Akcieatrhy  >  Ekonomie  >  Zákon o účetnictví 563/1991 Sb.

Zákon o účetnictví 563/1991 Sb.



 
   563/1991 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 12. prosince 1991

   o účetnictví

 
   Změna: 117/1994 Sb.
 
   Změna: 227/1997 Sb.
 
   Změna: 492/2000 Sb.
 
   Změna: 353/2001 Sb.
 
   Změna: 575/2002 Sb.
 
   Změna: 437/2003 Sb.
 
   Změna: 437/2003 Sb. (část), 257/2004 Sb.
 
   Změna: 669/2004 Sb.
 
   Změna: 495/2005 Sb.
 
   Změna: 179/2005 Sb.
 
   Změna: 81/2006 Sb.
 
   Změna: 57/2006 Sb.
 
   Změna: 230/2006 Sb.
 
   Změna: 264/2006 Sb.
 
   Změna: 69/2007 Sb.
 
   Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 348/2007 Sb.
 
   Změna: 126/2008 Sb.
 
   Změna: 304/2008 Sb. (část)
 
   Změna: 230/2009 Sb.
 
   Změna: 304/2008 Sb.
 
   Změna: 227/2009 Sb.
 
   Změna: 410/2010 Sb.
 
   Změna: 188/2011 Sb.
 
   Změna: 355/2011 Sb.
 
   Změna: 167/2012 Sb.
 
   Změna: 239/2012 Sb.
 
   Změna: 428/2011 Sb., 503/2012 Sb.
 
   Změna: 344/2013 Sb.
 
   Federální  shromáždění  České  a  Slovenské  Federativní  Republiky  se
   usneslo na tomto zákoně:
 
   ČÁST PRVNÍ
 
   Obecná ustanovení
 
   § 1
 
   (1)  Tento  zákon  stanoví v souladu s právem Evropské unie^1) rozsah a
   způsob  vedení  účetnictví,  požadavky  na  jeho  průkaznost a podmínky
   předávání účetních záznamů pro potřeby státu.
 
   (2) Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou
 
   a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
 
   b)  zahraniční  právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle
   právního  řádu,  podle  kterého  jsou  založeny  nebo  zřízeny,  účetní
   jednotkou  nebo  jsou  povinny  vést  účetnictví,  pokud na území České
   republiky  podnikají  nebo  provozují  jinou  činnost  podle zvláštních
   právních předpisů,
 
   c) organizační složky státu,
 
   d)  fyzické  osoby,  které  jsou  jako  podnikatelé zapsány v obchodním
   rejstříku,
 
   e)  ostatní  fyzické  osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat
   podle  zákona  o dani z přidané hodnoty,^1a) včetně plnění osvobozených
   od  této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské
   činnosti  přesáhl  za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku
   25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.
 
   f)  ostatní  fyzické  osoby,  které  vedou  účetnictví na základě svého
   rozhodnutí,
 
   g)  ostatní  fyzické  osoby,  které  jsou podnikateli a jsou společníky
   sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených
   v  této  společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až
   l),
 
   h)  ostatní  fyzické  osoby,  kterým povinnost vedení účetnictví ukládá
   zvláštní právní předpis,
 
   i) svěřenské fondy podle občanského zákoníku,
 
   j) fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího
   důchodové  spoření  a  podle  zákona  upravujícího  doplňkové  penzijní
   spoření,
 
   k)  investiční  fondy  bez  právní  osobnosti podle zákona upravujícího
   investiční společnosti a investiční fondy, nebo
 
   l)  ty,  kterým  povinnost  sestavení  účetní  závěrky stanoví zvláštní
   právní  předpis  nebo  které  jsou  účetní  jednotkou  podle zvláštního
   právního předpisu.
 
   Ustanovení  písmen  d) až h) se použijí i pro zahraniční fyzické osoby.
   Tento  zákon  se  vztahuje také na osoby odpovědné za vedení účetnictví
   podle § 4a.
 
   (3)  Tento  zákon dále stanoví podmínky zjišťování účetních záznamů pro
   potřeby státu. Zjišťováním účetních záznamů pro potřeby státu se rozumí
   soubor  činností,  které  směřují  ke shromažďování účetních záznamů od
   vybraných  účetních jednotek a účetních jednotek, o kterých tak stanoví
   tento zákon nebo zvláštní právní předpis, v centrálním systému účetních
   informací  státu  a  k  sestavení  účetních výkazů za Českou republiku.
   Vybranými  účetními  jednotkami  jsou  organizační složky státu, státní
   fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné
   svazky   obcí,   Regionální   rady   regionů  soudržnosti,  příspěvkové
   organizace a zdravotní pojišťovny.
 
   (4)  Zjišťování  účetních záznamů pro potřeby státu, včetně sestavování
   účetních výkazů za Českou republiku, provádí Ministerstvo financí (dále
   jen  „ministerstvo“),  které  též  spravuje  centrální  systém účetních
   informací  státu,  zajišťuje  jeho  využívání  v  rámci monitorovacích,
   zjišťovacích   a  kontrolních  činností  orgánů  veřejné  správy  podle
   zvláštního  zákona^37)  a zajišťuje metodickou podporu vybraným účetním
   jednotkám v rámci zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu.
 
   § 2
 
   Předmět účetnictví
 
   Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků
   včetně  dluhů  a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku
   hospodaření.
 
   § 3
 
   (1)  Účetní  jednotky  účtují  podvojnými zápisy o skutečnostech, které
   jsou  předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a
   věcně  souvisí  (dále  jen  "účetní období"); není-li možno tuto zásadu
   dodržet,  mohou  účtovat  i  v  účetním období, v němž zjistily uvedené
   skutečnosti.  V  účetním  období  účetní  jednotky  účtují  o uvedených
   skutečnostech  v  souladu  s  účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o
   veškerých  nákladech  a  výnosech  účtují  bez ohledu na okamžik jejich
   zaplacení nebo přijetí.
 
   (2)  Účetním  obdobím  je  nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců,
   není-li   dále   stanoveno  jinak.  Účetní  období  se  buď  shoduje  s
   kalendářním  rokem  nebo  je  hospodářským rokem. Hospodářským rokem je
   účetní  období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než
   je  leden.  Účetní  období  bezprostředně  předcházející změně účetního
   období  může  být  kratší  nebo  i  delší než uvedených dvanáct měsíců.
   Účetní  období  při  vzniku  účetní  jednotky  v období tří měsíců před
   koncem  kalendářního  roku nebo při zániku účetní jednotky v období tří
   měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku může být o
   příslušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců.
 
   (3)  V  případech přeměn obchodních korporací podle zvláštního právního
   předpisu  (dále  jen  „přeměna  obchodní  korporace“), s výjimkou změny
   právní  formy  a  přeshraničního přemístění sídla, účetní období začíná
   rozhodným  dnem  a  končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl
   proveden  zápis uvedených skutečností do obchodního rejstříku, jde-li o
   nástupnickou účetní jednotku, o účetní jednotku rozdělovanou odštěpením
   nebo  o přejímajícího společníka v případě převodu jmění na společníka.
   U   zúčastněných   účetních   jednotek   končí   účetní   období   dnem
   předcházejícím rozhodnému dni podle zvláštního právního předpisu.
 
   (4) Účetní období může být delší než 12 měsíců též
 
   a)   při   vzniku  účetní  jednotky  v  období  3  měsíců  před  koncem
   kalendářního roku,
 
   b)   při   zániku  účetní  jednotky  v  období  3  měsíců  po  skončení
   kalendářního roku nebo hospodářského roku,
 
   c) stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve
   lhůtě do 3 měsíců před počátkem běžného účetního období,
 
   d) stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve
   lhůtě  do  3  měsíců  po  konci běžného účetního období a neodporuje-li
   takovéto prodloužení smyslu rozvahového dne běžného účetního období,
 
   e)  připadne-li  rozhodný  den  u nástupnické účetní jednotky, u účetní
   jednotky  rozdělované  odštěpením  nebo  u  přejímajícího  společníka v
   případě  převodu  jmění na společníka do období 3 měsíců před skončením
   kalendářního  nebo hospodářského roku a dojde-li v tomto období zároveň
   k zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku.
 
   (5)  Účetní  jednotky,  které nejsou organizační složkou státu, územním
   samosprávným  celkem  nebo  účetní  jednotkou  vzniklou  nebo  zřízenou
   zvláštním   zákonem,^1c)   mohou  uplatnit  hospodářský  rok.  Uplatnit
   hospodářský  rok  lze  pouze  po  oznámení záměru změny účetního období
   místně  příslušnému  správci  daně  z  příjmů  nejméně  3  měsíce  před
   plánovanou  změnou  účetního  období  nebo před koncem běžného účetního
   období,  a  to  podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak účetní
   období  zůstává  nezměněno. Takovouto změnu účetního období může účetní
   jednotka   v  běžném  účetním  období  provést  pouze  jednou.  Obdobně
   postupují  účetní  jednotky  i  při  přechodu  z  hospodářského roku na
   kalendářní rok.
 
   (6) Uplatnit hospodářský rok za podmínek uvedených v odstavci 5 lze též
 
   a) účetní jednotkou do 30 dnů ode dne vzniku účetní jednotky, nebo
 
   b)   nástupnickou   účetní  jednotkou,  účetní  jednotkou  rozdělovanou
   odštěpením  nebo  přejímajícím  společníkem  v případě převodu jmění na
   společníka  do  30  dnů  ode  dne  zápisu přeměny obchodní korporace do
   obchodního rejstříku.
 
   § 4
 
   (1)  Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a), c) a i) až l) jsou
   povinny  vést  účetnictví  ode dne svého vzniku až do dne svého zániku;
   účetní  jednotky  uvedené  v  §  1  odst.  2 písm. b) jsou povinny vést
   účetnictví  ode  dne  zahájení  činnosti až do dne ukončení činnosti na
   území České republiky.
 
   (2)  Účetní  jednotky  uvedené v § 1 odst. 2 písm. d) jsou povinny vést
   účetnictví  ode  dne  zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z
   obchodního  rejstříku, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle
   § 1 odst. 2 písm. e), g) nebo h).
 
   (3)  Účetní  jednotky  uvedené v § 1 odst. 2 písm. e) jsou povinny vést
   účetnictví  od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním
   roce,  ve  kterém  se  staly  účetní  jednotkou,  až  do posledního dne
   účetního  období, ve kterém přestaly být účetní jednotkou, nevznikla-li
   jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), g) nebo h).
 
   (4)  Účetní  jednotky  uvedené v § 1 odst. 2 písm. f) jsou povinny vést
   účetnictví  od  prvního dne účetního období následujícího po období, ve
   kterém  se  rozhodly vést účetnictví, nerozhodnou-li se vést účetnictví
   již ode dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,
   až  do  dne ukončení uvedených činností nebo do posledního dne účetního
   období, ve kterém se rozhodly vedení účetnictví ukončit, a nevznikla-li
   jim  povinnost  vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e), g) nebo
   h).
 
   (5)  Účetní  jednotky  uvedené v § 1 odst. 2 písm. g) jsou povinny vést
   účetnictví  od  prvního dne účetního období následujícího po období, ve
   kterém
 
   a) se staly společníky sdruženými ve společnosti, nebo
 
   b)  se  některý  z  ze společníků sdružených ve společnosti stal účetní
   jednotkou,
 
   a  to  až  do  posledního  dne  účetního období, ve kterém přestaly být
   společníky  sdruženými  ve společnosti, nevznikla-li jim povinnost vést
   účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e), g) nebo h).
 
   (6)  Účetní  jednotky  uvedené v § 1 odst. 2 písm. h) jsou povinny vést
   účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud
   nestanoví  zvláštní  zákon  jinak  a  nevznikla-li  jim  povinnost vést
   účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo g).
 
   (7)  S výjimkou ukončení činnosti mohou účetní jednotky podle § 1 odst.
   2  písm.  d)  až h) ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po
   sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví.
 
   (8)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  dodržovat  při  vedení účetnictví
   zejména  směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní
   závěrky  a  konsolidované  účetní  závěrky,  obsahové  vymezení  těchto
   závěrek, účetní metody, podmínky předávání a přebírání účetních záznamů
   a  ostatní  podmínky  vedení  účetnictví stanovené prováděcími právními
   předpisy.  Prováděcí  právní  předpisy  pro jednotlivé skupiny účetních
   jednotek upraví
 
   a)  rozsah  a  způsob  sestavování  účetní závěrky a vyhotovení výroční
   zprávy,
 
   b)  uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných
   aktiv,  závazků  a  jiných  pasiv  v účetní závěrce, včetně uspořádání,
   označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů,
 
   c)  uspořádání,  označování  a  obsahové  vymezení  nákladů,  výnosů  a
   výsledků hospodaření v účetní závěrce,
 
   d)   uspořádání  a  obsahové  vymezení  vysvětlujících  a  doplňujících
   informací  v  příloze  v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s
   prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,
 
   e)  uspořádání  a  obsahové  vymezení  přehledu  o  peněžních  tocích a
   přehledu o změnách vlastního kapitálu,
 
   f) směrnou účtovou osnovu,
 
   g)  účetní  metody,  zejména  způsoby oceňování a jejich použití včetně
   oceňování  souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek,
   postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,
 
   h) metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle
   zvláštního zákona1d) na účetnictví,
 
   i)  uspořádání,  označování  a  obsahové vymezení položek konsolidované
   účetní závěrky,
 
   j) metody konsolidace účetní závěrky,
 
   k) postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku,
 
   l)  vymezení  vybraných  účetních  jednotek  a  stanovení, které z nich
   předávají  do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní
   záznamy  pro  sestavení  účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí
   konsolidační celky státu,
 
   m)  pravidla  pro  formát,  strukturu,  přenos  a  zabezpečení účetních
   záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek,
 
   n)  požadavky  pro  technické  a smíšené formy účetních záznamů, včetně
   požadavků na jejich průkaznost, přenos a úschovu,
 
   o)  rozsah  a  četnost  předávání  účetních  záznamů vybranými účetními
   jednotkami do centrálního systému účetních informací státu,
 
   p) rozsah a způsob sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za
   dílčí konsolidační celky státu,
 
   q)  uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných
   aktiv  a závazků a jiných pasiv v účetních výkazech za Českou republiku
   a  za  dílčí konsolidační celky státu; u vybraných účetních jednotek je
   součástí prováděcího předpisu závazný vzor částí účetní závěrky,
 
   r)  uspořádání, označování a obsahové vymezení položek nákladů a výnosů
   a  peněžních  toků  v  účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí
   konsolidační celky státu,
 
   s)   uspořádání,   označování  a  obsahové  vymezení  vysvětlujících  a
   doplňujících  informací  v  příloze účetních závěrek vybraných účetních
   jednotek a v příloze v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí
   konsolidační celky státu,
 
   t)  metody konsolidace a jejich použití při sestavování účetních výkazů
   za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,
 
   u) požadavky na organizaci a způsob provedení inventarizace u vybraných
   účetních jednotek,
 
   v)  metodu  přeměny společnosti včetně úprav prováděných v rámci přeměn
   obchodní  korporace  k  datu zápisu do obchodního rejstříku s účinky od
   rozhodného  dne,  metodu  sestavení  zahajovací  rozvahy  a  úpravy při
   přeshraniční přeměně, vkladu nebo prodeji podniku,
 
   w)  požadavky  na  organizaci  schvalování  účetních  závěrek vybraných
   účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na
   tomto schvalování.
 
   (9)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vést  jedno  účetnictví za účetní
   jednotku jako celek.
 
   (10)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vést  účetnictví  jako  soustavu
   účetních  záznamů;  přitom  mohou použít technických prostředků, nosičů
   informací  a  programového  vybavení.  Účetním záznamem se rozumí data,
   která   jsou   záznamem  veškerých  skutečností  týkajících  se  vedení
   účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní
   jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy.
 
   (11)  Jednotlivé  účetní  záznamy  mohou  být seskupovány do souhrnných
   účetních   záznamů;  takovými  účetními  záznamy  jsou  zejména  účetní
   doklady,   účetní  zápisy,  účetní  knihy,  odpisový  plán,  inventurní
   soupisy,  účtový  rozvrh,  účetní  závěrka  a  výroční  zpráva.  Účetní
   jednotky  jsou  povinny  takové  účetní  záznamy vést nejméně v rozsahu
   stanoveném tímto zákonem.
 
   (12)   Účetní   jednotky  jsou  povinny  vést  účetnictví  v  peněžních
   jednotkách  české  měny.  V  případě  pohledávek  a  závazků, podílů na
   obchodních  společnostech,^2)  práv z cenných papírů^3) a zaknihovaných
   cenných  papírů  (dále  jen  „cenný papír“) a derivátů,^4) cenin, pokud
   jsou  vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny
   použít  současně  i  cizí  měnu;  tato  povinnost  platí  i u opravných
   položek,  rezerv  a  technických  rezerv,^6)  pokud  majetek a závazky,
   kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.
 
   (13)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vést účetnictví v českém jazyce.
   Účetní  doklady  mohou  být  vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li
   splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5.
 
   (14)  Za  informační  systém  podle zvláštního právního předpisu^7) lze
   účetnictví považovat pouze jako celek.
 
