení na obsazení exekutorských úřadů, které byly uvolněny
   nebo  zřízeny  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí Komora
   nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   6.  Kárná  řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
   dokončí podle dosavadních právních předpisů.
 
   Čl. IV zákona č. 396/2012 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
   podle  dosavadních  právních  předpisů, s výjimkou § 33e, 44b, 46, § 49
   odst.  1  písm.  h),  §  55c  odst.  3,  § 66 odst. 4 a § 69a zákona č.
   120/2001  Sb.,  které  se  použijí  ve  znění  účinném  ode  dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   2.  Do  doby uvedené v § 27 odst. 3 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., ve
   znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává i
   doba, po kterou zaměstnanec soudu vykonával činnost vykonavatele.
 
   3.  Okresní  soud, který podle § 103 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve
   znění  účinném  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vedl exekutorský
   archiv,  odevzdá  do  3  měsíců  od  dne nabytí účinnosti tohoto zákona
   Komoře razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, které uchovává. Ukončené
   spisy,  které  uchovává,  odevzdá  okresní  soud  exekutorovi, který je
   nástupcem  exekutora,  jenž  ukončené spisy vedl. Byla-li do dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona  podána  písemná  žádost  o  výpis, opis nebo
   potvrzení  z  ukončeného spisu, postupuje se podle dosavadních právních
   předpisů.
 
   4.  Exekutorské  zápisy  podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve
   znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány
   do  dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou exekučním titulem i po dni
   nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   5.  Ustanovení  § 116 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném
   ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se nepoužije, došlo-li ke
   splnění  podmínek  v  něm  uvedených  zcela nebo částečně do dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   6. Bylo-li rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o vyhlášení výběrového
   řízení uveřejněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se
   na toto výběrové řízení dosavadní právní předpisy.
 
   Čl. LII zákona č. 303/2013 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1. Smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu je exekutor povinen uzavřít
   do  1  roku  ode  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona. Bude-li smlouva
   uzavřena  ve  lhůtě  podle  věty první, je do dne uzavření této smlouvy
   splněn  předpoklad  vykonávání  činnosti  exekutora  podle § 11 odst. 1
   písm.  b)  zákona  č.  120/2001  Sb.,  ve  znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  uzavřel-li  exekutor  smlouvu  o  pojištění
   odpovědnosti za škodu.
 
   2.  Exekuční  příkaz  vydaný po dni nabytí účinnosti zákona č. 396/2012
   Sb. v řízeních zahájených před nabytím účinnosti zákona č. 396/2012 Sb.
   se  řídí  zákonem  č.  120/2001  Sb.,  ve  znění  účinném po dni nabytí
   účinnosti zákona č. 396/2012 Sb.
 
   2) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
 
   3a) § 265 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu.
 
   § 46 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní
   a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.
 
   4) § 167 trestního zákona.
 
   5)  §  4  zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při
   výkonu  veřejné  moci  rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o
   změně  zákona  č.  358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský
   řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
 
   6)  §  44  zákona  č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
   zákona č. 120/2001 Sb.
 
   7a) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
 
   7b)  Zákon  č.  133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
   změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   7c)  Zákon  č.  40/1993  Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
   České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 
   7d)  Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
   o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   7e)  Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o
   Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
   ve znění pozdějších předpisů.
 
   7f) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
 
   7f)  §  22 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České
   republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   7g)  §  9a  zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře
   stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů.
 
   7h)  §  1  odst.  1  písm.  b)  a c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci
   obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci
   obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
 
   7i)  §  42  odst.  3 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se
   státním  příspěvkem  a  o změnách některých zákonů souvisejících s jeho
   zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
 
   7j)  §  2  zákona  č.  42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním
   příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
   ve znění pozdějších předpisů.
 
   7k)  §  27  odst.  1  zákona  č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
   zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
 
   8) Zákon č. 82/1998 Sb., ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
 
   9) § 53 občanského soudního řádu.
 