   (15)  Účetní  jednotky  jsou povinny v příslušném účetním období použít
   účetní metody podle odstavce 8 ve znění platném na jeho počátku.
 
   § 4a
 
   (1)  Za  vedení  účetnictví  svěřenských fondů, včetně sestavení účetní
   závěrky  a  naplnění  ostatních  povinností  stanovených tímto zákonem,
   odpovídá  správce;  je-li několik správců pověřených společnou správou,
   odpovídají  společně  a  nerozdílně.  Za  vedení účetnictví svěřenských
   fondů,   které   jsou  investičním  fondem  podle  zákona  upravujícího
   investiční  společnosti  a  investiční  fondy,  včetně sestavení účetní
   závěrky  a  naplnění  ostatních  povinností  stanovených tímto zákonem,
   odpovídají správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně.
 
   (2)  Za  vedení  účetnictví  ostatních  investičních  fondů  bez právní
   osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční
   fondy,  včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností
   stanovených  tímto zákonem, odpovídají administrátor a obhospodařovatel
   společně a nerozdílně.
 
   (3)   Za   vedení  účetnictví  dalších  účetních  jednotek  bez  právní
   osobnosti,   včetně  sestavení  účetní  závěrky  a  naplnění  ostatních
   povinností  stanovených  tímto  zákonem,  odpovídají  osoba,  které  je
   uloženo  sestavit  účetní  závěrku,  a osoba, která jedná jménem účetní
   jednotky,  případně  jiná  osoba,  o  které tak stanoví zvláštní právní
   předpis, a to společně a nerozdílně.
 
   § 5
 
   (1)  Účetní  jednotky  mohou  pověřit  vedením svého účetnictví i jinou
   právnickou nebo fyzickou osobu.
 
   (2)   Pověřením   podle   odstavce   1  se  nezbavuje  účetní  jednotka
   odpovědnosti za vedení účetnictví.
 
   § 6
 
   (1)  Účetní  jednotky  jsou  povinny zachycovat skutečnosti, které jsou
   předmětem účetnictví, (dále jen "účetní případy") účetními doklady.
 
   (2) Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních
   knihách (dále jen "účetní zápisy") pouze na základě průkazných účetních
   záznamů podle odstavce 1.
 
   (3) Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle
   § 29 a 30.
 
   (4)  Účetní  jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18
   jako  řádnou,  popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v
   případech  stanovených  podle  §  22  až 22b sestavují i konsolidovanou
   účetní závěrku.
 
   (5)  Účetní jednotky a ostatní osoby, o kterých tak stanoví tento zákon
   nebo  jiný  právní  předpis,  jsou  povinny  předávat účetní záznamy do
   centrálního  systému účetních informací státu a přebírat účetní záznamy
   z  centrálního  systému  účetních  informací  státu,  případně přebírat
   požadavek  na  předání  vyžádaného  účetního  záznamu, podle zvláštního
   právního předpisu upravujícího pravidla pro formát, strukturu, přenos a
   zabezpečení  účetních  záznamů  v  technické  formě  vybraných účetních
   jednotek.
 
   (6)  V  případě,  že  podle zvláštního zákona schvaluje zřizovatel nebo
   jiná  účetní jednotka účetní závěrku vybrané účetní jednotky, poskytuje
   tato  vybraná  účetní  jednotka  součinnost  pro schvalování své účetní
   závěrky.
 
   § 7
 
   (1)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vést  účetnictví  tak, aby účetní
   závěrka  sestavená  na  jeho  základě  podávala  věrný  a poctivý obraz
   předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
 
   (2)  Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá
   skutečnému  stavu,  který  je  přitom  zobrazen  v  souladu  s účetními
   metodami,  jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto
   zákona.  Zobrazení  je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody
   způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může
   volit  mezi  více  možnostmi  dané  účetní  metody a zvolená možnost by
   zastírala  skutečný  stav,  je  účetní  jednotka  povinna  zvolit jinou
   možnost,  která  skutečnému  stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných
   případech  k  tomu,  že  použití účetních metod stanovených prováděcími
   právními  předpisy  bude  neslučitelné  s  povinností podle odstavce 1,
   postupuje  účetní  jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý
   obraz.
 
   (3)  Účetní  jednotka  je  povinna použít účetní metody způsobem, který
   vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a
   že  u  ní  nenastává  žádná  skutečnost,  která by ji omezovala nebo ji
   zabraňovala  v  této  činnosti  pokračovat  i v dohledné budoucnosti. V
   případě,  že  účetní  jednotka  má  informaci  o  tom,  že  u ní taková
   skutečnost  nastává,  je  povinna  použít  účetní  metody způsobem tomu
   odpovídajícím,  přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést
   v příloze v účetní závěrce.
 
   (4)  Uspořádání  a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a
   jejich  obsahové  vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním
   období  nesmí  účetní  jednotky  změnit  v následujícím účetním období.
   Účetní  jednotky  mohou  uvedené  uspořádání  a  označování  a obsahové
   vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými
   účetními  obdobími  jen  z  důvodů  změny  předmětu podnikání nebo jiné
   činnosti  anebo  z  důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění
   vypovídací  schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové
   změně  s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní
   závěrce.
 
   (5) Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1
   písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě
   o  odchylkách  od  těchto  metod  podle  odstavce  2  s  jejich  řádným
   zdůvodněním  a  s  uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční
   situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky. Vybrané účetní jednotky
   uvádějí  v  příloze  účetní  závěrky též informace o stavu účtů v knize
   podrozvahových účtů.
 
   (6) Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, jakož i
   o  finančních  prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích
   rozpočtů  územních samosprávných celků, nákladech a výnosech v účetních
   knihách  a  zobrazovat  je  v  účetní  závěrce  samostatně  bez  jejich
   vzájemného  zúčtování.  Porušením  vzájemného  zúčtování nejsou případy
   upravené účetními metodami.
 
   § 8
 
   (1)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vést  účetnictví  správné, úplné,
   průkazné,  srozumitelné,  přehledné  a  způsobem  zaručujícím  trvalost
   účetních záznamů.
 
   (2)  Účetnictví  účetní  jednotky  je správné, jestliže účetní jednotka
   vede  účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním
   předpisům ani neobchází jejich účel.
 
   (3)  Účetnictví  účetní  jednotky  je  úplné,  jestliže účetní jednotka
   zaúčtovala  v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy,
   které  v  něm  měla  zaúčtovat  podle § 3, a nejpozději do konce tohoto
   období  za  jemu  bezprostředně  předcházející  účetní období sestavila
   účetní  závěrku,  popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila
   výroční  zprávu,  popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila
   informace  podle  §  21a  a  má  o  těchto skutečnostech veškeré účetní
   záznamy, a to přehledně uspořádané.
 
   (4)  Účetnictví  účetní  jednotky  je průkazné, jestliže všechny účetní
   záznamy  tohoto  účetnictví  jsou  průkazné  (§  33a) a účetní jednotka
   provedla inventarizaci.
 
   (5)  Účetnictví  účetní  jednotky  je  srozumitelné,  jestliže umožňuje
   jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit
 
   a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v
   § 4 odst. 8,
 
   b) obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10,
 
   c)  vazbu  mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními
   záznamy v případech uvedených v § 33 odst. 5.
 
   (6)  Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost
   účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti
   spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a
   7 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy.
 
   ČÁST DRUHÁ
 
   Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy
 
   § 9
 
   Rozsah vedení účetnictví
 
   (1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní
   jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.
 
   (2) Účetní jednotky uvedené v § 19a a 23a při vedení účetnictví v plném
   rozsahu použijí metody podle těchto ustanovení.
 
   (3)  Z  účetních  jednotek  podle  § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou vést
   účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
 
   a) občanská sdružení, jejich organizační jednotky,^8) které mají právní
   osobnost,  církve a náboženské společnosti^8a) nebo církevní instituce,
   které  jsou  právnickou  osobou  evidovanou  podle  zákona upravujícího
   postavení   církví  a  náboženských  společností^9),  obecně  prospěšné
   společnosti,  honební  společenstva,^10)  nadační  fondy a společenství
   vlastníků jednotek,^10a)
 
   b)  bytová  družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu
   auditorem,   a   družstva,  která  jsou  založena  výhradně  za  účelem
   zajišťování   hospodářských,   sociálních  anebo  jiných  potřeb  svých
   členů,^10b)
 
   c) příspěvkové organizace, které nejsou konsolidovanou účetní jednotkou
   podle tohoto zákona, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel,
 
   d) ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon.
 
   (4)  Z  účetních  jednotek  podle § 1 odst. 2 písm. d) až l) mohou vést
   účetnictví  ve  zjednodušeném  rozsahu  ty,  které nemají povinnost mít
   účetní  závěrku ověřenu auditorem, nebo ty, o nichž to stanoví zvláštní
   zákon.
 
   (5)  Povinnost vést účetnictví v plném rozsahu má účetní jednotka vždy,
   přestane-li  splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení
   účetnictví   ve   zjednodušeném   rozsahu;   na  vedení  účetnictví  ve
   zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka přejít v případě, že splňuje
   podmínky  stanovené  v  odstavci  3  nebo  4  pro  vedení účetnictví ve
   zjednodušeném  rozsahu.  Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit
   jen  k  prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve
   kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.
 
   § 10
 
   zrušen
 
   § 11
 
   Účetní doklady
 
   (1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat
 
   a) označení účetního dokladu,
 
   b) obsah účetního případu a jeho účastníky,
 
   c)  peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření
   množství,
 
   d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,
 
   e)  okamžik  uskutečnění  účetního  případu, není-li shodný s okamžikem
   podle písmene d),
 
   f)  podpisový  záznam  podle  §  33a  odst. 4 osoby odpovědné za účetní
   případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
 
   Skutečnosti  podle  písmen  a)  až f), které se týkají jednoho účetního
   dokladu,  mohou  být  obsaženy  na více účetních záznamech. Skutečnosti
   podle  písmen  b)  a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový
   záznam  podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V
   těchto   případech   musí  účetní  záznam  i  účetní  doklad  obsahovat
   identifikátor,  kterým  lze  nezaměnitelně  určit  vzájemnou vazbu mezi
   účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností.
 
   (2)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vyhotovovat  účetní  doklady  bez
   zbytečného  odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a
   to  tak,  aby  bylo  možno  určit  obsah  každého jednotlivého účetního
   případu způsobem podle § 8 odst. 5.
 
   § 12
 
   Účetní zápisy
 
   (1)   Účetní  zápisy  jsou  účetní  záznamy,  jejichž  obsah  je  určen
   ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih.
 
   (2)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  provádět účetní zápisy průběžně v
   účetním  období  po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který
   neohrozí  splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu
   zápisu  musí  být  připojen  podpisový  záznam  osoby odpovědné za jeho
   provedení,  není-li  shodný  s  podpisovým  záznamem osoby odpovědné za
   zaúčtování účetního případu.
 
   (3) Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 13
 
   Účetní knihy
 
   (1) Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak:
 
   a)  v  deníku  (denících),  v  němž účetní zápisy uspořádají z hlediska
   časového  (chronologicky)  a  jímž  prokazují zaúčtování všech účetních
   případů v účetním období,
 
   b)  v  hlavní  knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného
   (systematicky),
 
   c)  v  knihách  analytických  účtů,  v  nichž podrobně rozvádějí účetní
   zápisy hlavní knihy,
 
   d)  v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy,
   které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).
 
   (2) Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které
   obsahují minimálně tyto informace:
 
   a) zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,
 
   b)  souhrnné  obraty  strany  Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní
   měsíc;   vybrané   účetní   jednotky  uvádějí  souhrnné  obraty  denně,
   nenaplní-li tuto povinnost vybraná účetní jednotka v jiné účetní knize,
 
   c) zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
 
   (3)  Účetní  jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní
   knihy.
 
   § 13a
 
   Zjednodušený rozsah účetnictví
 
   (1) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
 
   a)  sestavují  účtový  rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny,
   nevyžaduje-li zvláštní právní předpis^11a) členění podrobnější,
 
   b) mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,
 
   c) nepoužijí ustanovení § 25 odst. 3, s výjimkou odpisů,
 
   d)  nepoužijí  ustanovení  §  26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných
   položek,  s  výjimkou  rezerv  a  opravných  položek  podle  zvláštních
   právních předpisů,^11b)
 
   e)  nepoužijí  ustanovení  §  27  s  výjimkou  § 27 odst. 3 při přeměně
   bytových družstev,
 
   f) sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny
   účetních jednotek (§ 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem.
 
   (2)  Účetní  jednotky,  které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
   podle odstavce 1, nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d).
 
   (3)  Uplatnění postupu podle odstavců 1 a 2 není porušením ustanovení §
   3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2.
 
   § 14
 
   Směrná účtová osnova a účtový rozvrh
 
   (1)  Směrná  účtová  osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd,
   popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu
   a  pohybu  majetku  a  jiných  aktiv,  závazků  a  jiných pasiv, dále o
   nákladech  a  výnosech  a  o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí
   zajistit  sestavení  účetní  závěrky.  Pro vybrané účetní jednotky může
   směrná  účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a
   označení a uspořádání podrozvahových účtů.
 
   (2)  Na  podkladě  směrné  účtové  osnovy  podle odstavce 1 jsou účetní
   jednotky  povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k
   zaúčtování  všech  účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané
   účetní jednotce.
 
   (3)  Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé
   účetní  období;  v  průběhu  účetního  období  je  možno  účtový rozvrh
   doplňovat.  Pokud  nedochází  k  prvnímu  dni  účetního období ke změně
   účtového  rozvrhu  platného  v předcházejícím účetním období, postupuje
   účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.
 
   § 15
 
   zrušen
 
   § 16
 
   Ostatní ustanovení o účetních knihách
 
   (1)   Peněžní   částky  v  knihách  analytických  účtů  musí  odpovídat
   příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických
   účtů, k nimž se tyto účty vedou.
 
   (2)  V  knihách  analytických  účtů  se  užije  vyjádření  v  peněžních
   jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství.
 
   § 17
 
   Otevírání a uzavírání účetních knih
 
   (1)  Není-li  dále  stanoveno  jinak,  účetní jednotky otevírají účetní
   knihy
 
   a) ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví,
 
   b) k prvnímu dni účetního období,
 
   c) ke dni vstupu do likvidace,
 
   d)   ke  dni  následujícímu  po  dni  zpracování  návrhu  na  rozdělení
   likvidačního  zůstatku  nebo  ke  dni  následujícímu  po dni zpracování
   zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních předpisů,
 
   e)  ke  dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému
   nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,
 
   f)  ke  dni  následujícímu  po  dni,  kterým  nastanou  účinky  zrušení
   konkursu,
 
   g) ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,
 
   h)  ke  dni  následujícímu  po  dni,  kterým  nastanou  účinky  splnění
   reorganizačního plánu,
 
   i)  ke  dni  následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu
   oddlužení, nebo
 
   j)  ke  dni,  který  pro  sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní
   právní předpis.
 
   (2)  Není-li  dále  stanoveno  jinak,  účetní jednotky uzavírají účetní
   knihy
 
   a) ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,
 
   b) k poslednímu dni účetního období,
 
   c) ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,
 
   d) ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn obchodních korporací,
 
   e)  ke  dni  předcházejícímu  dni,  kterým nastanou účinky rozhodnutí o
   úpadku  nebo  ke  kterému  nastanou  účinky  rozhodnutí soudu o přeměně
   reorganizace v konkurs,
 
   f) ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,
 
   g)  ke  dni  předcházejícímu  dni,  kterým  nastanou  účinky  schválení
   reorganizačního plánu,
 
   h) ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,
 
   i) ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo
 
   j)  ke  dni,  ke  kterému  stanoví  povinnost uzavřít účetní knihy nebo
   sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.
 
   (3)  Účetní jednotky zúčastněné na přeměně obchodní korporace otevírají
   účetní  knihy  k  rozhodnému  dni  přeměny  obchodní  korporace a vedou
   účetnictví  samostatně  od  rozhodného  dne  přeměny společnosti do dne
   zápisu  přeměny společnosti do obchodního rejstříku. Nástupnická účetní
   jednotka,  která  nebyla  zúčastněnou  účetní jednotkou, otevírá účetní
   knihy  ke dni zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku
   s  účinky od rozhodného dne v souladu s metodou přeměny společnosti. Ke
   dni   zápisu  přeměny  společnosti  do  obchodního  rejstříku,  ke  dni
   předcházejícímu ani ke dni následujícímu po dni zápisu přeměny obchodní
   korporace  do  obchodního  rejstříku  se  účetní  závěrka  nesestavuje,
   není-li  dále  stanoveno  jinak.  Účetní závěrku nesestavují zanikající
   účetní  jednotky  k  poslednímu  dni  účetního období po rozhodném dni,
   pokud   se  den  zápisu  přeměny  obchodní  korporace  uskuteční  až  v
   následujícím účetním období.
 
   (4)  V  případě převodu jmění na přejímajícího společníka, který nevede
   účetnictví,  zúčastněná zanikající účetní jednotka uzavírá účetní knihy
   ke  dni  předcházejícímu  den  zápisu  přeměny  obchodní  korporace  do
   obchodního rejstříku.
 
   (5)  Pokud  při přeshraniční přeměně je nástupnickou obchodní korporací
   nebo   přejímajícím   společníkem  zahraniční  osoba  a  ze  zúčastněné
   zanikající  účetní  jednotky  podle § 1 odst. 2 písm. a) vznikne účetní
   jednotka  podle § 1 odst. 2 písm. b), neotevírá tato účetní jednotka ke
   dni  zahájení  své  činnosti  účetní  knihy,  ale  pokračuje  ve vedení
   účetnictví  po  úpravách  provedených  v  souladu  s  metodami  přeměny
   obchodní  korporace  s účinky od rozhodného dne. Pokud při přeshraniční
   přeměně   je  nástupnickou  společností,  družstvem  nebo  přejímajícím
   společníkem zahraniční osoba a ze zúčastněné zanikající účetní jednotky
   podle  § 1 odst. 2 písm. a) nevznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2
   písm. b), uzavírá zúčastněná zanikající účetní jednotka podle § 1 odst.
   2 písm. a) účetní knihy ke dni zániku. Toto ustanovení se nepoužije pro
   přeshraniční změnu právní formy a přeshraniční přemístění sídla.
 
   (6) Podle odstavců 3 až 5 se nepostupuje, je-li při přeměně společnosti
   den  zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku shodný s
   rozhodným  dnem. Při této přeměně společnosti uzavírají účetní jednotky
   zúčastněné  na  přeměně společnosti účetní knihy ke dni předcházejícímu
   rozhodný  den  přeměny  společnosti.  K rozhodnému dni přeměny obchodní
   korporace  otevírají  účetní  knihy  pouze nástupnické účetní jednotky,
   účetní  jednotka  rozdělovaná  odštěpením  nebo přejímající společník v
   případě  převodu  jmění  na společníka. V případě přeshraniční přeměny,
   pokud  ze zúčastněné zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm.
   a)  vznikne  účetní  jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), i tato účetní
   jednotka  otevírá  účetní  knihy  k  rozhodnému  dni  přeměny  obchodní
   korporace.
 
   (7)  Po  schválení  účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další
   účetní  zápisy  kdykoli  později do uzavřených účetních knih s výjimkou
   případů  přeměny obchodní korporace uvedených v odstavci 3. Do okamžiku
   schválení  účetní  závěrky,  nejpozději  však  do  konce  následujícího
   účetního  období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek
   účetní  závěrky  neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy
   opět  otevřít  a  provést  případnou  opravu účetních zápisů a sestavit
   novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto
   zákona.
 
   (8)  Pokud  právní  předpisy stanoví účetní jednotce povinnost sestavit
   řádnou  nebo  mimořádnou  účetní  závěrku  a  zároveň  mezitímní účetní
   závěrku, mezitímní účetní závěrka se nesestavuje.
 
   ČÁST TŘETÍ
 
   Účetní závěrka
 
   § 18
 
   Účetní závěrka
 
   (1)  Účetní  jednotky  sestavují  v případech stanovených tímto zákonem
   účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji
 
   a) rozvaha (bilance),
 
   b) výkaz zisku a ztráty,
 
   c)  příloha,  která  vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech
   uvedených  pod  písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a §
   19  odst.  5;  příloha  obsahuje též informace o výši splatných závazků
   pojistného  na  sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na státní politiku
   zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění
   a   o   výši  evidovaných  daňových  nedoplatků  u  místně  příslušných
   finančních orgánů.
 
   Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled
   o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled
   o  peněžních  tocích  a  o  změnách  vlastního  kapitálu  vždy, pokud k
   rozvahovému  dni  a  za bezprostředně předcházející účetní období splní
   obě kritéria uvedená v § 20 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2.
 
   (2) Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat
 
   a)  jméno  a  příjmení,  obchodní  firmu  nebo název účetní jednotky; u
   účetních  jednotek  podle  §  1 odst. 2 písm. a) až c) a i) až l) sídlo
   nebo  u  účetních  jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) bydliště a
   místo podnikání, liší-li se od bydliště,
 
   b) identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno,
 
   c) právní formu účetní jednotky,
 
   d)  předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla
   zřízena,
 
   e)  rozvahový  den  (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní
   závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),
 
   f) okamžik sestavení účetní závěrky,
 
   a  musí  k  ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní
   jednotky  podle  §  1  odst.  2 písm. a) až c), podpisový záznam účetní
   jednotky  podle  §  1 odst. 2 písm. d) až h) nebo podpisový záznam osob
   stanovených  v  §  4a účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. i) až l);
   připojením  uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za
   sestavenou  podle  písmene  f).  Pokud  je  den zápisu přeměny obchodní
   korporace do obchodního rejstříku shodný s rozhodným dnem, u zanikající
   účetní  jednotky  se  podpisovým  záznamem  podle věty předchozí rozumí
   podpisový  záznam  osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k
   rozvahovému dni, neurčí-li nejvyšší orgán účetní jednotky jinak.
 
   (3) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném
   rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zjednodušeném rozsahu mohou
   sestavit  účetní  závěrku  účetní  jednotky,  které  nejsou povinny mít
   účetní  závěrku  ověřenou  auditorem  s výjimkou akciových společností,
   které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu.
 
   § 19
 
   Rozvahový den
 
   (1)  Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým
   je  den,  kdy  uzavírají  účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují
   účetní  jednotky  k  poslednímu  dni  účetního  období  a  v  ostatních
   případech  sestavují mimořádnou účetní závěrku. Rozvahu jako zahajovací
   sestavují  účetní  jednotky  v  případech  uvedených  v  § 17 odst. 1 s
   výjimkou k prvnímu dni účetního období.
 
   (2)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  uvádět v účetní závěrce informace
   podle  stavu  ke  konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny
   účetní  záznamy,  které  se  sestavují  k rozvahovému dni nebo k jinému
   okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
 
   (3)  V  případech,  kdy  to  vyžadují  zvláštní právní předpisy, účetní
   jednotky  sestavují účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému
   okamžiku  než  ke  konci  rozvahového  dne  (dále jen "mezitímní účetní
   závěrka").  V  případech  sestavování  mezitímní  účetní závěrky účetní
   jednotky  neuzavírají  účetní  knihy  a provádějí inventarizaci jen pro
   účely  vyjádření  ocenění podle § 25 odst. 3; ostatní ustanovení tohoto
   zákona  týkající  se  účetní  závěrky  platí  obdobně. Povinnost použít
   ustanovení  §  25  odst.  3  a  ostatní  ustanovení týkající se použití
   účetních  metod  k  rozvahovému  dni  při  sestavování mezitímní účetní
   závěrky se na vybrané účetní jednotky nevztahuje. Účetní jednotky podle
   §  1 odst. 2 písm. a), b) a d) až h), které jsou příjemci prostředků ze
   státního  rozpočtu  nebo  rozpočtů  územních samosprávných celků a jsou
   povinny   tyto   prostředky   vypořádat   podle   zvláštního   právního
   předpisu,^11d)  a  uplatňují  hospodářský  rok  podle  § 3 odst. 2 a 3,
   sestavují  k  31.  prosinci kalendářního roku mezitímní účetní závěrku,
   při  které  nepoužijí  ustanovení  § 24 odst. 2 písm. b) a § 24 odst. 6
   písm. b).
 
   (4) Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů,
   které  obsahuje  rozvaha, (dále jen "rozvahové účty"), jimiž se otevírá
   účetní  období,  navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž
   se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i
   pro podrozvahové účty.
 
   (5)  Za  období  počínající  koncem rozvahového dne a končící okamžikem
   sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze v
   účetní závěrce rovněž informace o
 
   a)  skutečnostech,  které  poskytují  další  informace  o podmínkách či
   situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne,
 
   b)  skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke
   konci rozvahového dne,
   a  jejichž  důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci
   účetní jednotky.
 
   (6)  Informace  v  účetní  závěrce  musí  být  spolehlivé, srovnatelné,
   srozumitelné  a  posuzují  se  z  hlediska  významnosti.  Informace  se
   považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li
   úplná  a  včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z
   hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady
   nepřevýší  přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná,
   jestliže  splňuje  požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se
   považuje  za  významnou  (závažnou),  jestliže  by  její neuvedení nebo
   chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto
   informaci  využívá (dále jen "uživatel"); u účetních jednotek podle § 1
   odst.  2 písm. c) a u územních samosprávných celků, které jsou příjemci
   prostředků  ze  státního  rozpočtu nebo s nimi hospodaří a jsou povinny
   tyto  prostředky  vypořádat podle zvláštního právního předpisu,^11d) se
   považuje  za  významnou  též  informace o ocenění nehmotného majetku ve
   výši nad 60 000 Kč a u samostatných movitých věcí nebo souboru movitých
   věcí ve výši nad 40 000 Kč. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje
   požadavky stanovené v § 8 odst. 5.
 
   (7)  Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a
   krátkodobé.  Dlouhodobým  se  rozumí takový majetek a závazky, kde doba
   použitelnosti,  popřípadě  sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního
   případu  je  delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány
   za   krátkodobé.  Pokud  s  ohledem  na  charakter  majetku  a  závazků
   objektivně  nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr
   účetní jednotky projevený při jejich pořízení.
 
   (8) V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, mohou účetní jednotky
   poskytnout  účetní  záznamy  nesoucí  informace  uspořádané podle oborů
   (druhů)  činnosti  nebo podle zeměpisných oblastí, ve kterých provozují
   svou činnost.
 
   (9)  Kromě  případů podle odstavců 1 a 3 žádný jiný účetní záznam nesmí
   být označován názvy podle § 18 odst. 1.
 
   (10)  Účetní  závěrkou  není  shromažďování  nebo  vyžadování informací
   prováděné na základě zvláštních právních předpisů.^12)
 
   § 19a
 
   Použití  mezinárodních  účetních  standardů  pro  účtování  a sestavení
   účetní závěrky
 
   (1)  Účetní  jednotka,  která  je  obchodní  společností a je emitentem
   cenných  papírů přijatých k obchodování evropském regulovaném trhu^36),
   použije  pro  účtování  a  sestavení  účetní závěrky mezinárodní účetní
   standardy  upravené  právem  Evropské  unie^35)  (dále jen „mezinárodní
   účetní standardy“).
 
   (2)  Pokud  došlo k přijetí cenných papírů emitovaných účetní jednotkou
   podle  odstavce  1 k obchodování na evropském regulovaném trhu k jinému
   dni  než  k  prvnímu  dni účetního období, účetní jednotka, která dosud
   nepoužívá  mezinárodní  účetní standardy, rozhodne o jejich použití již
   od  počátku účetního období, v němž k přijetí cenného papíru k takovému
   obchodování  došlo,  nebo  od  počátku účetního období následujícího po
   účetním  období,  v  němž  byly  cenné  papíry  k  takovému obchodování
   přijaty.
 
   (3)  Pokud cenné papíry emitované účetní jednotkou podle odstavce 1 již
   nejsou  obchodovány na žádném z evropských regulovaných trhů a přestaly
   být  takto  obchodovány  k  jinému  dni  než  k poslednímu dni účetního
   období,  účetní  jednotka  rozhodne  o  použití  mezinárodních účetních
   standardů až do konce účetního období, v němž cenné papíry přestaly být
   takto obchodovány, nebo rozhodne o ukončení jejich použití k poslednímu
   dni  účetního  období  předcházejícího  účetnímu  období,  v němž cenné
   papíry přestaly být takto obchodovány.
 
   (4)  Postup  podle odstavců 2 a 3 se použije, pokud to neodporuje přímo
   použitelnému předpisu Evropské unie nebo zvláštnímu právnímu předpisu.
 
   (5)  Pokud cenné papíry emitované účetní jednotkou podle odstavce 1 již
   nejsou  obchodovány na žádném z evropských regulovaných trhů a nejvyšší
   orgán  účetní  jednotky rozhodne do konce účetního období, v němž cenné
   papíry  přestaly být takto obchodovány, o záměru požádat nejdéle do tří
   let  od  okamžiku,  kdy  cenné papíry přestaly být takto obchodovány, o
   přijetí  nového  cenného  papíru k obchodování na evropském regulovaném
   trhu  se  sídlem  v  členském státě Evropské unie, může účetní jednotka
   rozhodnout  o  použití  mezinárodních  účetních  standardů  až do konce
   účetního  období,  ve kterém má dojít k přijetí tohoto cenného papíru k
   obchodování.
 
   (6) Pokud nejpozději k poslednímu dni účetního období, ve kterém skončí
   tříletá  lhůta  podle  odstavce  5,  účetní  jednotka  požádá o přijetí
   cenného  papíru  k  obchodování  na  evropském  regulovaném  trhu, může
   prodloužit  používání  mezinárodních  účetních  standardů ještě o jedno
   účetní  období. Pokud v tomto účetním období k přijetí cenného papíru k
   takovému    obchodování   nedojde,   nepoužije   účetní   jednotka   od
   následujícího  účetního  období pro účtování a sestavení účetní závěrky
   mezinárodní účetní standardy.
 
   (7)  Pokud  lze předpokládat, že k rozvahovému dni bude účetní jednotka
   uvedená  v  § 22 odst. 3 písm. a) nebo b) povinna podrobit se sestavení
   konsolidované   účetní   závěrky   za  použití  mezinárodních  účetních
   standardů,  může  rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů
   pro  účtování  a  sestavení  své účetní závěrky k uvedenému rozvahovému
   dni. Rozhodnutí o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování
   a  sestavení  účetní  závěrky  a  stanovení účetního období, od kterého
   budou   mezinárodní   účetní  standardy  používány,  podléhá  schválení
   nejvyšším orgánem této účetní jednotky.
 
   (8)  Pokud  lze předpokládat, že k rozvahovému dni bude účetní jednotka
   uvedená  v  §  22  odst.  2 sestavovat konsolidovanou účetní závěrku za
   použití  mezinárodních  účetních  standardů,  může rozhodnout o použití
   mezinárodních  účetních  standardů  pro účtování a sestavení své účetní
   závěrky k uvedenému rozvahovému dni. Rozhodnutí o použití mezinárodních
   účetních  standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky a stanovení
   účetního   období,   od  kterého  budou  mezinárodní  účetní  standardy
   používány, podléhá schválení nejvyšším orgánem této účetní jednotky.
 
   (9) Využije-li účetní jednotka možnosti podle odstavců 7 nebo 8 a dojde
   ke  změně  původního  předpokladu,  a  to  i v průběhu účetního období,
   nepoužije  účetní  jednotka  pro  účtování  a  sestavení účetní závěrky
   mezinárodní  účetní  standardy  od  počátku  účetního období, ve kterém
   došlo  ke  změně  původního  předpokladu,  případně od počátku účetního
   období,  které  bylo  stanoveno  rozhodnutím  nejvyššího  orgánu účetní
   jednotky, nebo od následujícího účetního období. Jsou-li však k prvnímu
   dni   následujícího   účetního   období   důvody   pro   další  použití
   mezinárodních  účetních standardů, uvedené v odstavcích 1 až 8, použije
   účetní  jednotka  pro  účtování  a sestavení účetní závěrky mezinárodní
   účetní standardy v souladu s ustanoveními těchto odstavců.
 
   § 20
 
   Ověřování účetní závěrky auditorem
 
   (1)  Pokud  tento  zákon nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní
   závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem tyto účetní jednotky
 
   a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období,
   za  nějž  se  účetní  závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období
   bezprostředně  předcházejícího,  překročily  nebo  již  dosáhly alespoň
   jedno ze tří uvedených kritérií:
 
   1.  aktiva  celkem  více  než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely
   tohoto  zákona  rozumí  úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o
   položky podle § 26 odst. 3,
 
   2.  roční  úhrn  čistého  obratu  více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem
   čistého  obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o
   prodejní  slevy  a  dělená  počtem  započatých  měsíců, po které trvalo
   účetní období, a vynásobená dvanácti,
 
   3.  průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více
   než  50,  zjištěný  způsobem  stanoveným na základě zvláštního právního
   předpisu,^12)
 
   b)  ostatní obchodní korporace, pokud ke konci rozvahového dne účetního
   období,  za  nějž  se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního
   období  bezprostředně  předcházejícího,  překročily  nebo  již  dosáhly
   alespoň  dvou  ze  tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3; v
   případě  družstva  se  zaměstnancem  podle  písmene  a) bodu 3 rozumí i
   pracovní vztah člena k družstvu,
 
   c)  účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli,
   a to za podmínek podle písmene b),
 
   d)  účetní  jednotky  podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) a l) za podmínek
   podle písmene b),
 
   e) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. i) za podmínek podle písmene
   a) a
 
   f)  účetní  jednotky,  kterým  tuto  povinnost  stanoví zvláštní právní
   předpis.
 
   (2)  Účetní  jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem
   ověřenou účetní závěrku
 
   a)  sestavenou  v  průběhu  konkursu,  a to po dobu nepřetržitě po sobě
   jdoucích  36  kalendářních  měsíců,  počínaje  prvním dnem kalendářního
   měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu,
   pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
 
   b)  sestavenou  ke  dni  předcházejícímu  dni,  kterým  nastanou účinky
   schválení  reorganizačního  plánu,  pokud  o  jejím  ověření  auditorem
   nerozhodne věřitelský výbor,
 
   c) pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro
   uspokojení věřitelů zcela nepostačující,
 
   d) pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
 
   § 21
 
   Výroční zpráva
 
   (1)  Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d) jsou povinny
   vyhotovit   výroční  zprávu,  jejímž  účelem  je  uceleně,  vyváženě  a
   komplexně  informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím
   hospodářském  postavení.  Výroční  zpráva  se  nevyhotovuje v případech
   uvedených v § 20 odst. 2.
 