   10)  §  14  odst.  1  písm.  c)  zákona  č.  328/1991 Sb., o konkursu a
   vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
 
   12)  § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský
   řád).
 
   13) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
 
   14) § 12 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   15) § 143a občanského zákoníku.
 
   16a)  Zákon  č.  119/2001  Sb.,  kterým se stanoví pravidla pro případy
   souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.
 
   16b)  §  11  vyhlášky  č.  330/2001  Sb., o odměně a náhradách soudního
   exekutora,  o  odměně  a  náhradě  hotových  výdajů správce podniku a o
   podmínkách  pojištění  odpovědnosti  za  škody způsobené exekutorem, ve
   znění pozdějších předpisů.
 
   16c)  Například § 35 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení
   a o výkonu rozhodčích nálezů.
 
   16d) Například § 109 odst. 1 písm. c), § 267 odst. 1 zákona č. 182/2006
   Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
 
   17)  Zákon  č.  527/1990  Sb.,  o  vynálezech,  průmyslových  vzorech a
   zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
 
   Zákon  č.  137/1995  Sb.,  o  ochranných  známkách, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   18)  §  2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
   některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
 
   19)  §  45  a  následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro
   okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.
 
   20)  Zákon  č.  588/1992  Sb.,  o  dani  z  přidané  hodnoty,  ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   20b)  Zákon  č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona
   č. 322/2006 Sb.
 
   21) § 66 soudního řádu správního.
 
   22) § 247 a následující občanského soudního řádu.
 
   23) § 769 obchodního zákoníku.
 
   24) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
 
   25) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
 
   27)  §  37  odst.  1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
   trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
 
   28)  §  46  zákona  č.  111/1998  Sb.,  o  vysokých školách a o změně a
   doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   29) § 89 zákona č. 111/1998 Sb.
 
   30) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   31)  §  41f  zákona  č.  21/1992  Sb.,  o  bankách, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   32)  Zákon  č.  361/2000  Sb.,  o provozu na pozemních komunikacích a o
   změnách   některých  zákonů  (zákon  o  silničním  provozu),  ve  znění
   pozdějších předpisů.
 
Nejste přihlášen(a)
Přihlásit   Registrovat

Akcieatrhy Premium  Facebook Akciaetrhy.cz

FUTURES

NázevKurzZměna

DNEŠNÍ US MAKRODATA

NázevAktu.Oček.

KURZY MĚN

NázevKurzZměna
Austrálie17.360+0.15%
 Británie29.407-0.83%
 Bulharsko13.334+0.02%
 Čína3.302-0.48%
 Dánsko3.501-0.07%
 EMU EURO26.050-0.08%
 Chorvatsko3.481-0.10%
 Japonsko19.469+0.19%
 Kanada17.675-0.25%
 Maďarsko8.405-0.09%
 Norsko2.794-0.01%
 Polsko6.100+0.04%
 Rusko37.899+0.33%
 Švédsko2.735-0.07%
 Švýcarsko22.481-0.06%
 USA21.811-0.16%
Informace a data obsažená na serveru www.akcieatrhy.cz mají pouze informativní charakter a slouží výhradně pro osobní potřebu jednotlivých uživatelů. V žádném ohledu neslouží jako podnět pro nákup nebo prodej finančních instrumentů. Obchodování s finančními instrumenty je rizikové a může způsobit značné ztráty. Server www.akcieatrhy.cz nezodpovídá za chyby v poskytovaných informacích nebo za jejich zpoždění. Každá osoba užívá webové stránky na vlastní riziko. Provozovatel nezodpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s užíváním těchto webových stránek a nezaručuje jejich bezchybné fungování. Kompletní pravidla a podmínky pro užívání webových stránek naleznete v podmínkách užívání. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty, komodity, akcie, forex či opce, vždy a pouze za účelem studia obchodování na finančních trzích. Vydavatel serveru není zodpovědný za konkrétní rozhodnutí jednotlivých uživatelů.
Více info: Zdroje. Podmínky užívání.