   (2)  Výroční  zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu
   výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace
 
   a)  o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné
   pro naplnění účelu výroční zprávy podle odstavce 1,
 
   b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,
 
   c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
 
   d)   o   aktivitách   v   oblasti   ochrany   životního   prostředí   a
   pracovněprávních vztazích,
 
   e)  o  tom,  zda  účetní  jednotka  má  organizační  složku  podniku  v
   zahraničí,
 
   f) požadované podle zvláštních právních předpisů.^13a)
 
   (3)  Má-li  to  význam  pro posouzení majetku a jiných aktiv, závazků a
   jiných  pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky,
   musí účetní jednotka, která používá investiční instrumenty,^4) případně
   další obdobná aktiva a pasiva, uvést ve výroční zprávě také informace o
 
   a)  cílech  a  metodách  řízení  rizik  dané  společnosti,  včetně její
   politiky  pro  zajištění  všech  hlavních typů plánovaných transakcí, u
   kterých se použijí zajišťovací deriváty, a
 
   b) cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s
   tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.
 
   (4)  Výroční  zpráva  obsahuje též účetní závěrku podle § 18, 19a, 22 a
   23a   a  zprávu  auditora,  případně  další  dokumenty  a  údaje  podle
   zvláštního právního předpisu.^13b)
 
   (5)  Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. e) vyhotovují výroční
   zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní
   právní předpis.^14)
 
   (6)  Pro  ověřování  výroční  zprávy  auditorem  platí  ustanovení § 20
   obdobně; předmětem ověření je soulad výroční zprávy s účetní závěrkou.
 
   § 21a
 
   Způsoby zveřejňování
 
   (1) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i
   výroční  zprávu,  vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní
   právní   předpis,   zveřejnit  ty,  které  se  zapisují  do  obchodního
   rejstříku,  nebo  ty,  kterým  tuto  povinnost  stanoví zvláštní právní
   předpis.^14)  Účetní  jednotky  zveřejňují  účetní závěrku v rozsahu, v
   jakém  jimi byla sestavena (§ 18 odst. 3). Povinnosti účetních jednotek
   ke  zveřejnění  či  uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních
   právních předpisech^15) nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamech
   podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech.
 
   (2)  Účetní jednotky uvedené v § 20 zveřejňují účetní závěrku i výroční
   zprávu  po  jejich  ověření  auditorem a po schválení k tomu příslušným
   orgánem podle zvláštních právních předpisů,^16) a to ve lhůtě do 30 dnů
   od  splnění  obou  uvedených  podmínek,  pokud zvláštní právní předpisy
   nestanoví   lhůtu   jinou,   nejpozději  však  do  konce  bezprostředně
   následujícího  účetního  období  bez ohledu na to, zda byly tyto účetní
   záznamy uvedeným způsobem schváleny.
 
   (3)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  zveřejnit  i  zprávu  auditora  a
   informaci  o  tom,  že  zveřejňované  účetní  záznamy  nebyly  případně
   schváleny způsobem uvedeným v odstavci 2.
 
   (4)  Účetní  jednotky,  které  se  zapisují  do  obchodního  rejstříku,
   zveřejňují  účetní  závěrku  a výroční zprávu jejich uložením do sbírky
   listin  obchodního  rejstříku  podle  zvláštního právního předpisu,^17)
   přitom  účetní  závěrka  může  být uložena jako součást výroční zprávy.
   Účetní  jednotky,  které  podle  zvláštního právního předpisu předávají
   výroční  zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční
   zprávu  do  sbírky  listin  obchodního  rejstříku prostřednictvím České
   národní  banky.  Povinnost  zveřejnění uvedených účetních záznamů podle
   tohoto   zákona   účetní  jednotka  splnila  okamžikem  jejich  předání
   rejstříkovému  soudu;  v  případech  podle  věty  druhé  předáním České
   národní bance.
 
   (5)  Organizační složky státu zveřejňují účetní závěrku prostřednictvím
   ministerstva   způsobem   umožňujícím   dálkový   přístup;   ustanovení
   zvláštních  právních  předpisů  o  nakládání  s  utajovanými  a  jinými
   obdobnými  informacemi  tímto  nejsou  dotčena.  Zveřejňování  účetních
   výkazů za Českou republiku se provádí obdobně.
 
   (6)  Účetní  jednotky, které mají povinnost ověřování podle § 20, nesmí
   zveřejnit  informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem,
   který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.
 
   (7) Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny
   informace  účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se
   vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.^18)
 
   (8)  Ustanovení odstavců 1 až 7 platí pro konsolidovanou účetní závěrku
   a výroční zprávu obdobně.
 
   § 22
 
   (1) Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená a
   upravená  metodami  konsolidace. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení
   tohoto   zákona   týkající   se   účetní   závěrky  se  použijí  i  pro
   konsolidovanou   účetní   závěrku;   konsolidovaná  účetní  závěrka  je
   ověřována auditorem.
 
   (2)  Povinnost  sestavit  konsolidovanou účetní závěrku má, za podmínek
   stanovených  tímto  zákonem  a  prováděcími  právními  předpisy, účetní
   jednotka,  která  je obchodní společností a je ovládající osobou^20), s
   výjimkou  ovládajících  osob,  které  vykonávají  společný  vliv  podle
   odstavce 4 (dále jen „konsolidující účetní jednotka“).
 
   (3) Povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky má, za
   podmínek  stanovených  tímto  zákonem  a prováděcími právními předpisy,
   osoba bez ohledu na její sídlo, pokud je
 
   a)  ovládanou  osobou^20),  s  výjimkou  ovládaných osob, ve kterých je
   vykonáván  společný  vliv  podle  odstavce  4  (dále jen „konsolidovaná
   účetní jednotka“),
 
   b)  osobou,  ve  které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka
   vykonává  společný  vliv  (dále  jen  „účetní  jednotka  pod  společným
   vlivem“), nebo
 
   c)  osobou,  ve  které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný
   vliv (dále jen „účetní jednotka přidružená“).
 
   (4)  Společným  vlivem  se  pro  účely  sestavení  konsolidované účetní
   závěrky  rozumí  takový  vliv,  kdy osoba v konsolidačním celku spolu s
   jednou  nebo více osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají
   jinou  osobu,  přičemž  osoba  vykonávající  společný  vliv  samostatně
   nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě.
 
   (5)  Podstatným  vlivem  se  rozumí takový významný vliv na řízení nebo
   provozování  podniku  podle  zvláštního  právního  předpisu,  jenž není
   rozhodující^20)  ani  společný;  není-li  prokázán opak, považuje se za
   podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.
 
   (6) Konsolidační celek tvoří účetní jednotky uvedené v odstavcích 2 a 3
   písm.  a),  a  to  za podmínek stanovených § 22a a prováděcími právními
   předpisy.
 
   (7)  Konsolidovaná  účetní závěrka musí být sestavena tak, aby podávala
   věrný   a   poctivý   obraz  předmětu  účetnictví  a  finanční  situace
   konsolidačního   celku,  účetních  jednotek  pod  společných  vlivem  a
   účetních jednotek přidružených.
 
   § 22a
 
   (1)  Konsolidující účetní jednotka není povinna sestavit konsolidovanou
   účetní závěrku, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž
   se   konsolidovaná   účetní  závěrka  sestavuje,  konsolidující  účetní
   jednotka  a  konsolidované  účetní  jednotky společně, na základě svých
   posledních  řádných  účetních  závěrek,  nesplnily alespoň dvě z těchto
   kritérií:
 
   a)  aktiva  celkem  činí  více než 350 000 000 Kč; aktivy celkem se pro
   účely   tohoto   zákona  rozumí  úhrn  zjištěný  z  rozvahy  v  ocenění
   neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,
 
   b)  roční  úhrn  čistého  obratu  činí  více než 700 000 000 Kč; ročním
   úhrnem  čistého  obratu  se  pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů
   snížená  o  prodejní  slevy,  dělená počtem započatých měsíců, po které
   trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,
 
   c)  průměrný  přepočtený  stav  zaměstnanců,  včetně případů pracovního
   vztahu  člena  k  družstvu,  zjištěný  způsobem  stanoveným  na základě
   zvláštního  právního  předpisu, činí v průběhu účetního období více než
   250.
 
   (2)  Ustanovení odstavce 1 se nepoužije u účetních jednotek, které jsou
   bankami  nebo  provozují  pojišťovací  nebo  zajišťovací  činnost podle
   jiných  právních předpisů, nebo jsou emitentem cenných papírů přijatých
   k obchodování na evropském regulovaném trhu.
 
   (3)  Konsolidující účetní jednotka není povinna sestavit konsolidovanou
   účetní  závěrku,  pokud  k  podání  věrného a poctivého obrazu předmětu
   účetnictví  a  finanční  situace  konsolidačního celku postačuje účetní
   závěrka  konsolidující  účetní  jednotky,  protože konsolidující účetní
   jednotka   ovládá   pouze   konsolidované  účetní  jednotky,  jež  jsou
   jednotlivě i v úhrnu nevýznamné.
 
   § 22b
 
   (1)  Konsolidující  účetní  jednotka  je  povinna  včas  sdělit účetním
   jednotkám uvedeným v § 22 odst. 3, že budou konsolidovány. Současně jim
   sdělí  informaci  o  vymezení konsolidačního celku a určí, které účetní
   záznamy   a   ostatní  dokumenty  jsou  povinny  tyto  účetní  jednotky
   poskytnout  konsolidující  účetní  jednotce pro sestavení konsolidované
   účetní závěrky.
 
   (2)  Konsolidující  účetní jednotka je povinna vyhotovit konsolidovanou
   výroční  zprávu.  Povinnosti  podle § 22 odst. 2 a 3 a podle odstavce 1
   platí  obdobně  v  souvislosti  s  povinností  vyhotovit konsolidovanou
   výroční  zprávu a zajistit její ověření auditorem; předmětem ověření je
   soulad  konsolidované  výroční zprávy s konsolidovanou účetní závěrkou.
   Konsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva, která obsahuje
   informace  o  konsolidačním  celku,  účetních  jednotkách pod společným
   vlivem    a   účetních   jednotkách   přidružených.   Jsou-li   obsahem
   konsolidované výroční zprávy i všechny informace o konsolidující účetní
   jednotce,   které   musí   obsahovat   výroční   zpráva,   nemusí  tato
   konsolidující  účetní jednotka vyhotovovat výroční zprávu. Nestanoví-li
   se  dále  jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se výroční zprávy se
   použijí i pro konsolidovanou výroční zprávu.
 
   § 23
 
   (1)   Konsolidující   účetní   jednotka   je   povinna   pro  sestavení
   konsolidované účetní závěrky použít metody
 
   a) plné konsolidace,
 
   b) poměrné konsolidace, nebo
 
   c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).
 
   (2)  Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne
   konsolidující účetní jednotky.
 
   (3)  Účetní  závěrky konsolidující účetní jednotky a jí konsolidovaných
   účetních  jednotek a účetních jednotek pod společným vlivem použité pro
   sestavení konsolidované účetní závěrky sestavují tyto účetní jednotky v
   zásadě ke stejnému okamžiku. Předchází-li rozvahový den poslední účetní
   závěrky některé z konsolidovaných účetních jednotek a účetních jednotek
   pod  společným  vlivem o více jak 3 měsíce rozvahový den podle odstavce
   2,  je  tato  konsolidovaná  účetní jednotka zahrnuta do konsolidačního
   celku na základě účetní závěrky jí sestavené s použitím ustanovení § 19
   odst.  3  ke  konci  rozvahového  dne  konsolidující účetní jednotky. V
   případě  účetních  jednotek,  které  provozují  činnost  pojištění nebo
   zajištění  podle  zvláštních právních předpisů, může uvedená doba činit
   až 6 měsíců.
 
   (4)  Délka  účetního  období  při  konsolidaci  účetní závěrky musí být
   stejná.  Dojde-li  v  průběhu  účetního  období  ke  změnám ve vymezení
   účetních   jednotek,   které   mají  povinnost  podrobit  se  sestavení
   konsolidované  účetní  závěrky  podle  §  22  odst.  3,  musí  být tato
   informace uvedena v příloze v konsolidované účetní závěrce.
 
   § 23a
 
   Použití mezinárodních účetních standardů v konsolidaci
 
   (1)  Konsolidující  účetní  jednotka, která je emitentem cenných papírů
   přijatých  k  obchodování  na  evropském  regulovaném  trhu se sídlem v
   členském  státě  Evropské  unie,  použije  pro  sestavení konsolidované
   účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.
 
   (2)  Konsolidující  účetní  jednotky  neuvedené  v odstavci 1 mohou pro
   sestavení   konsolidované  účetní  závěrky  použít  mezinárodní  účetní
   standardy.
 
   § 23b
 
   (1)  Na sestavování účetních výkazů za Českou republiku se ustanovení §
   22 až 22b, § 23 odst. 1 až 4 a § 23a nevztahují.
 
   (2)  Za  Českou republiku se sestavují roční účetní výkazy k poslednímu
   dni kalendářního roku v tomto členění:
 
   a) souhrnný výkaz majetku a závazků státu,
 
   b) souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu,
 
   c) výkaz peněžních toků,
 
   d) příloha.
 
   (3)  K účetním výkazům za Českou republiku a k účetním výkazům za dílčí
   konsolidační   celek   státu   musí   být   připojen  podpisový  záznam
   statutárního   orgánu   účetní   jednotky,  která  tyto  účetní  výkazy
   sestavila.
 
   (4)   Účetní  jednotky  zahrnuté  do  konsolidačního  celku  a  dílčích
   konsolidačních celků státu jsou povinny poskytnout svoji účetní závěrku
   a  veškeré  ostatní dokumenty potřebné pro sestavení účetních výkazů za
   Českou  republiku  a  účetních výkazů za dílčí konsolidační celek státu
   účetní jednotce, která tyto účetní výkazy sestavuje.
 
   (5)  Podmínky  způsobu  sestavení ročních účetních výkazů a mezitímních
   účetních  výkazů  za  Českou republiku, zejména vymezení konsolidačního
   celku   a   dílčích  konsolidačních  celků  státu,  stanovení  pravidel
   konsolidace,  včetně  pravidel  pro přenos účetních záznamů v technické
   formě,  a  dále  způsobu  a  rozsahu použití metod konsolidace a určení
   odchylek stanoví prováděcí právní předpis.
 
   ČÁST ČTVRTÁ
 
   Způsoby oceňování
 
   § 24
 
   (1)  Účetní  jednotky  jsou  povinny oceňovat majetek a závazky způsoby
   podle ustanovení tohoto zákona.
 
   (2) Účetní jednotky oceňují majetek a závazky
 
   a) k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25,
 
   b)  ke  konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní
   závěrka  sestavuje,  způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna
   zaznamenat v účetních knihách,
   (dále  jen  "okamžik  ocenění").  Ustanovení  tohoto zákona o oceňování
   majetku  a  závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a
   pasiv.
 
   (3)  Při  nabytí  více  než jedné složky majetku převodem či přechodem,
   pokud nelze jednotlivé složky majetku ocenit postupem podle § 25, ocení
   účetní jednotka jednotlivé složky majetku
 
   a)  při  nabytí  podniku  či jeho části tvořící samostatnou organizační
   složku,  a  to i při přeměně obchodní korporace s výjimkou změny právní
   formy
 
   1.  oceněním  jednotlivých  složek majetku vedeného v účetnictví účetní
   jednotky, ze které bylo právo k podniku převedeno nebo přešlo, nebo
 
   2.  oceněním  jednotlivých  složek  majetku  podle  zvláštního právního
   předpisu,
 
   b)  v ostatních případech poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny
   nebo reprodukční pořizovací ceny.
 
   (4)    Při    pořízení    souboru    movitých   věcí   se   samostatným
   technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popřípadě
   u  dalších  souborů  stanovených prováděcím právním předpisem, se ocení
   soubor jako celek.
 
   (5)  Účetní  metodu  oceňování  majetku  podle  odstavců  3  a 4 upraví
   prováděcí  právní  předpis  včetně  možností  použití způsobu oceňování
   podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu
   nebo prodeji podniku.
 
   (6)  Majetek  a  závazky  vyjádřené  v  cizí  měně přepočítávají účetní
   jednotky  na  českou  měnu  kurzem  devizového  trhu  vyhlášeným Českou
   národní bankou, a to k okamžiku ocenění
 
   a) podle odstavce 2 písm. a), nebo
 
   b)  podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v §
   4 odst. 12.
   V  případě  nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku
   ocenění  použít  kurzu,  za  který  byly  tyto  hodnoty  nakoupeny nebo
   prodány.
 
   (7)  Pro  účely  ocenění podle odstavce 2 písm. a) může účetní jednotka
   použít  pro  přepočet  cizí  měny  na českou měnu pevný kurs, kterým se
   rozumí  kurs  stanovený  vnitřním  předpisem účetní jednotky na základě
   kursu  devizového  trhu  vyhlášeného  Českou  národní bankou, používaný
   účetní  jednotkou  po  předem  stanovenou  dobu.  Stanovená  doba nesmí
   přesáhnout  účetní  období. Jako kurs devizového trhu, na jehož základě
   se  pevný  kurs  stanoví,  použije účetní jednotka kurs devizového trhu
   vyhlášený  Českou  národní  bankou  k  prvnímu dni období, pro které je
   pevný  kurs  používán. Při používání pevného kursu může účetní jednotka
   tento kurs změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v
   případech  vyhlášení  devalvace i revalvace české koruny musí být pevný
   kurs změněn vždy.
 
   (8)  Ustanovení  odstavce  7  se nevztahuje na účetní jednotky, které k
   výkonu  činnosti  potřebují podle zvláštních právních předpisů bankovní
   licenci,^20a)   povolení   k   výkonu  činnosti  obchodníka  s  cennými
   papíry,^20b)   povolení   ke   vzniku   investiční   společnosti   nebo
   investičního  fondu,^20c)  povolení  ke  vzniku  a  činnosti penzijního
   fondu^20d),  povolení  k  činnosti  penzijní  společnosti^36l) povolení
   působit   jako   družstevní   záložna,^20e)   povolení   k  provozování
   pojišťovací   nebo  zajišťovací  činnosti,^20f)  povolení  k  provádění
   všeobecného  zdravotního  pojištění.^20g) Dále se ustanovení odstavce 7
   nevztahuje    na    Českou    národní   banku,^20h)   Českou   kancelář
   pojistitelů^20j)    a    Všeobecnou    zdravotní    pojišťovnu    České
   republiky.^20k)
 
   (9)  V  případě  cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu
   denně, použije účetní jednotka pro její přepočet
 
   a)  kurs  mezibankovního  trhu  pro  tuto  měnu  k  USD nebo EUR a kurs
   devizového  trhu  vyhlášený  Českou  národní bankou pro USD nebo EUR ke
   stejnému dni, nebo
 
   b)  poslední  známý kurs vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou;
   tento   postup  nepoužijí  účetní  jednotky,  na  které  se  nevztahuje
   ustanovení odstavce 7.
 
   § 25
 
   (1) Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují
 
   a)  hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného
   vlastní činností pořizovacími cenami,
 
   b)  hmotný  majetek  kromě  zásob  vytvořený vlastní činností vlastními
   náklady,
 
   c)  zásoby,  s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími
   cenami,
 
   d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,
 
   e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,
 
   f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,
 
   g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo
   vkladem^21) pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou,
 
   h)  nehmotný  majetek  kromě  pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku
   vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
 
   i)   nehmotný  majetek  kromě  pohledávek  vytvořený  vlastní  činností
   vlastními náklady,
 
   j) příchovky zvířat vlastními náklady,
 
   k) kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a
   církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč,
 
   l)   majetek  v  případech  bezúplatného  nabytí,  s  výjimkou  majetku
   uvedeného  pod  písmenem  e),  anebo  majetek  v případech, kdy vlastní
   náklady  na  jeho  vytvoření  vlastní činností nelze zjistit, a ostatní
   majetek, který není uveden pod písmeny a) až k), reprodukční pořizovací
   cenou.
 
   (2) Jiná aktiva a jiná pasiva, o kterých účtují vybrané účetní jednotky
   účetními   zápisy   v   knihách   podrozvahových  účtů,  se  v  případě
   skutečností,  o kterých účetní jednotky účtují v souvislosti s budoucím
   přírůstkem nebo úbytkem majetku nebo jiného aktiva, závazku nebo jiného
   pasiva,  ke  kterému  může  dojít  na  základě  stanovené podmínky nebo
   podmínek,  oceňují  předpokládanou  výší ocenění této složky majetku či
   jiného aktiva nebo závazku či jiného pasiva.
 
   (3) Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen
   zisky,  které  byly  dosaženy,  a  berou  v úvahu všechna předvídatelná
   rizika  a  možné  ztráty,  které se týkají majetku a závazků a jsou jim
   známy  do  okamžiku  sestavení  účetní závěrky, jakož i všechna snížení
   hodnoty  bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období
   zisk nebo ztráta.
 
   (4)  U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění podle
   odstavce  1  považuje  i  ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich
   úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy
   první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro
   ocenění úbytku majetku.
 
   (5) Pro účely tohoto zákona se rozumí
 
   a)  pořizovací  cenou  cena,  za kterou byl majetek pořízen a náklady s
   jeho pořízením související,
 
   b)  reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen
   v době, kdy se o něm účtuje,
 
   c) vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady
   vynaložené  na  výrobu  nebo jinou činnosti, popřípadě i část nepřímých
   nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti,
 
   d)  vlastními  náklady  u  hmotného  majetku  kromě  zásob a nehmotného
   majetku  kromě  pohledávek  vytvořeného  vlastní činností přímé náklady
   vynaložené  na  výrobu  nebo  jinou činnost a nepřímé náklady, které se
   vztahují  k  výrobě  nebo  jiné  činnosti vymezené v souladu s účetními
   metodami.
 
   (6)  V  případě  majetku  podle  odstavce  1  písm.  l)  se reprodukční
   pořizovací  cena  nepoužije  v  případě bezúplatné změny příslušnosti k
   hospodaření  s  majetkem  státu  nebo  svěření  majetku do správy podle
   zákona  upravujícího  rozpočtová pravidla územních samosprávných celků,
   výpůjčky nebo bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými
   účetními  jednotkami;  v  těchto  případech účetní jednotka při ocenění
   majetku  navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o
   tomto majetku naposledy účtovala.
 
   § 26
 
   (1)  Pokud  se  při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena
   snížená  o  náklady  spojené  s prodejem je nižší, než cena použitá pro
   jejich  ocenění  v  účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní
   závěrce touto nižší cenou.
 
   (2)  Pokud  se  při  inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší,
   popřípadě  i  nižší  než  jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v
   účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.
 
   (3)  Ustanovení  o  oceňování  podle  §  25  odst. 3 vyjadřují rezervy,
   opravné  položky  a  odpisy  majetku.  Rezervami podle tohoto zákona se
   rozumí  rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na
   důchody  a  podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se
   dále  rozumí  technické  rezervy  nebo  jiné  rezervy  podle zvláštních
   právních  předpisů.  Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení
   hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.
 
   (4)  Účetní  jednotky,  které  nejsou  založeny  nebo zřízeny za účelem
   podnikání,  uplatňují  ustanovení  odstavců 1 až 3 v souladu s účetními
   metodami.
 
   § 27
 
   (1)  Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle §
   24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují
 
   a)  cenné  papíry,  s  výjimkou  cenných papírů držených do splatnosti,
   dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k
   obchodování, cenných papírů představujících účast v ovládané osobě nebo
   v  osobě  pod  podstatným  vlivem  a  cenných papírů emitovaných účetní
   jednotkou,
 
   b) deriváty,
 
   c)  finanční  umístění,  s  výjimkou  dluhopisů držených do splatnosti,
   jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci
   a  rozvoj a jejichž hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými
   ratingovými  agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší,
   nejedná-li se o finanční umístění vztahující se k závazkům ze životního
   pojištění,  je-li  nositelem investičního rizika pojistník, a technické
   rezervy  u  účetních  jednotek,  které provozují činnost pojištění nebo
   zajištění   podle   zvláštních   právních   předpisů,  kromě  veřejného
   zdravotního pojištění^22a),
 
   d)  majetek  a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá
   zvláštní  právní  předpis,^23)  to  neplatí  v  případech  uvedených  v
   odstavci 3,
 
   e) část majetku a závazků zajištěná deriváty,
 
   f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování,
 
   g)  závazky  vrátit  cenné  papíry,  které účetní jednotka zcizila a do
   okamžiku ocenění je nezískala zpět,
 
   h)  u  vybraných  účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou
   zásob.
 
   (2)  Majetek  uvedený  v  odstavci  1 písm. a) až h) lze ocenit reálnou
   hodnotou i častěji než k okamžiku uvedenému v odstavci 1.
 
   (3)  Pokud  zákon  o přeměnách obchodních společností a družstev ukládá
   povinnost  ocenění  jmění  při  přeměně  obchodní korporace, oceňuje se
   majetek  a  závazky reálnou hodnotou v případech stanovených prováděcím
   právním  předpisem; prováděcí právní předpis stanoví i okamžik účtování
   o ocenění reálnou hodnotou.
 
   (4) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije
 
   a) tržní hodnota,
 
   b)  ocenění  kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní
   hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu;
   metody  ocenění  použité  při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce
   musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,
 
   c)  ocenění  stanovené  podle  zvláštních  právních  předpisů, nelze-li
   postupovat podle písmen a) a b).
 
   (5)  Tržní  hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na evropském
   regulovaném  trhu  nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu.
   Účetní  jednotka  pro  oceňování  podle  tohoto  zákona  použije  tržní
   hodnotu,  která  je  vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik
   ocenění  [§  24  odst.  2  písm.  b)],  a nejvíce se blížícímu okamžiku
   ocenění.  Pokud  je  majetek veden na regulovaném trhu, rozumí se tržní
   hodnotou  závěrečná  cena vyhlášená na regulovaném trhu v pracovní den,
   ke  kterému  se  ocenění  provádí.  V případě, že majetek není přijat k
   obchodování   na   regulovaném  trhu  a  je  přijat  k  obchodování  na
   zahraničním   regulovaném  trhu,  nebo  na  zahraničním  trhu  obdobném
   regulovanému   trhu,   rozumí   se  tržní  hodnotou  nejvyšší  cena  ze
   závěrečných  cen,  které  bylo  dosaženo  na  zahraničních regulovaných
   trzích,  nebo  na  zahraničních  trzích  obdobných  regulovanému trhu v
   pracovní den, ke kterému se ocenění provádí.
 
   (6)  V  případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25
   odst.  3  přiměřeně  a  o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní
   jednotky účtují v souladu s účetními metodami.
 
   (7)  Není-li  objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za
   tuto  hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i
   majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak.
   Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje
   ustanovení  odstavce 1, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému
   okamžiku,  k  němuž  se  sestavuje  účetní  závěrka,  pořizovací  cenou
   zvýšenou  nebo  sníženou  o  úrokové  výnosy  nebo náklady; zahrnuje-li
   ocenění  pohledávek  uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo
   sníženo  stejným  způsobem.  Podíl,  který představuje účast v ovládané
   osobě  nebo  v osobě pod podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí
   (protihodnotou);  použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je
   povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.
 
   § 28
 
   (1)  Účetní  jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku,
   anebo  které  hospodaří  s  majetkem  státu  nebo  s  majetkem územních
   samosprávných  celků,  není-li  dále  stanoveno  jinak,  o něm účtují a
   odpisují   v  souladu  s  účetními  metodami.  V  případech  smlouvy  o
   výpůjčce^24)  po  dobu  zajištění  závazků  převodem  práva^25)  nebo v
   případech,  kdy  se  vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě
   projevu  vůle  jiným způsobem než převzetím věci,^26) jakož i v dalších
   případech  stanovených  zvláštními  právními  předpisy nebo prováděcími
   právními  předpisy,  o  majetku  účtují a odpisují jej účetní jednotky,
   které  jej  používají.  Majetek  nebo  jeho  části  vymezený zvláštními
   právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisuje.
 
   (2)  Majetek  uvedený  v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej
   úplatně  nebo  bezúplatně  poskytuje  jiné  osobě  k užívání zejména na
   základě  smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce; ustanovení odstavce 1
   týkající se smlouvy o výpůjčce tím nejsou dotčena.
 
   (3)  Majetek  uvedený  v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej
   poskytuje jiné osobě k užívání na základě smlouvy o finančním leasingu,
   kterým  se  pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí majetku za úplatu
   do  užívání,  jestliže  je  uživatel  oprávněn  nebo  povinen v průběhu
   užívání  nebo  po  jeho  ukončení nabýt vlastnické právo k poskytnutému
   majetku.
 
   (4)  Majetek  uvedený  v  odstavci  1  odpisuje nájemce, pouze pokud je
   oprávněn  o  tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o
   nájmu podniku nebo jeho části.
 
   (5)  Účetní  jednotka,  která majetek uvedený v odstavci 1 úplatně nebo
   bezúplatně  užívá  a  provede  na tomto majetku technické zhodnocení na
   svůj  účet,  účtuje  o  tomto  technickém  zhodnocení  a odpisuje jej v
   souladu s účetními metodami.
 
   (6)  Účetní  jednotky  uvedené  v  odstavci  1  jsou povinny sestavovat
   odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu
   jeho  používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v
   účetnictví.
 
   ČÁST PÁTÁ
 
   Inventarizace majetku a závazků
 
   § 29
 
   (1)  Účetní  jednotky  inventarizací  zjišťují  skutečný stav veškerého
   majetku  a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu
   majetku  a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o
   položkách podle § 25 odst. 3. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k
   okamžiku,   ke  kterému  sestavují  účetní  závěrku  jako  řádnou  nebo
   mimořádnou (dále jen "periodická inventarizace"). V případech uvedených
   v  odstavci  2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu
   účetního  období  (dále  jen  "průběžná  inventarizace").  Ustanovení o
   provádění  inventarizací  podle zvláštních právních předpisů^27) nejsou
   tímto dotčena.
 
   (2)  Průběžnou  inventarizaci  mohou  účetní  jednotky provádět pouze u
   zásob,  u  nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo
   hmotně  odpovědných  osob,  a  dále  u  dlouhodobého  hmotného movitého
   majetku,  jenž  vzhledem  k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v
   soustavném   pohybu  a  nemá  stálé  místo,  kam  náleží.  Termín  této
   inventarizace  si  stanoví  sama  účetní  jednotka.  Každý druh zásob a
   uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou
   za účetní období.
 
   (3)  Účetní  jednotky  jsou  povinny prokázat provedení inventarizace u
   veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.
 
   (4) Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace
   u  vybraných  účetních jednotek, včetně bližších podmínek inventarizace
   položek jiných aktiv a jiných pasiv stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 30
 
   (1) Účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a
   závazků  a  zaznamenávají  je  v  inventurních  soupisech.  Tyto  stavy
   zjišťují
 
   a)  fyzickou  inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho
   existenci, nebo
 
   b)  dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně
   zjistit  jeho  existenci,  a  to  včetně  jiných  aktiv, jiných pasiv a
   skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
 
   (2) Účetní jednotky při inventarizaci postupují tak, že provádějí jednu
   nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu
   v účetnictví.
 
   (3) Účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav
   majetku  počítáním,  měřením,  vážením  a  dalšími  obdobnými  způsoby,
   případně mohou využívat účetní záznamy, které prokazují jeho existenci.
 
   (4)  Při  periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování
   skutečného  stavu  stanovit  den,  ke  kterému skutečný stav zjišťují a
   který  předchází  rozvahovému  dni  (dále  jen „rozhodný den“), a mohou
   dokončit  zjišťování  skutečného  stavu  podle  účetních záznamů, které
   prokazují  přírůstky  a  úbytky  majetku  a závazků, které nastaly mezi
   tímto dnem a rozvahovým dnem.
 
   (5) Při průběžné inventarizaci se odstavec 4 použije obdobně.
 
   (6) Účetní jednotky při periodické inventarizaci
 
   a) mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem,
 
   b) ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.
 
   (7)  Inventurní  soupisy  jsou  průkazné  účetní  záznamy,  které  musí
   obsahovat
 
   a)  skutečnosti  podle  odstavce  1,  a to tak, aby bylo možno zjištěný
   majetek a závazky též jednoznačně určit,
 
   b)  podpisový  záznam  osoby  odpovědné  za  zjištění skutečností podle
   písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,
 
   c) způsob zjišťování skutečných stavů,
 
   d) ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému
   dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
 
   e) ocenění majetku a závazků při průběžné inventarizaci ke dni ukončení
   inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
 
   f) okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,
 
   g) rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,
 
   h) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.
 
   (8)  Při  průběžné  inventarizaci  mohou  být  inventurní soupisy podle
   odstavce  7  nahrazeny  průkazným  účetním záznamem o provedení fyzické
   inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.
 
   (9)  Pro  inventarizaci  kulturních  památek,  sbírek  muzejní povahy a
   archeologických  nálezů  se  ustanovení odstavců 1 až 8 použijí pouze v
   rozsahu,  v  jakém  je  účetní  jednotka schopna zajistit inventarizaci
   tohoto  majetku  společně  s plněním zvláštních povinností o zjišťování
   skutečného  stavu  tohoto majetku. Požadavky na organizační zajištění a
   způsob  provedení  inventarizace  kulturních  památek,  sbírek  muzejní
   povahy a archeologických nálezů stanoví prováděcí právní předpis.
 
   (10) Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a
   stavem  v  účetnictví,  které  nelze prokázat způsobem stanoveným tímto
   zákonem, kdy
 
   a)  skutečný  stav  je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje
   jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo
 
   b)  skutečný  stav  je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje
   jako přebytek.
 
   (11)  Inventarizační  rozdíly  vyúčtují  účetní  jednotky  do  účetního
   období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.
 
   (12)  Ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí
   i  pro  inventarizaci  jiných  aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností
   účtovaných v knize podrozvahových účtů.
 
   ČÁST ŠESTÁ
 
   Úschova účetních záznamů
 
   § 31
 
   (1)  Účetní  jednotky  jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely
   vedení  účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li
   tento   zákon  jinak,  platí  pro  nakládání  s  nimi  zvláštní  právní
   předpisy.^28)
 
   (2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,
 
   a)  účetní  závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem
   účetního období, kterého se týkají,
 
   b)  účetní  doklady,  účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy,
   účtový  rozvrh,  přehledy  po  dobu  5 let počínajících koncem účetního
   období, kterého se týkají,
 
   c)  účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví
   (§  33),  po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se
   týkají.
 
   (3)   Povinnosti   spojené  s  uschováním  účetních  záznamů,  jakož  i
   povinnosti  podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených
   v
 
   a)  §  1  odst.  2  písm.  a)  až  c)  na právního nástupce této účetní
   jednotky,  a  není-li  ho, na likvidátora či insolvenčního správce nebo
   jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,
 
   b)  §  1  odst. 2 písm. d) až h) v případě úmrtí na dědice, převezme-li
   věci,  práva  či  jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce;
   připadne-li  dědictví  nebo  jeho  část  zahrnující věci, práva či jiné
   majetkové  hodnoty,  které  náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí
   uvedené  povinnosti  na  příslušnou  organizační  složku  státu,  která
   vyrozumí státní archiv.
 
   (4)  V  případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je povinna účetní
   jednotka  podle  §  1  odst. 2 písm. a) a c) před svým zánikem a účetní
   jednotka  podle  § 1 odst. 2 písm. b), d) až l) před zánikem povinnosti
   vést  účetnictví  zajistit  povinnosti  spojené  s  uschováním účetních
   záznamů  a  o  způsobu  tohoto zajištění prokazatelně informovat státní
   archiv.
 
   § 32
 
   (1)  Použijí-li  účetní  jednotky  účetní  záznamy  i pro jiný účel než
   uvedený  v  §  31  odst.  1,  a  to zejména pro účely trestního řízení,
   opatření  proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení,
   občanského  soudního  řízení,  daňového  řízení,  výběru  archiválií ve
   skartačním řízení nebo mimo něj, nebo pro účely sociálního zabezpečení,
   veřejného  zdravotního  pojištění  anebo  pro  účely ochrany autorských
   práv,  postupují  po uplynutí dob úschovy uvedených v § 31 odst. 2 dále
   tak,  aby  byly  zajištěny  požadavky  vyplývající z jejich použití pro
   uvedené  účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí účetní záznamy k
   těmto  účelům,  platí  všechna  ustanovení  tohoto  zákona  týkající se
   účetních záznamů obdobně.
 
   (2)  Účetní  jednotka  může  jako  účetní záznamy použít zejména mzdové
   listy,  daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních
   právních  předpisů.  Takto  použitá dokumentace musí splňovat požadavky
   kladené  tímto  zákonem na účetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají
   účetní  jednotky  po  dobu  stanovenou v § 31 odst. 2 podle toho, jakou
   funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce 1.
 
   (3) Pokud záruční lhůta nebo reklamační řízení je delší než lhůta podle
   §  31  odst. 2, uschovává účetní jednotka doklady a jiné účetní záznamy
   po  dobu,  po  kterou  tato  lhůta běží nebo toto řízení trvá; pokud se
   účetní  záznam vztahuje k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku
   ve  lhůtě  podle  §  31 odst. 2, uschovává účetní jednotka tento účetní
   záznam  do  konce  prvního  účetního  období  následujícího  po účetním
   období, v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku.
 
   (4)  Knihy  analytické  evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a
   jiné  účetní  písemnosti,  které  vyplývají z přímého styku s cizinou z
   doby  před  1.  lednem  1949,  a účetní závěrku vztahující se k převodu
   majetku   na  jiné  právnické  nebo  fyzické  osoby  provedenému  podle
   zvláštních  právních  předpisů^29)  uschovávají  účetní jednotky, dokud
   ministerstvo  nedá  samo  nebo  na  žádost  účetní  jednotky  souhlas k
   vyřazení těchto písemností.
 
   ČÁST SEDMÁ
 
   Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
 
   § 33
 
   Účetní záznam
 
   (1)  Účetní  záznam podle § 4 odst. 10 musí umožňovat vedení účetnictví
   podle  tohoto  zákona.  Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v
   účetním  záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob
   zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu.
 
   (2)  Účetní  záznam může mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu.
   Pro účely tohoto zákona se považuje za
 
   a)   listinnou   formu  účetní  záznam  provedený  na  analogový  nosič
   rukopisem,  psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami
   anebo  tiskovým  výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je
   pro fyzickou osobu čitelný,
 
   b)  technickou  formu  účetní  záznam provedený elektronickým, optickým
   nebo  jiným  způsobem  nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho
   převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný,
 
   c)  smíšenou  formu  účetní  záznam  v  listinné  formě  obsahující též
   informace  v  technické  formě  pro  fyzickou  osobu  nečitelné,  který
   umožňuje  jeho  převedení  do  formy,  v níž je jeho obsah pro fyzickou
   osobu čitelný.
 
   (3)  Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy
   do  jiné  nové  formy.  Tímto  převodem  vzniká  nový  účetní záznam. V
   uvedeném případě je účetní jednotka povinna zajistit, že obsah účetního
   záznamu  v  nové  formě  je shodný s obsahem účetního záznamu v původní
   formě.  Splnění  uvedené  povinnosti  se  má za prokázané, pokud účetní
   jednotka  předloží  účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah
   je shodný. Splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i
   jiným  způsobem,  který  nezpochybní  žádná  z osob, které s převedeným
   záznamem  pracují. V případě nezpochybnění průkaznosti převodu účetního
   záznamu  žádnou  z  osob,  které  s  převedeným  záznamem pracují, se u
   účetních  záznamů,  které  nejsou  označeny skartačními znaky pro výběr
   nebo  archiválii  podle  zvláštního  právního  předpisu,^28) nevyžaduje
   předložení  účetního  záznamu  v  původní formě a pro záznamy v původní
   formě neplatí ustanovení § 31.
 
   (4)  Účetní záznam v technické nebo smíšené formě, se skartačními znaky
   „A“  nebo  „V“ vzniklý z činnosti účetní jednotky, musí být ve formátu,
   který  zaručí  jeho  neměnnost  a  umožní  jeho následnou čitelnost pro
   fyzickou  osobu. Pokud tuto podmínku nemůže účetní jednotka zabezpečit,
   převede  takové  účetní  záznamy  do  listinné  formy odpovídající době
   jejich  vyřízení  a  opatří  je náležitostmi originálu, a to nejpozději
   před  jejich  zařazením  do výběru archiválií ve skartačním řízení nebo
   mimo  něj; obdobně postupuje při nakládání s účetními záznamy přijatými
   účetní  jednotkou  v  technické,  případně  smíšené  formě,  u účetních
   záznamů  obsahujících  uznávaný  elektronický  podpis včetně průkazného
   potvrzení  v  listinné  formě  o  platnosti  uznávaného  elektronického
   podpisu  v  době  přijetí  účetního záznamu. Účetní jednotka je povinna
   disponovat účetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.
 
   (5)  Jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními
   záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se
   týkají  každého  jednotlivého  účetního záznamu včetně dílčích účetních
   záznamů i účetního záznamu vzniklého jejich seskupením.
 
   (6)  Na  všechny  formy účetního záznamu se, pokud tento zákon výslovně
   nestanoví  jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních záznamů a jejich
   změny  mají  stejné důsledky, jsou-li provedeny v účetních záznamech ve
   formě  podle  odstavce  2 písm. b) a c), jako ve formě podle odstavce 2
   písm. a).
 
   (7)  Účetní  jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve které je
   jejich  obsah  bez  dalšího  nečitelný;  v  tomto  případě jsou povinny
   disponovat  takovými  prostředky,  nosiči  a  vybavením (§ 4 odst. 10),
   které  umožní  provést  převod  účetních  záznamů do formy, ve které je
   jejich  obsah  pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby ověřování účetní
   závěrky  auditorem  (§  20),  jejího zveřejňování (§ 21a) a pro potřeby
   orgánů  podle  §  32  odst.  1 jsou účetní jednotky povinny na požádání
   umožnit  oprávněným osobám seznámit se s obsahem jimi určených účetních
   záznamů  v uvedené formě. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu,
   po  kterou  jsou  povinny  vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamy.
   Stanovení těchto povinností na smluvním základě^30) není dotčeno.
 
   (8)  V  řízení  ve věcech týkajících se účetnictví nebo vycházejících z
   účetnictví  lze  použít k důkazu průkazné účetní záznamy (§ 33a), které
   splňují požadavky tohoto zákona.
 
   (9)  Účetní  jednotky  jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a
   jejich  obsahu,  použitých  technických  prostředků, nosičů informací a
   programového  vybavení  před  jejich  zneužitím,  poškozením, zničením,
   neoprávněnou změnou, ztrátou nebo odcizením.
 
   § 33a
 
   Průkaznost účetního záznamu
 
   (1) Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje pouze
 
   a)   účetní  záznam,  jehož  obsah  je  prokázán  přímo  porovnáním  se
   skutečností, kterou tento záznam prokazuje,
 
   b)  účetní  záznam,  jehož  obsah je prokázán obsahem jiných průkazných
   účetních záznamů, nebo
 
   c)  účetní  záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní
   jednotky,  k  němuž  je  připojen  podpisový  záznam  osoby oprávněné a
   odpovědné podle odstavce 10.
 
   (2)  Zjistí-li  účetní  jednotka,  že obsah účetního záznamu neodpovídá
   skutečnosti,  je  povinna  od  tohoto  okamžiku  považovat tento účetní
   záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) a c).
 
   (3)  Účetní  záznam  určený  k  přenosu musí být podepsán vlastnoručním
   podpisem   nebo   elektronickým  podpisem  uznávaným  podle  zvláštního
   právního  předpisu^30a)  anebo  obdobným  průkazným  účetním záznamem v
   technické  formě.  Pokud  účetní  záznam  není podepsán před předáním k
   přenosu,  musí  být  podepsán  nejpozději  v  okamžiku  jeho  předání k
   přenosu.
 
   (4)  Podpisovým  záznamem  se  rozumí  účetní  záznam, jehož obsahem je
   vlastnoruční  podpis nebo uznávaný elektronický podpis podle zvláštního
   právního   předpisu^30a),   anebo  obdobný  průkazný  účetní  záznam  v
   technické  formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na
   obě  formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být
   použity  v  případech,  kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. U případů
   týkajících  se  výhradně  skutečností  uvnitř jedné účetní jednotky lze
   použít   jako   podpisový  záznam  vlastnoruční  podpis  nebo  zaručený
   elektronický  podpis  anebo  obdobný průkazný účetní záznam v technické
   formě.
 
   (5) Připojením podpisového záznamu se rozumí
 
   a)   v  případě  účetního  záznamu  v  listinné  formě  jeho  podepsání
   vlastnoručním podpisem,
 
   b)  v  případě  účetního  záznamu  v  technické  formě  jeho  podepsání
   uznávaným    elektronickým    podpisem    podle   zvláštního   právního
   předpisu^30a)  anebo  obdobným  průkazným  účetním záznamem v technické
   formě,
 
   c)   v  případě  účetního  záznamu  ve  smíšené  formě  jeho  podepsání
   vlastnoručním  podpisem  na  listinné části a současně u částí účetního
   záznamu  v  technické  formě obsahující digitální data jejich podepsání
   uznávaným    elektronickým    podpisem    podle   zvláštního   právního
   předpisu^30a)  anebo  obdobným  průkazným  účetním záznamem v technické
   formě.
 
   (6)   Připojení  podpisového  záznamu  u  technických  forem,  případně
   připojení  podpisového záznamu u smíšených forem v částech obsahujících
   technické  formy,  musí  splňovat  požadavky  na podpisový záznam podle
   odstavce 4.
 
   (7)  Účetní  záznam  v  listinné formě podepsaný vlastnoručním podpisem
   výstavce,  který  se  shoduje  s  podpisovým  vzorem vyhotoveným účetní
   jednotkou, se považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. c) bez ohledu
   na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.
 
   (8)  Identifikačním  záznamem  se  rozumí  účetní  záznam,  který  není
   podpisovým  záznamem  podle  odstavce  4,  připojený  k jinému účetnímu
   záznamu
 
   a) automaticky technickým prostředkem (§ 4 odst. 10), nebo
 
   b) fyzickou osobou odpovědnou podle odstavce 10,
 
   který umožňuje jednoznačné určení uvedeného technického prostředku nebo
   fyzické osoby.
 
   (9)  K  jednomu  účetnímu  záznamu  může být připojeno více podpisových
   záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.
 
   (10) Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a
   odpovědnost  osob  v  této účetní jednotce, vztahující se k připojování
   podpisového   záznamu   nebo  identifikačního  záznamu,  a  to  takovým
   způsobem,   aby   bylo   možno  určit  nezávisle  na  sobě  odpovědnost
   jednotlivých  osob  za  obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené
   záznamy připojeny.
 
   § 34
 
   Přenos průkazného účetního záznamu
 
   (1)  Přenos  průkazného  účetního  záznamu  může  být  uskutečněn pouze
   prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje
   požadavky   průkaznosti   a  neměnnosti  a  dále  požadavky  ochrany  a
   bezpečnosti   odpovídající   charakteru   přenášených  informací  podle
   zvláštních právních předpisů.^31)
 
   (2)  Požadavky  průkaznosti  a jiné požadavky uvedené v odstavci 1 jsou
   splněny   i   v  případě,  je-li  přenos  průkazného  účetního  záznamu
   uskutečněn  prostřednictvím  třetí  osoby odlišné od účetních jednotek,
   pokud   tato   osoba   splňuje   požadavky  podle  zvláštních  právních
   předpisů.^31)
 
   § 35
 
   Opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech
 
   (1)   Opravy   nebo  doplnění  v  účetních  záznamech  nesmějí  vést  k
   neúplnosti,   neprůkaznosti,   nesprávnosti,   nesrozumitelnosti   nebo
   nepřehlednosti účetnictví.
 
   (2)  Zjistí-li  účetní  jednotka,  že  některé  účetní  záznamy  jejího
   účetnictví  jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je
   povinna  provést  bez  zbytečného  odkladu jejich opravu způsobem podle
   odstavce  3.  Účetní  záznam  vzniklý seskupením je též nesrozumitelný,
   pokud  kterýkoli z dílčích účetních záznamů v technické formě nesplňuje
   podmínky  §  33  odst.  7.  Účetní  záznam  ve  smíšené  formě  je  též
   nesrozumitelný, pokud část účetního záznamu v technické formě nesplňuje
   podmínky § 33 odst. 7.
 
   (3)  Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou
   za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah
   opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.
 
   (4)  Okamžik  se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby
   nejistota  v  určení  času neměla za následek nejistotu v určení obsahu
   účetních případů.
 
   (5)  Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo
   ustanovení § 33 odst. 7, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly.
 
   (6)  V  případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené
   nebo  poškozené  tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu,
   je  povinna  účetní  jednotka  provést  opatření k obnovení průkaznosti
   účetnictví.
 
   (7)  Za  opravu  se  nepovažuje  doplnění  informace v účetním záznamu,
   jestliže
 
   a) nedochází k změně původního obsahu účetního záznamu,
 
   b)  doplňovaná  informace  nezpůsobuje  nejednoznačnost obsahu účetního
   záznamu a
 
   c)  nejsou  porušeny  požadavky  průkaznosti,  neměnnosti  a  trvalosti
   účetního záznamu.
 
   § 36
 
   (1)   Pro  dosažení  souladu  při  používání  účetních  metod  účetními
   jednotkami  a  pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek
   ministerstvo  vydává  České  účetní  standardy  (dále jen „standardy“).
   Standardy  stanoví  zejména  bližší  popis  účetních  metod  a  postupů
   účtování.  Vybrané  účetní  jednotky  postupují  podle  standardů vždy.
   Ostatní  účetní  jednotky  se  mohou  od  standardů odchýlit, pokud tím
   zajistí   věrný  a  poctivý  obraz  předmětu  účetnictví.  Odchylku  od
   standardů  a  její  důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v
   příloze  účetní  závěrky.  Použití  standardů  účetními  jednotkami  se
   považuje  za  naplnění  účetních  metod podle tohoto zákona a věrného a
   poctivého  obrazu  předmětu  účetnictví. Pravidla pro tvorbu a vydávání
   standardů  může  ministerstvo  stanovit  prováděcím  právním předpisem.
   Vydání   standardů   oznamuje  ministerstvo  ve  Finančním  zpravodaji.
   Ministerstvo vede registr vydaných standardů.
 
   (2)   Ministerstvo  může  s  právnickou  osobou  vybranou  ve  veřejném
   výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.
 
   (3)  Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo vydat pro
   ozbrojené  síly,  ozbrojené  bezpečnostní  sbory  a zpravodajské služby
   zvláštní  standardy  odchylné  od  odstavce  1. Tyto standardy a jejich
   vydání se nezveřejňují.
 
   Správní delikty
 
   § 37
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1) Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupku tím,
   že
 
   a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6,
 
   b)  nesestaví  účetní  závěrku podle § 6 odst. 4, nebo nesestaví účetní
   závěrku  ke  dni  stanovenému  v  § 19 odst. 1, nebo nevyhotoví výroční
   zprávu podle § 21 odst. 1 až 5,
 
   c) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,
 
   d) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,
 
   e)  jí  sestavená  účetní  závěrka  neobsahuje všechny povinné součásti
   uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,
 
   f) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem nebo
   v rozporu s § 21 odst. 6 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,
 
   g) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, nebo
 
   h) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy.
 
   (2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše
 
   a)  6 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1, jde-li
   o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b),
 
   b)  3 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1, jde-li
   o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až h).
 
   § 37a
 
   Pokuty za účelem vymáhání splnění povinnosti
 
   (1)  Účetní  jednotka  neuvedená  v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení
   účetnictví podle tohoto zákona se dopustí správního deliktu tím, že
 
   a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 1,
 
   b)  nesestaví  účetní  závěrku podle § 6 odst. 4, nebo nesestaví účetní
   závěrku  ke  dni  stanovenému  v  § 19 odst. 1, nebo nevyhotoví výroční
   zprávu podle § 21 odst. 1 až 5,
 
   c) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,
 
   d) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,
 
   e)  jí  sestavená  účetní  závěrka  neobsahuje všechny povinné součásti
   uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,
 
   f)  v rozporu s § 19a odst. 1 nepoužije pro účtování a sestavení účetní
   závěrky mezinárodní účetní standardy,
 
   g) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem nebo
   v rozporu s § 21 odst. 6 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,
 
   h) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a,
 
   i)  nesestaví  účetní  výkazy  za  dílčí  konsolidační celek státu nebo
   účetní výkazy za Českou republiku, ač je k tomu povinna podle § 23b,
 
   j) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy, nebo
 
   k)  nezajistí  podmínky  pro  předávání účetních záznamů do centrálního
   systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním
   předpisem  vydaným  na  základě  §  4  odst.  8 a § 23b odst. 534) nebo
   nepředá  účetní záznam do centrálního systému účetních informací státu,
   ač jí tuto povinnost stanoví zákon nebo jiný právní předpis.
 
   (2) Konsolidující účetní jednotka se dopustí správního deliktu tím, že
 
   a)  nesestaví  konsolidovanou  účetní  závěrku  podle § 6 odst. 4, nebo
   nesestaví konsolidovanou účetní závěrku ke dni stanovenému v § 23 odst.
   2, nebo nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu podle § 22b odst. 2,
 
   b) jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny povinné
   součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2,
 
   c) v rozporu s § 22 odst. 1 nemá konsolidovanou účetní závěrku ověřenou
   auditorem  nebo  v  rozporu s § 22b odst. 2 nemá konsolidovanou výroční
   zprávu ověřenou auditorem,
 
   d) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, nebo
 
   e)  v  rozporu  s  §  23a odst. 1 nepoužije pro sestavení konsolidované
   účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.
 
   (3) Za správní delikt se uloží pokuta do výše
 
   a)  6 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1, jde-li
   o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) a f),
 
   b)  3 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1, jde-li
   o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až e) a g) až j),
 
   c) 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem podle § 22a odst. 1 bodu 1,
   jde-li o správní delikt podle odstavce 2,
 
   d)  5  000  Kč,  jde-li  o  správní  delikt podle odstavce 1 písm. k) a
   není-li dále stanoveno jinak.
 
   § 37aa
 
   (1)  Hodnota  aktiv  celkem uvedená v § 37 odst. 2 a v § 37a odst. 3 se
   zjistí  z  účetní  závěrky  nebo  z konsolidované účetní závěrky účetní
   jednotky sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení
   povinnosti došlo.
 
   (2)  Pokud  hodnota  aktiv  celkem zjištěná podle odstavce 1 neodpovídá
   aktivům  celkem  zjištěným  v  řízení  o uložení pokuty, použije se pro
   účely  § 37 odst. 2 a § 37a odst. 3 tato zjištěná výše aktiv neupravená
   o  položky  podle  §  26  odst.  3.  Obdobně se postupuje, pokud účetní
   závěrka  nebo konsolidovaná účetní závěrka nebyla za dané účetní období
   sestavena.
 
   (3)  Nelze-li  skutečnou  výši aktiv zjistit postupem podle odstavce 2,
   stanoví  hodnotu aktiv celkem orgán, který porušení právních povinností
   projednává, kvalifikovaným odhadem.
 
   (4)  V případě, že rozsah a obsah účetních případů v účetním období, ve
   kterém  nebo  za  které  k  porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s
   rozsahem  a  obsahem  účetních  případů  bezprostředně  předcházejícího
   účetního  období, kvalifikovaným odhadem pro účely odstavce 3 se rozumí
   hodnota  aktiv  celkem  zjištěná  z  účetní  závěrky  sestavené za toto
   předcházející účetní období.
 
   § 37ab
 
   Společná ustanovení ke správním deliktům
 
   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  na  ní  bylo  možno  požadovat, aby
   porušení právní povinnosti zabránila.
 
   (2)  Při  určení  výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního  deliktu,  zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům,
   době  trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán. Od uložení pokuty za
   správní delikt podle § 37a odst. 1 písm. k) lze upustit.
 
   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
 
   (4)  Správní  delikty  podle  tohoto  zákona v prvním stupni projednává
   finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
 
   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby,  nebo  v  přímé  souvislosti  s  ním,  se  vztahují ustanovení o
   odpovědnosti a postihu právnické osoby.
 
   § 37b
 
   Zmocňovací ustanovení
 
   (1)  Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4 odst. 8, § 23b odst. 5,
   § 24 odst. 5, § 29 odst. 4 a § 30 odst. 5.
 
   (2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 36 odst. 1.
 
   § 38
 
   (1)  V účetním období roku 1992 účetní jednotky použijí účtové osnovy a
   postupy  účtování,  ocení  majetek  a  závazky  v účetnictví i v účetní
   závěrce  a  sestaví  účetní závěrku způsoby vyplývajícími z dosavadních
   právních předpisů.
 
   (2)  Ode dne účinnosti tohoto zákona nepostupuje federální ministerstvo
   financí  podle  ustanovení  §  4 odst. 2, § 14 a § 35 odst. 3 zákona č.
   21/1971  Sb.,  o  jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve
   znění zákona č. 128/1989 Sb.
 
   § 38a
 
   Občanská  sdružení,  jejich  organizační jednotky^8), které mají právní
   osobnost,  církve a náboženské společnosti^8a) nebo církevní instituce,
   které  jsou  církevní  právnickou osobou^9), a honební společenstva^10)
   mohou  vést  účetnictví  podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve
   znění  zákona  č.  117/1994  Sb.,  zákona  č.  227/1997  Sb., zákona č.
   492/2000  Sb.,  zákona  č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., pokud
   jejich  celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3
   000 000 Kč; přitom se na ně vztahují ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,
   o  účetnictví,  a  jeho  prováděcích  právních předpisů, která upravují
   účtování  v  soustavě  jednoduchého  účetnictví, ve znění účinném k 31.
   prosinci 2003.
 
   § 39
 
   Zrušují se
 
   1.   nařízení  vlády  ČSSR  č.  136/1989  Sb.,  o  informační  soustavě
   organizací,
 
   2.  vyhláška  federálního  ministerstva  financí  č.  155/1971  Sb.,  o
   inventarizacích hospodářských prostředků,
 
   3.   vyhláška  federálního  ministerstva  financí  č.  21/1990  Sb.,  o
   kalkulaci,
 
   4.   vyhláška  federálního  ministerstva  financí  č.  23/1990  Sb.,  o
   účetnictví.
 
   § 40
 
   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
 
   Havel v.r.
 
   Dubček v.r.
 
   Čalfa v.r.
 
   Vybraná ustanovení novel
 
   Čl.II zákona č. 353/2001 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1. Rozsah a způsob vedení účetnictví včetně všech účetních písemností a
   záznamů  týkajících  se  daného  účetního  období,  zejména  z hlediska
   správnosti, úplnosti a průkaznosti, se posuzuje podle ustanovení zákona
   č.  563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném na počátku příslušného
   účetního období, není-li dále stanoveno jinak.
 
   2.  Tam,  kde právní předpisy používají termínu "roční účetní závěrka",
   rozumí  se  tím  řádná  účetní  závěrka podle zákona č. 563/1991 Sb., o
   účetnictví, ve znění tohoto zákona.
 
   3.   Tam,  kde  právní  předpisy  používají  jakékoli  označení  účetní
   písemnosti, rozumí se tím účetní záznam podle zákona č. 563/1991 Sb., o
   účetnictví, ve znění tohoto zákona.
 
   4.  Účetní  jednotky při sestavení účetní závěrky za účetní období roku
   2002 a při vedení účetnictví do doby nabytí účinnosti vyhlášek vydaných
   ministerstvem  podle  §  37a  zákona  č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve
   znění  tohoto  zákona,  použijí opatření vydaná ministerstvem podle § 4
   odst.  2  zákona  č.  563/1991  Sb.,  o účetnictví, ve znění platném do
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona.  Ode  dne  nabytí účinnosti vyhlášek
   vydaných  podle  §  37a  zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
   tohoto  zákona,  se  opatření  vydaná  podle  zákona č. 563/1991 Sb., o
   účetnictví, nepoužijí, a to v rozsahu, v jakém je předmět jejich úpravy
   obsažen ve vyhlášce.
 
   5.  Účetní písemnosti a záznamy, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto
   zákona   neskončila  nebo  u  nichž  končí  uschovací  lhůta,  se  dále
   uschovávají podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto
   zákona,  kromě  případů,  kdy  zákon  č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve
   znění  platném na počátku účetního období, jehož se účetní písemnosti a
   záznamy týkají, stanovil lhůtu delší.
 
   6.  Pro  záznam  skutečností týkajících se účetního období začínajícího
   před  účinností tohoto zákona a zjištěných v účetním období počínajícím
   po  účinnosti  tohoto  zákona  může účetní jednotka použít ustanovení o
   účetních záznamech podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
   tohoto zákona.
 
   7.  Účetní  jednotky  účtující podle opatření Ministerstva financí č.j.
   281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro
   podnikatele, mohou v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002
   do  31.  prosince  2002  postupovat  při  účtování  kursových rozdílů k
   okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne nebo k
   jinému  okamžiku,  k  němuž  se sestavuje účetní závěrka, u pohledávek,
   závazků,  jakož  i  dlužných  cenných papírů se splatností delší než 12
   měsíců držených do splatnosti, podle opatření Ministerstva financí č.j.
   V/20   100/1992,   kterým  se  stanoví  účtová  osnova  a  postupy  pro
   podnikatele,  jak  vyplývá  ze  změn  a  doplnění  účinných  ke dni 31.
   prosince  2001;  v  tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat
   shodně  u  veškerých  pohledávek,  závazků a dlužných cenných papírů se
   splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti.
 
   8.  V  prvním  dni následujícího účetního období účetní jednotky, které
   uplatnily  postup podle bodu 7, postupují podle odstavce 5 přílohy č. 3
   (přechodná   ustanovení)   opatření  Ministerstva  financí  čj.  281/89
   759/2001,  kterým  se  stanoví  účtová  osnova  a  postupy účtování pro
   podnikatele.
 
   9.  Účetní  jednotky  účtující  podle  opatření  č.j. 282/105 880/2001,
   kterým se mění účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny a vydává
   jejich  úplné  znění,  mohou  v účetním období započatém v období od 1.
   ledna  2002  do  31.  prosince  2002  postupovat při účtování kursových
   rozdílů  na  účtech pohledávek a závazků nebo finančního umístění podle
   čl.  XI  Kursové rozdíly opatření Federálního ministerstva financí č.j.
   V/2  -  25 430/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování
   pro  pojišťovny, jak vyplývá ze změn účinných ke dni 31. prosince 2001;
   v  tomto  případě  je  účetní  jednotka  povinna  postupovat  shodně  u
   veškerých pohledávek a závazků nebo finančního umístění.
 
   Čl.II zákona č. 437/2003 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Ustanovení  tohoto zákona se použijí poprvé v účetním období, které
   započalo v roce 2004, pokud dále není stanoveno jinak.
 
   2. Občanská sdružení, jejich organizační jednotky,^8) které mají právní
   subjektivitu,   církve   a  náboženské  společnosti^8a)  nebo  církevní
   instituce,  které  jsou církevní právnickou osobou,^9) obecně prospěšné
   společnosti,     zájmová    sdružení    právnických    osob,    honební
   společenstva,^10) nadační fondy a společenství vlastníků jednotek,^10a)
   které  ke  dni  31.  prosince  2003  účtovaly  v  soustavě jednoduchého
   účetnictví,  mohou  vést  účetnictví  podle  zákona  č. 563/1991 Sb., o
   účetnictví,  ve  znění  zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb.,
   zákona  č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a ve znění čl. I tohoto
   zákona,  až od 1. ledna 2005. Do této doby se na ně vztahují ustanovení
   dosavadních  právních  předpisů,  která  upravují  účtování  v soustavě
   jednoduchého účetnictví.
 
   3.  Ustanovení  §  19  odst. 9 a § 23a zákona č. 563/1991 Sb., ve znění
   tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období nejblíže následujícím
   po  účetním  období,  v  němž  vstoupila  smlouva  o  přistoupení České
   republiky  k Evropské unii v platnost; do této doby mohou konsolidující
   účetní  jednotky  pro sestavení a úpravu konsolidované účetní závěrky a
   konsolidované  výroční  zprávy použít mezinárodní účetní standardy nebo
   jiné  mezinárodně  uznávané účetní zásady, a to za podmínek stanovených
   zákonem  č.  563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona.
 
   4.  Ustanovení  §  20  odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 563/1991 Sb., ve
   znění  tohoto  zákona,  se  poprvé použijí pro zjištění podmínek vzniku
   povinnosti  ověření  účetní  závěrky  auditorem za účetní období, které
   započalo v roce 2004 a později; do této doby se použije ustanovení § 20
   písm.  a)  a  b)  zákona  č.  563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem
   nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   5.  Ustanovení § 22 odst. 3 bodů 2 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění
   tohoto   zákona,   se  poprvé  použijí  pro  zjištění  podmínek  vzniku
   povinnosti  konsolidovat za účetní období, které započalo v roce 2004 a
   později;  do  této  doby  se použije ustanovení § 22 odst. 3 bodů 2 a 3
   zákona  č.  563/1991  Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona.
 
   6.  V  řízení  o  uložení  pokuty  podle § 37 zákona č. 563/1991 Sb. se
   protiprávní  jednání  posuzuje  podle  znění  zákona  účinného  ke  dni
   porušení povinnosti. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
 
   7.  Účetní jednotky, které ke dni 31. prosince 2003 účtovaly v soustavě
   jednoduchého  účetnictví,  a  to  i v případě, že uplatňují hospodářský
   rok,  jsou povinny ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ukončit účetní
   období  a  sestavit přehledy podle § 15 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb.,
   ve znění zákona č. 353/2001 Sb., a to podle stavu k 31. prosinci 2003.
 
   8. Účetní jednotky v likvidaci, jejichž likvidace byla zahájena před 1.
   lednem  1993,  a státní podniky vzniklé podle zákona č. 111/1990 Sb., o
   státním  podniku,  bylo-li  rozhodnuto  podle  zákona č. 77/1997 Sb., o
   státním  podniku,  o  jejich  zrušení, postupují do doby jejich zrušení
   podle  zákona  č.  563/1991 Sb., a k němu vydaných prováděcích právních
   předpisů, ve znění účinném ke dni 31. prosince 2003.
 
   9.  Ustanovení § 20 odst. 2 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto
   zákona,  se  použijí  pro  účetní  závěrky sestavované po 1. lednu 2004
   včetně.
 
   _______
 
   8) § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
 
   8a)  § 6 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a
   postavení  církví a náboženských společností a o změně některých zákonů
   (zákon  o  církvích  a  náboženských společnostech), ve znění zákona č.
   4/2003 Sb.
 
   9) § 16 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., ve znění zákona č. 4/2003 Sb.
 
   10)  §  19  zákona  č.  449/2001  Sb., o myslivosti, ve znění zákona č.
   59/2003 Sb.
 
   10a)  Zákon  č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
   vztahy  k  budovám  a  některé  vlastnické  vztahy  k bytům a nebytovým
   prostorům  a  doplňují  některé  zákony  (zákon o vlastnictví bytů), ve
   znění  pozdějších předpisů, a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
   280/1996 Sb.
 
   Čl.XV zákona č. 669/2004 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní
   jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb.,
   o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a
   zákona  č.  437/2003  Sb.,  se  považují  za účetní jednotku až ode dne
   účinnosti  tohoto  zákona,  není-li  dále  stanoveno jinak. Pokud obrat
   těchto  účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991
   Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 15 000 000 Kč,
   mají povinnost vést účetnictví od 1. ledna 2006; uvedené fyzické osoby,
   jejichž obrat nepřesáhl 15 000 000 Kč, se nepovažují za účetní jednotku
   a   povinnost   vést  účetnictví  jim  nevzniká.  K  dřívějšímu  vzniku
   povinnosti  vést účetnictví se nepřihlíží, s výjimkou vzniku povinnosti
   na  základě ustanovení § 1 odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991
   Sb., v účinném znění.
 
   2.  Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní
   jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. g) zákona č. 563/1991 Sb.,
   o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a
   zákona  č. 437/2003 Sb., protože alespoň jeden z účastníků sdružení bez
   právní  subjektivity  podle zvláštního právního předpisu se stal účetní
   jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb.,
   o  účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb.,
   zákona  č.  437/2003  Sb.,  se  považují  za účetní jednotku až ode dne
   účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Pokud je důvodem
   vzniku  povinnosti vést účetnictví skutečnost, že obrat alespoň jednoho
   z  členů  tohoto  sdružení, který je účetní jednotkou podle § 1 odst. 2
   písm.  e)  zákona  č.  563/1991  Sb.,  o účetnictví, ve znění zákona č.
   492/2000  Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., a tento
   obrat  přesáhl 15 000 000 Kč, mají uvedené fyzické osoby povinnost vést
   účetnictví  od 1. ledna 2006; nepřesáhl-li zmíněný obrat 15 000 000 Kč,
   uvedené fyzické osoby se nepovažují za účetní jednotku a povinnost vést
   účetnictví jim nevzniká. K dřívějšímu vzniku povinnosti vést účetnictví
   se  nepřihlíží,  s výjimkou vzniku povinnosti na základě ustanovení § 1
   odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991 Sb., v účinném znění.
 
   3.  Pro  účely  stanovení  okamžiku,  od kterého se fyzická osoba stává
   účetní  jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., ve
   znění tohoto zákona, se při zjišťování výše obratu použije znění zákona
   č.  588/1992  Sb.,  o  dani  z přidané hodnoty, ve znění účinném ke dni
   uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni uskutečnění plnění.
 
   Čl.II zákona č. 69/2007 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Ke  vzniku  povinnosti  účetní  jednotky zveřejnit účetní závěrku též v
   Obchodním  věstníku  na  základě  ustanovení  §  21a  odst. 4 zákona č.
   563/1991  Sb.,  ve  znění  zákona  č.  81/2006 Sb., se do dne účinnosti
   tohoto zákona nepřihlíží.
 
   Čl.LXXIX zákona č. 261/2007 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Ustanovení  §  1  odst.  2  písm.  e)  zákona  č.  563/1991  Sb., o
   účetnictví, ve znění tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období,
   které započalo v roce 2008, pokud dále není stanoveno jinak.
 
   2.   Na  fyzické  osoby,  které  se  staly  účetními  jednotkami  podle
   ustanovení  §  1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
   ve  znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na účetní
   jednotky,  které  byly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2
   písm.  e)  zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede
   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, a které ke dni účinnosti tohoto
   zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) až
   d) a f) až h) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
   předpisů,  a jejichž obrat podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona
   č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve  znění účinném přede dnem nabytí
   účinnosti tohoto zákona v kalendářním roce 2006 nepřesáhl částku 25 000
   000  Kč  se  nevztahuje povinnost ukončit vedení účetnictví nejdříve po
   uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních obdobích.
 
   3.   Na  fyzické  osoby,  které  se  staly  účetními  jednotkami  podle
   ustanovení  §  1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
   ve  znění  účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které ke
   dni  účinnosti tohoto zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení §
   1  odst.  2  písm.  a)  až  d)  a  f)  až  h) zákona č. 563/1991 Sb., o
   účetnictví,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a  jejichž  obrat  podle
   ustanovení  §  1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
   ve   znění   účinném  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  v
   kalendářním  roce  2006  nepřesáhl  částku  25 000 000 Kč se nevztahuje
   povinnost  podle  ustanovení  §  4  odst.  3  zákona č. 563/1991 Sb., o
   účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
 
   Čl.XX zákona č. 296/2007 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Na konkursní řízení zahájená podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a
   vyrovnání,  ve  znění pozdějších předpisů, se použijí ustanovení zákona
   č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve  znění účinném přede dnem nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl.V zákona č. 126/2008 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   V  případech,  kdy  zákon  č.  125/2008  Sb.,  o  přeměnách  obchodních
   společností   a  družstev,  ukládá  povinnost  dokončit  přeměnu  podle
   dosavadních  právních  předpisů,  použije  se  ustanovení  § 27 odst. 3
   zákona  č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve znění účinném přede dnem
   nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. II zákona č. 303/2008 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   V  případě kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní
   hodnoty  a  církevních  staveb  jsou  účetní  jednotky  povinny provést
   ocenění  podle  §  25  odst.  1  písm.  k)  zákona  č.  563/1991 Sb., o
   účetnictví,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
   nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. XVI zákona č. 230/2009 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Ustanovení  § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
   ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona, se použije pro účetní
   období započatá 1. ledna 2009 a později.
 
   Čl. II zákona č. 410/2010 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Ustanovení  zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  se  použijí  poprvé v účetním období, které
   započalo  v  roce  2011  nebo  později,  pokud  není  v bodech 2 nebo 3
   stanoveno jinak.
 
   2.  Ustanovení  §  18  zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  použijí  organizační  složky státu,
   státní   fondy   podle  rozpočtových  pravidel,  Pozemkový  fond  České
   republiky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální
   rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny
   pro  sestavení  přehledu  o  peněžních  tocích  a  přehledu  o  změnách
   vlastního  kapitálu poprvé za účetní období, které započalo v roce 2010
   nebo později.
 
   3.  Ustanovení  § 22 až 23 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode
   dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, se poprvé použijí při sestavení
   konsolidované  účetní  závěrky a konsolidované výroční zprávy za účetní
   období, které započalo v roce 2010 nebo později.
 
   4.  Řízení  o  uložení pokuty podle zákona o účetnictví, zahájené přede
   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  a do tohoto dne neskončené, se
   dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona
   č.  563/1991  Sb.,  ve  znění  účinném  do  dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  není-li  právní  úprava  uvedená  v zákoně č. 563/1991 Sb., ve
   znění  účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, pro účetní
   jednotku výhodnější.
 
   Čl. VIII zákona č. 355/2011 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   V  případech,  kdy byl projekt přeměny nebo projekt převzetí vypracován
   podle  zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
   tohoto  zákona,  postupuje  se při účtování o přeměně společnosti podle
   zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.
 
   Čl. XXXIX zákona č. 458/2011 Sb.
 
   neplatil
 
   Čl. II zákona č. 239/2012 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Ustanovení  zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  se  použijí  poprvé v účetním období, které
   započalo  v roce 2012 nebo později, pokud není v bodech 2 a 3 stanoveno
   jinak.
 
   2.  Podle  § 30 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  mohou účetní jednotky poprvé postupovat při
   periodické inventarizaci prováděné k rozvahovému dni 31. prosince 2011,
   nebo později.
 
   3.  Vybraná  účetní jednotka může použít způsob ocenění majetku podle §
   25  odst.  6  zákona  č.  563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  i  pro případy nabytí majetku, kdy k úkonům
   nebo   skutečnostem   bezprostředně   směřujícím   k  bezúplatné  změně
   příslušnosti  k hospodaření s majetkem státu nebo ke svěření majetku do
   správy   podle   zákona   upravujícího   rozpočtová  pravidla  územních
   samosprávných  celků,  k  výpůjčce  nebo  k  bezúplatnému  převodu nebo
   přechodu došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. XXXV zákonného opatření č. 344/2013 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Ustanovení  zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, se použijí poprvé v účetním
   období  započatém  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření
   Senátu.
 
   2.  V  případě změny právního institutu včetně změny jeho obsahu, která
   nastane  dnem  nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
   nebo  zákona  č.  90/2012  Sb., o obchodních společnostech a družstvech
   (zákon  o  obchodních  korporacích)  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto
   zákonného  opatření Senátu, se použije ustanovení § 3029 odst. 1 zákona
   č.  89/2012  Sb.,  občanský  zákoník  s tím, že případnou změnu postupu
   účtování,  která  má  dopad  na změnu výsledku hospodaření, může účetní
   jednotka  v  této  souvislosti  provést pouze tehdy, že by neprovedením
   takovéto  změny  došlo  k  významnému  zkreslení informací obsažených v
   účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce.
 
   1)  Čtvrtá  směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená
   na  čl.  54  odst.  3  písm.  g)  Smlouvy, o ročních účetních závěrkách
   určitých   forem   společností,   ve  znění  směrnic  Rady  83/349/EHS,
   84/569/EHS,  89/666/EHS,  90/604/EHS,  90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES,
   2003/38/ES,   směrnic   Evropského   parlamentu   a   Rady  2001/65/ES,
   2003/51/ES, 2006/46/ES a 2009/49/ES.
 
   Sedmá  směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl.
   54  odst.  3  písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách, ve
   znění   směrnic   Rady   89/666/EHS,  90/604/EHS,  90/605/EHS,  směrnic
   Evropského  parlamentu  a  Rady  2001/65/ES,  2003/51/ES,  2006/46/ES a
   2009/49/ES.
 
   Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (ES) č. 1606/2002 ze dne 19.
   července 2002, o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění
   nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008
 
   1a) § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
 
   1c)  Například  zákon  č.  111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
   doplnění  dalších  zákonů,  ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č.
   147/2001 Sb.
 
   1d)  Zákon  č.  586/1992  Sb.,  o  daních z příjmů, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   2) § 61 obchodního zákoníku.
 
   3)  Zákon  č.  591/1992  Sb.,  o  cenných papírech, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   4)  § 8a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č.
   15/1998  Sb.,  zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č.
   501/2001  Sb.,  zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb. a zákona
   č. 88/2003 Sb.
 
   6)  Zákon  č.  363/1999  Sb.,  o  pojišťovnictví  a  o  změně některých
   souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojišťovnictví),  ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   7)  Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
   některých  zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb.,
   o  ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   8)  § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve
   znění zákona č. 342/2006 Sb.
 
   8a)  § 6 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a
   postavení  církví a náboženských společností a o změně některých zákonů
   (zákon o církvích a náboženských společnostech).
 
   9)  Zákon  č.  3/2002  Sb.,  o svobodě náboženského vyznání a postavení
   církví  a  náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o
   církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu
   vyhlášeného  pod  č.  4/2003  Sb.,  zákona  č. 562/2004 Sb. a zákona č.
   495/2005 Sb.
 
   10)  §  19  zákona  č.  449/2001  Sb., o myslivosti, ve znění zákona č.
   59/2003 Sb.
 
   10a)  Zákon  č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
   vztahy  k  budovám  a  některé  vlastnické  vztahy  k bytům a nebytovým
   prostorům  a  doplňují  některé  zákony  (zákon o vlastnictví bytů), ve
   znění  pozdějších předpisů, a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
   280/1996 Sb.
 
   10b) § 221 odst. 1 obchodního zákoníku.
 
   11a) Například § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a
   o  změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
   zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb.
 
   11b)  Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu
   daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   11c)  Zákon  č.  125/2008  Sb.,  o  přeměnách  obchodních společností a
   družstev.
 
   11d)  Zákon  č.  218/2000  Sb.,  o  rozpočtových  pravidlech  a o změně
   některých   souvisejících   zákonů   (rozpočtová  pravidla),  ve  znění
   pozdějších předpisů.
 
   Zákon  č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve
   znění pozdějších předpisů.
 
   11e) Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19.
   července 2002, o používání Mezinárodních účetních standardů.
 
   12)  Zákon  č.  89/1995  Sb.,  o  státní  statistické  službě, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   13a) Například § 161d odst. 5 obchodního zákoníku.
 
   13b) Obchodní zákoník.
 
   14)  Například  § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
   stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona
   č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb.
 
   15)  Například  §  80a  zákona  č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve
   znění pozdějších předpisů.
 
   16) Například § 125 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
 
   17)  §  27a  odst.  2 písm. c) obchodního zákoníku, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   18)  Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   19) § 66a odst. 7 obchodního zákoníku.
 
   20) § 66a obchodního zákoníku.
 
   20a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.
 
   Zákon  č.  58/1995  Sb.,  o  pojišťování a financování vývozu se státní
   podporou  a  o  doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním
   úřadu.
 
   20b) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.
 
   20c) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních
   fondech, ve znění pozdějších předpisů.
 
   20d)  Zákon  č.  42/1994  Sb.,  o  penzijním  připojištění  se  státním
   příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
   ve znění pozdějších předpisů.
 
   20e)  Zákon  č.  87/1995  Sb.,  o  spořitelních a úvěrních družstvech a
   některých  opatřeních  s  tím  souvisejících  a o doplnění zákona České
   národní  rady  č.  586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   20f)  Zákon  č.  363/1999  Sb.,  o  pojišťovnictví  a o změně některých
   souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojišťovnictví),  ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   Zákon  č.  58/1995  Sb.,  o  pojišťování a financování vývozu se státní
   podporou  a  o  doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním
   úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
 
   20g)  Zákon  č.  280/1992  Sb.,  o resortních, oborových, podnikových a
   dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
 
   20h)  Zákon  č.  6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   20j)   Zákon  č.  168/1999  Sb.,  o  pojištění  odpovědnosti  za  škodu
   způsobenou  provozem  vozidla  a o změně některých souvisejících zákonů
   (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   20k)  Zákon  č.  551/1991  Sb.,  o Všeobecné zdravotní pojišťovně České
   republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 
   21) § 59 obchodního zákoníku.
 
   22a)  Zákon  č.  48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   Zákon  č.  280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších
   zdravotních pojišťovnách.
 
   Zákon   č.   551/1991  Sb.,  o  Všeobecné  zdravotní  pojišťovně  České
   republiky.
 
   23)  Například  zákon  č.  248/1992 Sb., o investičních společnostech a
   investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
 
   24) § 659 občanského zákoníku.
 
   25) § 553 občanského zákoníku.
 
   26) Například § 133 odst. 1 občanského zákoníku, § 443 odst. 2, § 444 a
   445 obchodního zákoníku.
 
   27)  Například  §  31 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí
   zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.
 
   28)  Zákon  č.  499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
   některých zákonů.
 
   29)  Například zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu
   na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
 
   30)  Například zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   30a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
   dalších  zákonů  (zákon  o  elektronickém podpisu), ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   31)  Například  §  17  až  20  obchodního zákoníku, § 38 a 39 zákona č.
   21/1992  Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 29/2000
   Sb.,  o  poštovních  službách  a  o  změně  některých  zákonů  (zákon o
   poštovních  službách),  zákon  č.  151/2000 Sb., o telekomunikacích a o
   změně  dalších  zákonů,  zákon  č.  101/2000  Sb.,  ve znění pozdějších
   předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška
   č.   56/1999   Sb.,   o   zajištění  bezpečnosti  informačních  systémů
   nakládajících  s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace
   a náležitostech certifikátu.
 
   34)  Vyhláška  č.  383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě
   vybraných  účetních  jednotek a jejich předávání do centrálního systému
   účetních  informací  státu a o požadavcích na technické a smíšené formy
   účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech).
 
   35)  Nařízení  Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002. Nařízení
   Komise  (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají
   některé  mezinárodní  účetní standardy v souladu s nařízením Evropského
   parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.
 
   36) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
 
   37)  Například  zákon  č.  320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné
   správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění
   pozdějších   předpisů,   a  zákon  č.  420/2004  Sb.,  o  přezkoumávání
   hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve
   znění pozdějších předpisů.
 
Nejste přihlášen(a)
Přihlásit   Registrovat

Akcieatrhy Premium  Facebook Akciaetrhy.cz

FUTURES

NázevKurzZměna

DNEŠNÍ US MAKRODATA

NázevAktu.Oček.

KURZY MĚN

NázevKurzZměna
Austrálie17.449+0.18%
 Británie29.408-0.40%
 Bulharsko13.351-0.05%
 Čína3.313-0.37%
 Dánsko3.509-0.04%
 EMU EURO26.111-0.05%
 Chorvatsko3.493-0.02%
 Japonsko19.513-0.57%
 Kanada17.763-0.75%
 Maďarsko8.477+0.43%
 Norsko2.791-0.05%
 Polsko6.102+0.22%
 Rusko37.403-0.82%
 Švédsko2.737-0.28%
 Švýcarsko22.621-0.53%
 USA21.809-0.38%
Informace a data obsažená na serveru www.akcieatrhy.cz mají pouze informativní charakter a slouží výhradně pro osobní potřebu jednotlivých uživatelů. V žádném ohledu neslouží jako podnět pro nákup nebo prodej finančních instrumentů. Obchodování s finančními instrumenty je rizikové a může způsobit značné ztráty. Server www.akcieatrhy.cz nezodpovídá za chyby v poskytovaných informacích nebo za jejich zpoždění. Každá osoba užívá webové stránky na vlastní riziko. Provozovatel nezodpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s užíváním těchto webových stránek a nezaručuje jejich bezchybné fungování. Kompletní pravidla a podmínky pro užívání webových stránek naleznete v podmínkách užívání. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty, komodity, akcie, forex či opce, vždy a pouze za účelem studia obchodování na finančních trzích. Vydavatel serveru není zodpovědný za konkrétní rozhodnutí jednotlivých uživatelů.
Více info: Zdroje. Podmínky užívání.